Edice Sedmihradsko

Nabídka vydaných knih.

Objednávky na e-mailu radioc@seznam.cz

Cena knih při objednávce na e-mailu (více o knihách viz níže):

  • Mikuláš Bánffy: Byli jste sečteni (I. díl Transylvánské trilogie) 390 Kč (16 EUR)
  • Radek Ocelák: Reemigranti390 Kč (16 EUR)
  • Sándor Mándoky: Dopisy z Bihoru240 Kč (9,5 EUR)
  • Větev ztracená, nalezená220 Kč (9 EUR)

+ poštovné (vnitrostátně 85–100 Kč Zásilkovna, Slovensko 4,5–6 EUR Packeta, cenu upřesním podle hmotnosti a dobírky)

Knihy z Edice Sedmihradsko jsou také v prodeji na následujících místech:

  • Frýdek-Místek, knihkupectví Kapitola
  • Hradec Králové, knihkupectví Ambra
  • Jeseník, knihkupectví Domeček
  • Náchod, knihkupectví Horová
  • Olomouc, knihkupectví Tycho
  • Olomouc, rumunské potraviny Bacania (Kateřinská 3)
  • Prachatice, knihkupectví Müller
  • Praha, Kafe Nůžky Papír (Na Zámecké 11, Nusle)
  • Rýmařov, Informační centrum
  • Șinteu (Rumunsko) – prodej suvenýrů Huta Slavia
  • Šumperk, knihkupectví Duha
  • Zábřeh, knihkupectví Patka
  • Znojmo, knihkupectví Comenius

Dále je možnost osobního převzetí po domluvě: Rýmařov, Šumperk, Hořice na Šumavě, Benešov nad Černou, Hošťka (u Tachova)


NOVINKA:

Mikuláš Bánffy: Byli jste sečteni. (I. díl Transylvánské trilogie)

Mladý hrabě Valentin Abády se po letech v diplomatických službách vrací do rodné Transylvánie. Tolik je toho potřeba změnit! Ale pro samé společenské povinnosti jako by na to ani nebyl čas. Bratranec Ladislav hazarduje se svým jměním, talentem i náklonností čisté Kláry. Uherská politika je zahleděná sama do sebe, nevnímá rostoucí mezinárodní napětí. Zatímco ostatní mocnosti zbrojí, Maďaři se hádají o barvách střapců na důstojnických šavlích. A navíc je tu ta žena, Adriana. Skoro ještě dívka, ale už vdaná. Jiná než všechny ostatní.

Transylvánská trilogie hraběte Mikuláše Bánffyho (1873–1950) je rozsáhlý, u nás dosud neznámý románový obraz doby, kdy se uherská aristokracie začala blížit svému zániku. Bánffy zde z vlastní zkušenosti zachytil nákladný a pohodlný život dobové šlechty, její lehkomyslnost, zábavy, romantické aféry, souboje, sklony k hazardu a svárlivé politikaření. Ale také denní provoz na šlechtických panstvích a podmanivou přírodní krásu Transylvánie (neboli Sedmihradska) – země, o niž Maďarsko po první světové válce přišlo ve prospěch dnešního Rumunska. Unikátní kombinace romantiky a politiky v tomto díle definitivně vyvrací běžnou domněnku, že „Transylvánie = upíři“.

První díl Transylvánské trilogie v překladu Roberta Svobody vyšel v září 2023 v Šumperku. 700 stran, měkká vazba, ISBN 978-80-907333-5-0.

Recenze knihy: 1, 2, 3

Ukázka z knihy: 1


Radek Ocelák: Reemigranti. Minulost sedmihradských Slováků a jejich poválečný příchod z Rumunska do ČSR

Nové vydání knihy, která se sedmdesát let po příchodu sedmihradských Slováků z Rumunska do českého a moravského pohraničí stala první souhrnnou prací o minulosti této svébytné etnické skupiny. V několika desítkách krátkých kapitol i podrobnějších zastavení sledujeme příběh slovenských rodů, které v první polovině 19. století osídlily lesnaté kopce bihorsko-salajské oblasti na severozápadě dnešního Rumunska a vytvořily zde ostrov čistě slovenského osídlení. O sto let později, po 2. světové válce, několik tisíc těchto rodin využilo možnost „návratu do vlasti“. Ten ovšem ve skutečnosti dostal podobu osídlování vylidněné sudetské krajiny, jež se jim jen pomalu a neochotně stala novým domovem. Výklad je založen na důkladném studiu pramenů i na kontaktu s pamětníky a jejich potomky, kteří dodnes tvoří významnou část obyvatel Šumavy, Jeseníků, Novohradských hor, Chebska, Tachovska, Sokolovska, Znojemska a Mikulovska. Je bohatě doprovázen historickými fotografiemi, z nichž mnohé jsou zde zveřejněny vůbec poprvé.

Upozornění: Kniha je zaměřena na slovenské obyvatelstvo bihorsko-salajské oblasti Rumunska. Jiným skupinám, které reemigrovaly z Rumunska do ČSR (Češi z Banátu, Slováci z Nadlaku a okolí, Slováci z Bukoviny a oblasti Satu Mare aj.) se věnuje pouze okrajově. Pokud si nejste jisti, nakolik se kniha týká např. vaší rodiny, neváhejte se zeptat.

