V pátek 1. 10. od 17.30 budu na téma rumunských Slováků – poválečných reemigrantů přednášet v Městské knihovně v Chebu.
10-09-2021
Nedávno jsem narazil na obzvlášť pěkný exemplář tzv. ztráty předků. To je, když se potomci téhož člověka z některé pozdější generace opět sezdají a dále spolu plodí. Daný předek (respektive rodičovský pár) potom ve stromu předků figuruje vícenásobně, jinými slovy, máte méně předků, než by odpovídalo dvojnásobení v každé další generaci podle principu, že každý člověk má dva rodiče. Nějaké předky jste takto „ztratili“. Přirozeně to občas nastává všude tam, kde se obyvatelstvo drží na jednom místě a potomci příliš neopouštějí rodnou vesnici – o pár generací později se povědomí o příbuznosti ztratí nebo není už považováno za zásadní. A vesnice Slováků v bihorsko-salajské oblasti tuto podmínku určitě splňují – pohyb obyvatel mezi lety 1840–1940 nebyl nijak zvlášť velký. Kromě kolonizace bezprostředního okolí nebylo moc kam odcházet.
Viz nákres – detaily osob nejsou čitelné vzhledem k soukromí klienta, ale to nevadí, důležitá je struktura příbuznosti. Diagonální linky ukazují napojení z různých míst stromu k jednomu rodičovskému páru z Gemelčičky. Muž označený červeným kroužkem tedy figuruje jako hned trojnásobný předek výchozí osoby. A protože došlo ke generačnímu posunu, je to jednou prapraděda a dvakrát praprapraděda.
23-08-2021
“Krajania na odpuste”, aneb na pouti, Gemelčička (= Maďarpotok = Valea Ungurului = dnešním rumunským jménem Făgetu). Z fotografií Rudolfa Dočolomanského, zřejmě z roku 1950.
Přednáška v Šumperku
Dne 16. září 2021 od 17 hodin budu na téma reemigrantů z Rumunska přednášet ve Vlastivědném muzeu Šumperk.
A když jsme u Šumperka, rád bych do té doby zjistil, kde byl v Šumperku sběrný tábor, do něhož v letech 1947–49 přijížděly transporty z Rumunska. Z něj se následně osídlovaly celé Jeseníky. Mám jen jednu indicii – měly to být budovy “skladů VDP” (Velkonákupní společnost družstev / Velkodistribuční podnik), někde v blízkosti nádraží. Nevíte někdo?
Kandiduju do poslanecké sněmovny
Vážení a milí, v podzimních volbách se chystám kandidovat do sněmovny. Najdete mě v Olomouckém kraji na osmém místě kandidátky jisté menší strany, které není jedno, co tu bude za třicet nebo za padesát let. (Modří již vědí, zelení taky.) Ta strana nebude mít billboardy u silnic ani spousty letáků ve schránkách, takže si to holt musíte do podzimka pamatovat… Volební kampaň bude jako obvykle zuřivá a já vás s tím moc otravovat nebudu, to není můj styl. Jestli to ale dáte vědět všem dnešním potomkům Slováků z Rumunska, a jestli mě z nich třeba jenom půlka bude volit, věřím ve výborný výsledek!
Kdo by si chtěl přečíst nějaké moje politické úvahy a názory, najde je třeba tady anebo průběžně na mém osobním facebooku.
29-07-2021
Paní Kapusňaková mi poslala tenhle dokument nalezený v rodině. Zajímavý je svým stářím – z 19. století známe z Rumunska různé farské, hlavně matriční záznamy, ale jen velmi málo dokumentů vystavených takto pro konkrétní rodinu. (Rodné, oddací a další listy jsou zpravidla až věc 20. století.) Tady roku 1862 bodonošský farář Anton Pincegh vypisuje z matriky údaje k Adamu Klišíkovi (*1811), jeho ženě Anně Kalamárové (*1814) a devíti dětem (poslední dvě jsou od Adamovy druhé manželky Márie Krupové). Je to placeno kolkovými známkami v ceně jednoho krejcaru, tj. skutečně vystaveno pro nějakého soukromého žadatele. Účel zůstává nejasný – možná nějaké majetkové záležitosti, vypořádání dědictví a podobně. Tomu by napovídala skutečnost, že se u všech osob pečlivě sleduje, zda jsou naživu, popřípadě kdy zemřely. Z celé rodiny byly v době vystavení listu naživu už jen 3 nebo 4 děti.
Přednáška ve Starém Městě pod Sněžníkem
V sobotu 14. srpna 2021 od 11 hodin dopoledne budu mít na téma reemigrantů z Rumunska kratší přednášku (1 h) ve Starém Městě pod Králickým Sněžníkem. Přednáška se koná v rámci Dne armády 2021 v místním Muzeu vojenské historie (spolek Staroměstští patrioti), kasárenská budova nedaleko za městem směrem na Hanušovice. Na celodenní akci bude pravděpodobně mírné vstupné (50–100 Kč?).
Z fotografií učitele Cyrila Filipa II
Pozůstalost učitele Cyrila Filipa (1917–1997) patří k nejranějším fotografickým souborům z prostředí bihorských Slováků. Je spíše soukromé než dokumentární povahy – z velké části zachycuje Filipa s místními kolegy a přáteli za jeho učitelského působení na Nové Huti (Șinteu) roku 1938. Přesto nám poskytuje náhled místního života v předvečer 2. světové války. Za poskytnutí fotografií patří dík panu Cyrilu Filipovi mladšímu. Jejich část jsem před třemi lety zveřejnil zde, část je otištěna v mé knize Reemigranti. V tomto příspěvku je nyní shromážděn zbytek celého souboru: portréty, momentky i skupiny, o jejichž popisu se můžeme často jen dohadovat. Zbývá pak především jedna otázka – pokud Cyril Filip sám figuruje skoro na všech snímcích, kdo tehdy stál za aparátem?
04-06-2021
Na toto video se určitě podívejte. Za novým cyklem Dedovizeň slovenské veřejnoprávní televize stojí zpěvačka a folkloristka Adriana Fúrikova a tento díl velmi pěkně pojednává o minulosti a současnosti škol v Bodonoši, Boromlaku a Varzalu. Nejstarší historii je potřeba brát s rezervou, ví se o ní málo, ale z té novější jsem se tu i já leccos dozvěděl. A především, objevuje se tu nejstarší filmový záznam bihorských Slováků, právě z otvírání škol roku 1936. Naprostý poklad. Před časem byl odvysílán v pořadu rumunské televize “Transilvania Policroma”, teď tedy i slovensky.
Beseda ve Staré Vsi u Rýmařova
Po dlouhé době první přednáška a setkání k tématu reemigrantů z Rumunska se uskuteční ve čtvrtek 17. 6. od 18 hodin ve Staré Vsi u Rýmařova, v Kulturním domě (dříve kino). Vstup volný, pochlubte se starými fotografiemi a jinými rodinnými památkami!