Jozef Rolník: obyčejný život rumunského Slováka (neobyčejně podrobně)

Na červnovém setkání v Kaplici mi rodina Rolníkova ukázala a dovolila zveřejnit mimořádnou rodinnou památku: vlastní životopis („památnou knížku“) Jozefa Rolníka, nar. 31. 12. 1891 na Staré Huti (Huta Voivozi), od roku 1921 žijícího s rodinou v Novém Šasteleku (Sacalasău Nou), po reemigraci z Rumunska roku 1949 pak v jihočeském pohraničí, v osadě Moravice mezi Frymburkem a Malšínem.

Zápisky jsou cenné tím, že jedná o vlastní výpověď sedmihradského Slováka, který v době před 1. sv. válkou nabyl na poměry velmi neobvyklého vzdělání. Úsměv nad „pouhými“ 7 lety školní docházky nás přejde, když si uvědomíme, že běžné byly v té době a místě maximálně čtyři roky, a to jen v nejlepším případě. (Mnoho předků pro velkou vzdálenost a hospodářské vytížení nechodilo do školy vůbec nebo jen sporadicky; většina lidí zůstávala prakticky negramotná.) O relativně vysokém vzdělání  vypovídá i Rolníkovo plnění úlohy pomocného učitele během roku 1948 – učitelé byli totiž většinou vysíláni do Sedmihradska z mateřského Slovenska a místních rodáků byla jen hrstka.

Záznamy začínají roku 1949, nedlouho po příchodu do pohraničí, a končí půldruhého roku před pisatelovou smrtí. Dávají nám neobvykle podrobně nahlédnout do hospodářského života před válkou v Rumunsku a zvláště pak v poválečném Československu, ale také třeba do běžných osudů a pohybů slovenského vojáka uherské armády za 1. sv. války.

Z životopisu zde vybírám nejzajímavější pasáže, pro snazší srozumitelnost částečně upravuji pravopis.


Živodotopis [sic!] Jozefa Rolnika

Narodil som sa v roku 1891, decembra 31ho. Otec Rolnik Mihaj bol zemedelec, matka Šuhaj Anna.

6 roků. Školu som začal 1898, učitel bol Sirmaj Jano, na Starej Huti.

7 roků. Druhu tredu 1899, učitel bol Berec Jano na Starej Huti.

(…)

11 roků. Šestu tredu chodil som dobrovolne v roku 1903, učitel bol Turenski Žigmon na Starej Huti.

12 roků. Sedmu tredu dobrovolne 1904, učitel bol Turenski Žigmon na Starej Huti.

Škola prešla.

14 roků. Nastal som pastirem 1905 a 1906.

16 roků. 1907 a 1908 som služil u žandaroch v Popešťu.

17 roků. 1909 som služil ve Velkym Varaďe u pana biskupa, meno jeho Laňi Jozef.

20 roků. 1910 a 1911 som pomahal rodičom, v zemedelstve doma.

21 roků. 1913 som narukoval ku vojsku do Segedinu ku sedmim Pionerom, tam som bol do 1914ho roku.

22 roků. 1914 oktobra 14ho som bol preloženy ku druhemu Brüken Batalionu, do Avstriji do Kremzu o. do Duna [Krems an der Donau].

23 roků. 1915 maja 4teho som išol do Ruska na vojnu [doplněno později: na Krakov]. 1915 v oktobru som prešol do Srbska na vojnu na Kevevar a Semendriju, tam som bol až do 1916ho.

24 roků. 1916 marca som prešol na Taliansko na Tiroly.

25 roků. 1917 som ochorel na tyfus, padnul som do ňemocnici, v maju som prišol z ňemocnici do kadru do Kremzu o. d. Tam som bol jeden mesac. Potem 1917 jula som pošol na rumunsku vojnu, tam som bol až do 1918ho.

26 roků. 1918 v marca 12teho som prešol na Talijansko na Piavu. Tam som bol na velkej ofenziji. 1918 novombra 1ho som sa pohnul z talianskej, domu som prišel decembra 8ho.

Ve stav manželstve

Na Piave po ofenziji som dostal (sobočak) urláp 28 dňi, tak som sa oženil. Sobašil som sa 1918 jula 26teho. Potom som ešči 3 mesace bol vnukaj, prišol som domu decembra 8ho.

28 roků. 1919 Stanul som za lesnika ku drevorubačom do Bistrej [Padurea Neagra], daval som horu na metre rubaňe a odberal som metre [tj. vyměřoval dřevorubcům les na těžbu a přebíral dílo]. Tam som bol 2 roky do 1920teho. Za te dva roky som si nasporil teľo peňazi čo som si kupil 5 holdi [tj. necelé 3 hektary] zemi, v Šasteleku ľem rubanisko.

30 roků. 1921 roku som prišel do Šašteleku byvat. Postavil som si stajňu, v něj som byval 5 roki.

35 roků. 1926 som postavil chižu. Pravda ďeti sa sporili, tak som prevzal zem naspoli obrabať 25 holdi v roku 1934tym. Gazda zemi bol v Cigaňašču [Țigăneștii de Criș] menem Tank Mihaj.

45 roků. 1936 kupil som zasej 2 holdy zemi v kujeskim [Cuieșd] chotare.

55 roků. 1946 som prijal 8 holdi zemi od Ondro Zifčaka, pošol do Slovenskej. Tak společnu zem som zanahal v roku 1946.

Ďeti roďene

Terča sa narodila 15. VIII. 1920

Tonka … 26. IV. 1922

[atd.]

(…)

57 roků. 1948 Som bol vypomocni učitel v našej obci v Šašteleku. 1948 oktobra 25, som popredal statky a majetek v Šašteleku som uveril na Joska Kutlaka.

58 roků. 1949 apria 5. pohnul z domu na presidlovacu komisiju do Varadu. Na Č. S. som došel 24 apria 1949, na Moravicu. Zaujal som si majetek 1949 maja 1ho. Statki som kupil novembra 28ho 1949.

59 roků. 1950 24. marca som prijal č. s. občanstvi.

(…)

Na Moravici som pracoval z nieurodnu zemu 2 roky.

61 roků. 1952 aprila 23ho som dal majetek do štatu. 1952 aprila 28ho som bil na schodzi Spolku svateho Vojtecha. Nadštivil som 1952. IV. 27. Bratislavu. Na 28 som došol do Smokovca, tam som bol tižďeň. Na Moravej som bol 4. maja pri sestre. 1952 maja 12ho som začal pracovať na statnim statku tesarstvi a murarstvo v Blatnej. 52roku žena oňemocňela, pošla do ňemocnici 20. oktobra. Zatim som ja oňemocňel, pošol som do ňemocnici 31 oktobra. Z ňemocnici navratili zme sa obidvaja 7ho novembra nie dosť vihojeni.

(…)

1953 som vystavil na j.z.d. v Malšině 5 budoch, a to pre vozy, nástroje, drevarňu, včelin, hrabanišče a selažnu jamu.

(…)

1954 som vystavil veľku stodolu na mlaťeňa, 32 metre dluhu 16 metri široku.

(…)

14-10-57 som dostal duchod 242 koruny.

(…)

15. marca 1961 Žena mi ochorela.

30. juna 1961 zomrela.

2. jula 1961 mala pohreb.

2 tižňe som vytrval sam, ale mi to niešlo.

16. jula 1961 som sa presťahnul ku mojej ďefki Mare na alomski dvor, ale pracujem len v Malšině.

16-6-1962 som sa sobašil z druhu ženu, som mal 71 rok, ona mala 73 roki.

(…)

1964 prebrali nas Viši Brod štatni statek a pracujem dal ze stavbami.

14-7-1964 dostal som duchod podvišeny 600 k.

1967 v september prestal som pracovat, mal som 74 roki.

1968 2ho februara som bol operovany. Mal som 76 roki. [časově poslední záznam]

(…)

Započaťe Moravici z novymi obyvatelami, v roku 1947 // v ten čas sa obsidlila Moravica

1947 IX prvy došel Gondek Ondrej

1947 IX po dvoch tiždnoch došel Maček Karol

1947 IX aj Rolnik Jozef

1947 X došel Gažák Martin

1947 X aj Hečko Jan

1948 III 8. došel Balek Jan

1948 III 8, aj Valiček Jozef

1949 IV 24 došel som ja Rolnik Jozef

(…)

za byku doskočne platim – 28. jula 1950 300 korun

(…)

za odhynuťe dobytku platim – 28. 7 .1950 90 korun

(…)

