Rumunští Slováci v Amsterdamu

O vystěhovalectví rumunských Slováků do Brazílie v letech 1924–1926 jsem psal v 16. kapitole knihy Reemigranti. Ačkoliv jsem kdysi strávil dva studijní roky v Amsterdamu, teprve později jsem se dozvěděl, že tato migrace procházela právě amsterdamským přístavem. Minulý týden se mi konečně poštěstilo se tam vrátit a zdokumentovat dnešní podobu míst, kudy se naši příbuzní před osmadevadesáti lety vydávali za novým životem. Trávili tu zřejmě několik dní před vyplutím lodi a tušili, že jsou to jejich poslední dny na evropské půdě. Dříve zjištěná fakta zde nebudu opakovat, přidám jen několik nově získaných obrázků právě k amsterdamské přístavní “epizodě” celé emigrace.

Pro poznání atmosféry východního amsterdamského přístaviště (Oostelijk Havengebied) je důležité pochopit jedno: Nizozemci svoji vodní krajinu přetvářeli a dál přetvářet budou. Prostor někdejšího přístavu na řece/kanálu/zátoce (i to je totiž po staletých proměnách krajiny tak trochu nejasné) jménem IJ tvoří řada rozlehlých a propojených ostrovů, které tu kdysi dávno nebyly. Vznikaly teprve od 17. století z původních hrází, mol a vlnolamů, dnes však na nich stojí celé velké a moderní obytné čtvrti. Ve druhé polovině 20. století byl již tento přístav pro moderní dopravní potřeby malý: osobní lodní doprava se velmi zredukovala, nákladní se vyvinula do kontejnerové formy a přesunula se na západ od města. Několik dekád celý přístavní prostor chátral, pak jej obsadili bohémové a umělci a nakonec proběhla velkorysá přestavba. Ta z přístavu učinila jednu z nejpříjemnějších, ale i nejdražších amsterdamských čtvrtí. A tak si dnešní návštěvník do moderních kulis může jen domýšlet někdejší mumraj skladišť, zboží, přístavní špíny, námořníků a pasažérů. Pomohou v tom dobové snímky a částečné dochování dobových staveb.

Právě v tomto místě přístavu sídlila společnost Koninglijke Hollandsche Lloyd, jejíž lodě Orania, Gelria, Flandria a Zeelandia odtud ve zmíněných letech přepravily do jižní Ameriky mnoho tisíc východoevropských migrantů. Podlouhlá budova v popředí („Loods Brazilië“) je dobové skladiště – po vybudování podzemních garáží byla celá ocelová konstrukce vztyčena přesně na původním místě; dnes tu sídlí menší obchodní centrum. Honosná budova napravo je Hotel Lloyd z roku 1921, dnes dobré turistické zařízení, dříve ale věznice a ještě předtím ubytovna pro nemajetné cestující, kteří zde trávili povinnou karanténu i další čas do odjezdu lodi.
Od těchto míst přístavního nábřeží vyplouvaly lodě Královského holandského Lloydu do jižní Ameriky.
Hotel Lloyd – ve své době ubytovna pasažérů čekajících na odplutí.
Hromadné ubytování v hotelu Lloyd – snímek je z pozdější doby (cca 1940), stejné prostory ale zřejmě hostily i rumunské Slováky.
Východní amsterdamské přístaviště v roce 1947. Prostory společnosti Lloyd jsou označeny číslem 8.
Dobová reklama Lloydu na záoceánskou linku Amsterdam – jižní Amerika.

Fotografie výše: Amsterdam, Oostelijk Havengebied, s využitím místních informačních tabulí.

Nakládání lodi Orania v amsterdamském přístavu. V pozadí zřejmě věž hotelu Lloyd. Foto Het Scheepvaartmuseum, Amsterdam.
Plánek amsterdamského východního přístavu v dobovém prospektu. Čísla 3 a 5 označují kancelář a kotviště Lloydu. Nepůvodní ostrovy celé přístavní plochy, dnes přetvořené ve výstavní obytnou čtvrť, jsou příkladem průběžného přetváření vodní krajiny v podání Nizozemců.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *