11-09-2019

Výstava fotografií Karla Tisoně se přesouvá na severní Moravu! Vernisáž 28. září v Bělé pod Pradědem bude spojena s besedou nad knihou Reemigranti a bude to zřejmě jediná naše letošní akce na Moravě…

Făgetu 2011: Gemelčička v proměnách světla

Gemelčička/Făgetu/Maďarpotok/Valea Ungurului, kdysi nejlidnatější slovenská vesnice v bihorsko-salajské oblasti Rumunska, a její krajina, jak ji roku 2011 zachytil objektiv fotografa Karla Tisoně. S průvodním slovem Štěpána Smolena.

Kdy: 28. září 2019 od 15 hod
Kde: Bělá pod Pradědem – Adolfovice 41, Klub seniorů (vedle centra Bělá v pohybu)

Po zahájení výstavy bude následovat beseda nad knihou Reemigranti. Výstava bude pak přístupná až do konce listopadu 2019.

24-08-2019

A protože dobrých knih není nikdy dost, rovnou se vám svěřím ještě s dalším vydavatelským plánem. S překladatelkou Adélou Gálovou připravujeme překlad maďarské knihy „Havasi levelek“, kterou jsem tu už jednou zmiňoval. Je skoro neuvěřitelné, že ta věc existuje. Je to jakýsi román v dopisech, psaných koncem 19. století maďarským kaplanem na Nové Huti (Sólyomkő, Sinteu). Ten ony slovenské kopce v dnešním Rumunsku, tehdy ještě Uhersku, považuje doslova za vyhnanství, kde neumí s místními Slováky promluvit slova, a popisuje svoje tamní dojmy, trable a setkání. Je to vtipné, čtivé a zároveň je to neocenitelný historicko-etnografický materiál. Autor Sándor Mándoky byl totiž skutečně v letech 1895–96 kaplanem na Nové Huti a v textu se objevuje hodně prokazatelných místních reálií, které nás přesvědčují o tom, že vlastní zkušenost, třebaže literárně zpracovaná, je tu základem. O třicet let dřív než první české nebo slovenské zprávy, které z těch míst máme! Dobrý umělecký překlad z maďarštiny není jen tak, a proto mám radost, že se našla firma ochotná ho finančně podpořit. Je to ostravská TopKlima, ateliér vzduchotechniky a klimatizace, a tohle rozhodně není poslední dík, kterého se ode mě dočká. A kdyby se tak třeba našel ještě druhý firemní sponzor, bylo by to s překladem celé ještě jednodušší. Zaručena nehynoucí sláva, reklama na stránkách budoucí knihy, jakož i vychvalování onlajn a offlajn… co vy na to?

21-08-2019

Na vědomost se dává, že příští knížka z mojí vydavatelské zahrádky se bude jmenovat „Větev ztracená, nalezená. Cestovní a úřední zprávy o Slovácích v Rumunsku z let 1929–1949“. Jak vyplývá z podtitulu, nebudu pod ní tentokrát podepsán jako autor, ale jen jako editor (spolu s kolegou Jiřím Třískou) a vydavatel. Knížka bude kritickou edicí 4 dosud nevydaných zpráv, které byly o rumunských Slovácích různými autory sepsány v 2. čtvrtině 20. století. A světe div se, nebude to tentokrát jenom o Slovácích v bihorsko-salajské oblasti (Nová Huta, Stará Huta, Gemelčička/Maďarpotok, Bodonoš, Nový Šastelek, Šarany, Boromlak atd.), ale taky o Slovácích v aradské oblasti (Nadlac, Tipar, Pereg, Pecica, Semlak, Mocrea…), v Banátu (Brestovat, Berzovia, Lugoj, Butin, Vucova, Scaius…) a dokonce trochu o banátských Češích (Clopodia, Eibental, Garnic, Sv. Helena, Orsova…). Závazné objednávky ještě neberu, protože nevím cenu, ale jestli už víte, že knížku budete chtít, za nezávazné sdělení zájmu budu rád.