Kontingent na rok 1951

dal som vejca 60 k. 9. IV. kili 3.30 koruni 145.90

75 k. 16. IV. kili 4.00 koruni 181.20

(…)

za Franca pokutu som platil 200 k. 7. XI. 1949

(…)

seno som predal velkostatku od Vytoňa, od 9. maja do 10. juna 1950 120 metraki

(…)

Narodne poisťeňe mam platit na rok 1955 750 (…) na to som dal 300 k 18.3.1955

(…)

Pučku som vybral 7. XII. 1949 50.000 ko., Platil som (…) 11. decembra 1950 častka 4451.70, uroki 1484.90, celkem 5936.60

(…)

Požarne čo platim

1. platil som 307 k. 20. VII. 1949

(…)

Podoby předků

Tohle se sice netýká rumunských Slováků, zato se to týká rodinné historie obecně a je to můj zbrusu nový projekt. Takže prosím o pozornost. Idea je jednoduchá: někde po světě se toulají staré fotky lidí, které by potomci těch lidí moc rádi viděli a měli. Ale neměli dosud žádnou šanci se k těm fotkám dostat. A já si myslím, že by se s tím dalo něco dělat. Totiž takové fotografie systematicky hledat a vracet je do rukou těch, kteří o ně stojí. A přesně takový projekt jsem teď spustil: Podoby předků. Zatím tam ještě pravděpodobně nikoho ze svých předků a příbuzných nenajdete, ale co není, může jednou být. (Rumunští Slováci tam nejsou vůbec – tentokrát jde o domácí obyvatelstvo Čech a Moravy. Zdaleka ne každý čtenář těchto stránek je ale původem „čistý“ rumunský Slovák…) Každopádně budu velice rád, když se na stránky podíváte a třeba na ně i upozorníte své přátele se zájmem o rodinnou historii. A můžete taky „lajkovat“ stránku projektu na Facebooku. Přeji příjemné a inspirativní pátrání po podobách předků!

20-06-2017

Cenné staré foto od paní Táni Sekáčové. S popiskem vzadu: „Stojká Ondrová fámelijá vzáváňi 35 Dusi 1938?“. Tak si to radši přeložíme: jde o rodinu Ondreje Stojky v obci Zavaň a měla mít 35 členů – což bude zřejmě se započtením rodin dospělých synů a dcer. Starého Stojku se ženou vidíme jasně uprostřed. To místo taky stojí za zmínku: dnešní Zăuan-Băi (alias Zavaňské kúpele), kde žili Slováci, je pár kilometrů od samotného Zăuan. Byly tam primitivní lázně, kde měly místní rodiny vlastnický podíl. Například jednu šestnáctinu vlastnil tamní obyvatel Štefan Morong (*1914).

 
„… v kterýchžto lázních mají naši krajané svůj podíl, tento podíl drží za svůj nejdražší majetek, jelikož říkají, že to je drahá voda. Od okupace maďary, tyto koupele jsou v maďarských rukách až po dnes a za použití žádnou náhradu ještě nedostali. Proto krajané žádají Čsl. přesídlovací komisi, aby nějakým způsobem vymohla náhradu za utrpenou hmotní škodu.“ (Cestovní zpráva úředníka Roberta Šumavského z března 1947.)

15-06-2017

Foto z roku 1925, z paluby nizozemské lodi Orania, kterou tehdy odplulo do Brazílie mimo jiné hodně rumunských Slováků. Minimálně ti lidé v levém rohu k nim určitě patří. Muž bez klobouku uprostřed nahoře je Valent Vlnieska, otec paní Lydie Vlnieska z Brazílie, která nám foto poskytla.
—————-
A rare photo taken in 1925 on the deck of Orania, the Dutch ship that took many Slovak families from Romania to Brazil that year. At least the people on the front left definitely belong to them. Photo provided by mrs. Lydia Vlnieska.
—————-
Uma foto rara tomada em 1925 no convés de Orania, o navio holandês que levou muitas famílias eslovacas da Romênia para o Brasil naquele ano. Pelo menos as pessoas na frente esquerda definitivamente pertencem a eles. Foto fornecida pela Sra. Lydia Vlnieska.