Obsah

Vydáno v říjnu 2018 v Rýmařově, 330 stran, tvrdá vazba, ISBN 978-80-907333-0-5.

Druhé, upravené vydání v říjnu 2020 v Rýmařově, 342 stran, tvrdá vazba, ISBN 978-80-907333-3-6.

Z ohlasů na Reemigranty

—————————————————————————————

Sándor Mándoky: Dopisy z Bihoru

Sándor Mándoky: Dopisy z Bihoru. Motiv obálky Jana Ullrichová.

Mladý maďarský kaplan přichází koncem 19. století na faru v Nové Huti. Přichází na jaře z kvetoucí nížiny a stoupaje s vozem po nekonečné klikaté cestě nachází v kopcích krajinu dosud sevřenou sněhem, bičovanou ledovými větry. Ocitne se mezi uctivě odtažitými, roztomile primitivními Slováky, kterým nerozumí jediného slova: nepraktický intelektuál z města si přišel odbýt své vyhnanství, v němž je k zoufalství stejně blízko jako k žertu s některou z mála spřízněných duší.

Maďarský román v dopisech z roku 1897 v moderním překladu Adély Gálové je nejstarším souvislým vyprávěním o slovenské krajině Nové Huti (Șinteu) v dnešním Rumunsku a o jejích obyvatelích – Slovácích, Maďarech, Židech a dalších. Vychází v červnu 2020.

Adéla Gálová za překlad získala tvůrčí ocenění Obce překladatelů za rok 2020. Ukázka z knihy byla zařazena do antologie Maďarský literární kaleidoskop (2024).

204 stran, tvrdá vazba, ISBN 978-80-907333-2-9.

Ukázka z knihy: 1, 2

Recenze: 1, 2, 3, 4

—————————————————————————————

Radek Ocelák, Jiří Tříska (eds.): Větev ztracená, nalezená. Cestovní a úřední zprávy o Slovácích v Rumunsku z let 1930–1949

Tento svazek je kritickým vydáním dobových cestovních a úředních zpráv na téma Slováků – a v menší míře i Čechů – v předválečném a těsně poválečném Rumunsku. Zprávy se poměrně detailně věnují geografické, demografické, hospodářské, školské, církevní i zdravotní situaci těchto komunit a až na jednu výjimku nebyly nikdy vydány tiskem. Tři zprávy pocházejí z předválečného období, kdy se Československo o největší části této své krajanské „větve“ teprve dozvídalo, a jsou často vůbec nejranějším svědectvím, které z daných míst v Rumunsku máme. V tomto vydání je doplňujeme zprávou předsedy přesídlovací komise o průběhu reemigrační akce z let 1947–49, která přes dvacet tisíc těchto obyvatel přivedla „zpět“ do obnoveného československého státu a byla tak jakýmsi poválečným vyvrcholením dřívějších kontaktů.

Zprávy se věnují:

  • Slovákům v bihorsko-salajské oblasti (Șinteu, Huta Voivozi, Valea Târnei, Valea Ungurului, Budoi, Borumlaca, Sacalasău Nou, Bicaciu, Boiana Huta aj.)
  • Slovákům v aradské oblasti (Nădlac, Pecica, Mocrea, Țipar)
  • Slovákům v Bukovině (Poiana Micului, Pleș, Solonețu Nou)
  • Slovákům v Banátu (Berzovia, Butin, Vucova, Teș, Brestovaț, Scăiuș aj.)
  • Čechům v aradské oblasti a v Banátu (Pereg, Clopodia, Bigăr, Liubcova, Gârnic, Eibenthal, Ravensca, Sf. Helena, Șumița, Orșova aj.)

Autoři zpráv: Anton Granatier (1894–1954), Ladislav Třešňák, Tomáš Kováč, František Štědronský (1914–1964)

Vydáno v říjnu 2019 v Rýmařově, 188 stran, měkká vazba lepená, čeština/slovenština, ISBN 978-80-907333-1-2. – obsah knihy


MAPKA

Originální historická mapka slovenských vrchů v bihorské a salajské oblasti Rumunska je otištěna na předsádce 2. vydání knihy Reemigranti a uvádí se v ní slovenská a rumunská jména vesnic a osad, včetně některých zaniklých. Samostatně vytištěnou mapku (formát 30×22 cm) nabízím k 1. vydání knihy jako aktualizaci zdarma, ostatním zájemcům za 40 Kč (+ 25 Kč poštovné).


MIMO EDICI

Marie Knitschke: Jedůvky. Z mého šumperského života.

Překlad z díla dlouho zapomenuté šumperské německé spisovatelky (netýká se rumunských Slováků). Více zde.


Osobní údaje poskytnuté v souvislosti s objednávkou knih nepředávám dále, využívám je pouze k vyřízení a evidenci objednávek, máte právo požadovat jejich vymazání z evidence i zpětně. Při objednávce přes internet máte právo do 14 dnů od obdržení zboží odstoupit od kupní smlouvy.

Knihy nejsou v žádné distribuční síti, knihkupcům a knihkupkyním nabízím rabat podle domluvy. Recenzní výtisky se poskytují.

Knihy vychází bez grantů, dotací i jiné podpory z veřejných prostředků. Překlady z maďarštiny vycházejí bez přispění z orbánovského Maďarska.

Knihy balím do znovupoužitého materiálu – omezuji tvorbu nového odpadu.