P.S. Bude to tentokrát spíš studijní záležitost; tj. kdo si radši prohlíží obrázky, mohl by být zklamán.

09-08-2019

Jen bleskově pár novinek.

Zítra vyrážím pěšky s batohem na Šumavu (Prachaticko, Krumlovsko, Novohradsko?) a rád se potkám a pohovořím s každým, kdo mě cestou odchytne. Podrobnosti o postupu cesty budou na mém facebooku.

V neděli 1. září: setkání u příležitosti 70. výročí konce reemigrace. Bude to tentokrát výjimečně v Praze (!), od 17 hodin v kavárně Do Větru na Praze 6 (Za Zahradou 5). Zřejmě i s promítáním filmu „Koly v plote“ (1992, rež. Viliam Gruska).

Po Reemigrantech připravuju k vydání dvě další knížky: tentokrát ne moje, ale starší texty jiných autorů, které si zaslouží vydat. Bude to jednak edice cestovních zpráv a úředních zpráv z let 1929–1949 o Slovácích v Rumunsku, jednak překlad maďarského „románu v dopisech“ autora Sándora Mándokyho, kaplana působícího koncem 19. století na Nové Huti. Těšte se.

Další akce jsou plánovány na 28. září v Bělé pod Pradědem (vernisáž výstavy fotografií) a na 26. října v Horní Plané (přednáška).

 

Zasílání novinek e-mailem

V rámci budování informačních alternativ k Facebooku připravuji zasílání informačních e-mailů – především pro ty, kdo na Facebooku nejsou (nechtějí být) a na stránky Reemigranti se podívají jen zřídka. Bude se jednat nanejvýš o 6 e-mailů do roka a svůj souhlas se zasíláním můžete kdykoli odvolat. Pokud máte zájem o zasílání zpráv a novinek k tématu rumunských Slováků – reemigrantů, prosím odešlete na adresu radioc@seznam.cz e-mail se zprávou „novinky-reemigranti“. Pokud máte zájem o zasílání zpráv také k jiným tématům mého zájmu (historie, politika, společnost, staré fotografie aj.), uveďte ve zprávě „novinky-vše“.

Zájezdy do Rumunska 2019

Připravuje se prý autobusový zájezd do Rumunska ve dnech 27.6-30.6.2019, ze Znojma. Navštívené obce budou asi hlavně Varzaľ, Boromlak, Siplak, tzn. bude to zajímavé hlavně pro rodiny ze Znojemska (Jaroslavice, Valtrovice…) a taky možná z Vidnavy. Kontaktní osoba pro další dotazy je pan Choleva na čísle 739 088 856.

Další zájezd se pořádá někdy na podzim ze Šumavy, pořádá ho pan Jaroslav Zeman z Dolního Dvořiště. Bude to přibližně na týden a zájezd obsáhne více obcí včetně Nové Huti, Bodonoše, Gemelčičky… Na podrobnosti k tomuto zájezdu se můžete ptát paní starostky Veroniky Zemanové Korchové z Benešova nad Černou. Kontakty jsou k nalezení na internetu.

Emigrace rumunských Slováků do Brazílie: lodní seznamy

V jednom ze starších příspěvků jsem se pokusil o sestavení seznamu slovenských rodin vystěhovalých ve 20. letech minulého století z Rumunska do Brazílie. Bylo to na základě pozdějšího brazilského imigračního rejstříku, a seznam byl proto značně neúplný.

Nyní se mi podařil další zásadní krok: z brazilských archivů jsem získal pasažérské seznamy lodí, na který naši příbuzní z Rumunska do Brazílie připlouvali. Na tomto základě jsem sestavil seznam nový. Tento seznam je dokonce úplnější a lze bezpečně říct, že společně s předchozím seznamem tyto dva soupisy pokrývají velkou většinu vystěhovaleckých rodin. Umožnily také konečně odhadnout celkovou velikost této často připomínané, ale dosud málo probádané vystěhovalecké vlny. Práce je volně ke stažení zde.