06-06-2017

Díky všem za účast na kaplické besedě a za zajímavý materiál, kterým jste se pochlubili! Tady je první ochutnávka; fotografie související s rodinou Benčovou z Ostrova-Malšína. Od paní Anny Čurdové.

Ostrov-Malšín, asi 50. léta, na fotografii by podle popisu měla být Antonie Benčová a Anna Švejdíková-Rolníková.

Uprostřed na židli Štefan Benč.

Manželka Štefana Benče?

01-06-2017

Fotografii krásně zachovalé původní halenky neboli „oplecka“ poskytla paní Františka Sladká. Oplecko bylo prý vyšíváno ještě v Rumunsku, roku 1945, zřejmě na Staré Huti (Huta Voivozi).

21.5.2017

Krásný rodinný kousek od paní Prekopové. Anežka Šubová z osady Fufez u Židárně (Valea Tarnei), nar. 1927, provdala se za Juraje Lavrenčíka, po reemigraci žili na Kavrlíku u Kašperských Hor. Zde ještě svobodná v Rumunsku, kolem roku 1945. Vyfotila se nejspíš někde ve městě v ateliéru a podobenku poslala chlapci na vojnu. Radši by se fotila s ním – můžeme usoudit z toho, že se vyfotila aspoň s jeho fotkou, kterou můžeme nezřetelnou rozpoznat na stolku vlevo.

Učitelé a kněží v Rumunsku

Dvěma osobami, které v jednotlivých obcích našich předků v Rumunsku zaujímaly zcela zvláštní postavení, byli zpravidla učitel (méně často učitelka) a farář. Byli často jedinými vzdělanějšími lidmi v obci, s velkou působností nad všemi nebo aspoň mnoha jejími obyvateli. Přicházeli na dané místo zpravidla odjinud a byli díky pravidelnému platu do určité míry nezávislí na jeho hospodářském životě. Tím vším se vyčleňovali z místní společnosti, stávali se objektem pozornosti a obvykle i velké a projevované úcty.

Z dostupných zdrojů jsem se proto pokusil sestavit seznam učitelů a kněžích ve slovenských obcích (farnostech) sedmihradského Rudohoří v období před 2. sv. válkou. V případě učitelů jsou zatím pokryta pouze 30. léta, kdy školství v oblasti nabylo systematičtějšího rázu a která máme pokryta soustavnějšími zprávami. Podle možnosti je seznam doplněn fotografiemi zahrnutých osob. Pokud máte možnost tuto galerii portrétů doplnit z vlastních zdrojů, neváhejte mě prosím kontaktovat!

Slovenští učitelé v rumunském Sedmihradsku – 30. léta 20. století

Roky působení v dané obci jsou orientační a mohou obsahovat chyby. Učitelé bývali postupně jmenováni na různá místa, a jména se tudíž v seznamech opakují.

Nová Huta (Sinteu)

Pavol Hegyi, slov. Horský  1931 – cca 1935?

Pavol Hegyi-Horský

Štefan Kapitz 1939-40

Jozef Novák ca 1936-38?

Jozef Novák

Ľudovít Gajdoš 1937

Ľudovít Gajdoš

Cyril Filip

Anna Pilníková

Margita Zaništiaková 1939-40

Stará Huta (Huta Voivozi)

František Kolarík/Kollárik 1934–36

Vojtech Valkovič 1937-38

Vojtech Valkovič

Ľudovít Hamaš 1937-39

Ľudovít Hamáš

Karol Krecbach 1938-39

Mária Pribusová

Michal Pribus 1939-40

Margita Murgašová 1939-40

Židáreň (Valea Tarnei)

Ľudovít Gajdoš

Pavol Hegyi-Horský

Gejza Minárik 1939-40

Pavla Vaňková

Peter Vaňko

Alžbeta Pupulová 1939-40

Gemelčička (Fagetu, Valea Ungurului)

Ida Stiedlová cca do 1932

Ida Stiedlová

Rudolf Dočolomanský 1931-34

Štefan Kapitz 1934-39

Štefan Kapitz

Štefan Smolák 1939-40

Vavro Zoričák 1937-38

Vojtech Špendla 1939-40

Štefan Suroviak 1939-40

Zita Valášková

Šarany (Serani)

Mária Cibuľová 1939-40

Ondrej Cibuľa 1939-40

Boromlak (Borumlaca)

Gábor Koniarik po 1929?

Rudolf Dočolomanský cca 1936-38

Rudolf Dočolomanský

Ľudovít Hamaš 1939-40?

Varzaľ (Varzari)

Karol Naništa 1936

Gejza Ronec 1937

Jozef Novák 1937-40

Čerpotok (Valea Cerului)

Ferdinand Kollárik/Kolarík 1936

Ferdinand Kollárik

Pavol Horský 1937

Bodonoš (Budoi)

Gustáv Hlubocký od 1931

Gustáv Hlubocký

Mária Janoštínová od 1937

Jozef Kaminský 1939-40?

Matej Gálik 1939-40

Hilda (Helena) Gudernová 1939-40

Hilda Gudernová
Nový Šastelek (Sacalasau Nou)

Ondrej Cibuľa

Rudolf Dočolomanský 1935-36

Vojtech Valkovič 1939-40

Vendelín Dalaj 1939-40

Boiana Huta

Jozef Kaminský 1936-39

Rudolf Dočolomanský 1939-40

Zavaň (Zovani-Bai)

Vojtech Kejvari 1937-39

Vojtech Kejvari

Mária Janoštínová 1939-40

Zalnok (Zalnoc)

Jozef Lysý 1937-40

Kaššapotok (Bogdana Huta)

Vavro Zoričák od 1937

Benedikt Skypala 1939-40

Bikáč (Bicaci)

Štefan Rejko 1934-40

Kivag (Ťivag, Kevágov, Chioag)

Mária Janoštínová

Huta Certeze

Mária Janoštiaková od 1938

Ján Buban od 1938

Pavel Rehuš 1939-40

Fegernik (Fegernic)

František Spiška

František Spiška s manželkou

Mária Janoštiaková 1938

Ján Bubán 1939

 


Sestaveno na základě článků Michalčáková (1985, „K zakladaniu slovenských škôl v Sedmohradsku v medzivojnovom období“), Porubský (1974, „Niektoré problémy slovenských menšinových škôl v Rumunsku v rokoch 1939-1944“), Michalčáková (1980, „Sťahovanie Slovákov do Sedmohradska a spôsob ich života“), doplněno fotografiemi z různých zdrojů.

editace 3. 7. 2014: Téměř veškerá faktografie přebraná zde z článků E. Michalčákové má ve skutečnosti původ v článku Ľudovíta Hamáše (Z dejín Slovákov v Rumunskej socialistickej republike) z roku 1974, odkud Michalčáková rozsáhle a nepříliš kriticky čerpala. Sám Hamáš přitom nepracuje se zdroji o nic seriózněji – ohledně starších dějin je jeho článek plagiátem dřívější diplomové práce Čestmíra Krátkého; údaje z doby jeho vlastního učitelského působení v Rumunsku lze snad pokládat za serióznější, nicméně ani zde nejsou uváděny zdroje.

Seznam farářů v oblasti sedmihradského Rudohoří

Seznam s orientačním rokem nástupu je pouze hrubý, kromě řádných farářů na jednotlivých farách zahrnuje také pověřené faráře (administrátory), zatím však ne pomocné kněží (kaplany). Národnost kněžích je zvláště pro starší dobu špatně odhadnutelná, je tedy třeba počítat s možností slovenského/maďarského/latinského/německého zápisu jmen. Kněží postupně zastávali různé pozice v různých místech, a jména se proto v seznamech opakují. Ne všechny církevní obřady vykonával aktuální farář v místě – mohli je provádět také kaplani, zastupující faráři nebo řeholníci odjinud, pohřeb mohl být vykonán např. i učitelem náboženství. V závorce se uvádí datum narození, pokud je známo. Fotografii máme k dispozici pouze u několika málo kněžích.

Nová Huta (Sinteu, Bethlentelep, Sólyomkeő)

Norbert Zengewald 1838

Damasus Kárász 1843

Matyáš Haliarský 1844 (nar. 4. 2. 1814)

Adam Sonderlich 1851 (nar. 24. 12. 1817)

Matyáš Haliarsky 1860 (nar. 4. 2. 1814)

János Türök 1859 (nar. 12.1. 1826)

Florián Oríšek 1863

Pius Masář 1866

Jan Zsugán 1869 (nar. 24. 6. 1822)

György Badzey 1872 (nar. 10. 8. 1832)

Anton Suchánek 1876 (nar. 16. 7. 1844)

Ladislav Šumichrast 1892 (nar. 14. 5. 1863)

Josef Mordavský 1914

Jan Bottka 1915

György Mecsery 1922

Elemir (Vladimír) Hríbik 1933

Elemir (Vladimír) Hribik

Peter Kühn 1936

István Moldován 1948

Bodonoš (Budoi, Bodonospatak)

Jan Deák 1831 (nar. 19. 5. 1801)

Josef Hokki 1833

Jan Stankovič 1835 (nar. 19. 11. 1809)

Damasus Karász 1841

Ján Dudáš 1843 (nar. 28. 1. 1797)

Anton Pincegh 1847 (nar. 11. 6. 1795)

Florián Oríšek 1862

János Türök 1862 (nar. 12.1. 1826)

Felix Kapy de Kapivár 1868 (nar. 22. 7. 1822)

Pius Masář 1875

István Sárosi 1877 (nar. 17. 9. 1848)

Michael Gahér 1881 (nar. 11. 9. 1850)

István Jávori 1892 (nar. 25. 12. 1863)

Pál Medgyesi 1923

István Baranyay 1926

Florián Fömötör 1929

Ferencz Waldmann 1929

Ferencz Waldmann

Tibor Benedek 1930

Ferencz Waldmann 1933

Elemir (Vladimír) Hríbik

Alexander Boháč

Siplak (Suplacu de Barcau, Széplak)

Anton Pincegh 1824 (nar. 11. 6. 1795)

Anton Bodnár 1825 (nar. 16.1.1796)

Anton Pincegh 1841 (nar. 11. 6. 1795)

György Szenessy 1843 (nar. 11. 4. 1819)

Job Máté 1864

Ludvík Trusa 1868 (nar. 8. 5. 1842)

Antonius Szenessy 1872

Kornél David 1889 (nar. 2. 3. 1859)

Michael Gahér 1892 (nar. 11. 9. 1850)

Josef Podaril 1924

Márton Pércsy 1928

Kornél David 1929 (nar. 2.3.1859)

Lájos Juhász 1933

Lájos Juhász

Tibor Benedek 1933

Ferdinand (maď. Nándor) Hadrava 1936–74

Ferdinand Hadrava
Gemelčička (Valea Ungurului, Fagetu, Magyarpatak)

Pál Dorogi 1891 (nar. 23. 1. 1858)

Kornél David 1897 (nar. 2. 3. 1859)

Károly Hermann 1911

Pál (Pavol) Medgyesi 1927

Pál Medgyesi

Ferdinand (maď. Nándor) Hadrava 1932

Josef Dorsonczky 1936

Antal Ponner 1937

István Moldován 1942

Anton Ďurica 1945


Zdroje: Schematismus (historicus) venerabilis cleri dioecesis Magno-Varadinensis latini ritu pro anno… 1840, 1853, 1864, 1896; římsko-katolické matriky jednotlivých farností; Kapusniak (1997, Bodonoš: Po stopách svojich predkov); Slovenský národný archiv, archiv Náprstkova muzea

Přednáška, Kaplice 3. 6. 2017

Povídání č. 2 o minulosti rumunských Slováků je naplánováno do jihočeské Kaplice. Bude se konat v sobotu 3. 6. 2017, odpoledne v 15 hod v podniku Hospoda na Farském náměstí v Kaplici. Můžete se těšit na přednášku s promítáním historických fotografií a besedou. Vstup je zdarma, vezměte s sebou na ukázku své staré rodinné fotografie!

5.5.2017

Ve starších dobách se v Rumunsku sice tu a tam fotilo, zpravidla to ale byly reprezentativní podobenky jednotlivců a rodin. Momentky a jiné dokumenty každodenního života jsou mimořádně vzácné. Proto mě tyhle dva obrázky hodně těší, i když nejsou moc kvalitní – zachycují reemigrační vlak a shromažďovací středisko v Alešdi („v Iležďu“), kudy velká část reemigrantů v letech 1947-49 prošla.

(Co to z těch vagónů trčí? Je možné, že převáželi mladé ovocné stromky?)