Někde jsem četl, že neobvyklá křestní jména se kdysi dávala neduživým dětem, aby se děti takto svěřily do speciální péče „nevytíženým“ světcům, kteří toho jakože neměli moc na práci. Potvrdit to neumím, to by chtělo nějakou pořádnější statistiku. Ale třeba tenhle doklad by tomu nasvědčoval: dvojčata Néreus a Achilleus, předčasně narozené děti manželů Skipalových, zemřely 12. 5. 1871 na Gemelčičce, nedožily se ani jednoho dne. Ta jména odkazují na antickou mytologii, ale i na stejnojmennou dvojici křesťanských mučedníků a světců. Počítám že prapradědu Nérea ani Achillea nikdo z vás nemá…

Na doplnění dřívějších neurčitých údajů k židovským rodinám v oblasti Nové Huti a Gemelčičky jsem z matričních zdrojů vypsal následující rodiny, které se v této oblasti objevují v rozmezí let 1897 až 1927. Roky narození jsou většinou dopočítány podle věkového údaje, tj. nejspíše s přesností plus minus 1 rok. Je zřejmé, že rodiny byly částečně příbuzensky provázané a vykonávaly v obcích specifické profese, v prvé řadě krčmářství.

Stará Huta

krčmář Adolf Steiner *1882 + Veronika Gottlieb *1888

Sočet

krčmář Jakub Steiner *1878 + Rozálie Gottlieb *1885

hokynář Karel Bernáth *1888 + Šarlota Gottlieb *1895

Gemelčička

krčmář Ignác Herschkowits (Herškovič) *1866 + Rozálie Blau *1869, jejich syn Abrahám Herškovič (Hečkovič) se 1945 vrátil do Zboriště z koncentračního tábora Mauthausen

krčmář Farkaš Friedman *1856 + Rozálie Blau *1859

krčmář Bernard Markuš *1836 + Anna Stvarcz (Štvarc) *1862

Nová Huta / Bystrá

Abraham Löw *1897 (syn nádeníka Ludvíka Löwa a Inky Klein) + Margita Aurelia Kiss, učitelka

——

Krčmu na Staré Huti kolem roku 1930 zachycuje následující snímek z Náprstkova muzea v Praze. Malování stavby je na dochovaných fotografiích z této oblasti unikátní a nasvědčuje odlišnému kulturnímu vlivu.

Stránky Reemigranti byly v uplynulém půlroce napadené a objevovaly se na nich nerelevantní odkazy na hazard atd. Teď už by to mělo být v pořádku, za komplikace se omlouvám. V této souvislosti byla změněna barevnost stránek a možná se ještě bude měnit. Na jejich obsah a fungování by to nemělo mít vliv.

Chystám po delší době zas nějaké přednášky o reemigrantech:

Šumperk, středa 17. září v mém antikvariátu Pomalá kniha, od 17 hodin. Prostor je velmi malý, tak si radši rezervujte místo.

Novosedly mezi Znojmem a Mikulovem, sobota 22. listopadu od 15 hodin. Místa bude dost.

V rámci budování informačních alternativ k Facebooku provozuji zasílání informačních e-mailů. Není to žádné bombardování zprávami, bude se jednat nanejvýš o 5 e-mailů do roka a svůj souhlas se zasíláním můžete kdykoli odvolat. Pokud máte zájem o zasílání zpráv a novinek k tématu rumunských Slováků – reemigrantů, prosím odešlete na adresu radioc@seznam.cz e-mail se zprávou „novinky-reemigranti“. Pokud máte zájem o zasílání zpráv také k jiným tématům mého zájmu (historie, politika, společnost, Jeseníky, staré fotografie aj.), uveďte ve zprávě „novinky-vše“.

Otvírám si malý antikvariát v Šumperku. To sice vás ze Šumavy, od Znojma nebo od Chebu nemusí nějak zvlášť vzrušovat, bude to ale i moje kancelář, kde mě v pravidelné otvírací době najdete, pokud byste měli cestu kolem a chtěli něco probrat. Anebo se jen stavit na kus řeči. Pro začátek bude otevřeno dvě dopoledne a dvě odpoledne v týdnu, ale lze se domluvit i na jindy. Místo najdete v samotném centru Šumperka, jmenuje se Pomalá kniha a podrobnosti o něm najdete tady.

Upozornění: knihy na téma rumunských Slováků, které najdete v antikvární sekci těchto stránek, si v Pomalé knize můžete po domluvě převzít. Nechoďte pro ně ale naslepo, ne všechny jsou na místě skladem.

O Zavani (Zăuan) a o lázeňské osadě Zavaňské kúpele (Zăuan Băi) tu už jednou byla řeč. Několik snímků odtamtud jsem teď získal od pana Andreje Trojáka, jehož rodina (Trojákovi a Vavrovi) v osadě žila.

Jedná se o předválečné školní fotografie ze zavaňské školy. Spolu s dětmi se na nich objevuje učitel, jehož jméno bývá v československých zdrojích psáno jako Vojtech Kejvári nebo Kejváry, úředně byl ale nejspíš po maďarsku Kővári (nebo Kőváry), křestním možná Béla (maďarský ekvivalent Vojtěcha). Podle rodinné vzpomínky pana Trojáka byl učitel národnostně přesvědčený Slovák, u jehož otce došlo k pomaďarštění příjmení z pracovních důvodů v době silné maďarizace.

„Tělocvičná“ fotografie je možná reakcí na sokolské aktivity v Československu, o kterých jistě obyvatelstvo informovali přicházející učitelé. Kromě Kejváriho to byla později také Vlasta Rausová. Dožila o mnoho let později ve slovenském Bernolákovu.

Bonus: dávnou podobu lázeňských budov v Zavaňských kúpelích zřejmě zachycuje tato pohlednice z roku 1907.

Edit: 18. 7. 2025: Vynechána zřejmě nesprávná informace o již předválečném působení Vlasty Rausové. Nově jsem narazil na velmi významný zdroj k historii Zavaňských kúpelí, jímž je kniha „Jozef – malá kronika“ od někdejší místní učitelky Márie Pisec.

 

Na stránkách jsem založil sekci Antikvariát, kde se nabízejí knihy jiných vydavatelů k tématu rumunských Slováků. Obvykle z druhé ruky, ale nejen.

Z rodinných fotografií pana Jiřího Louženského: svatba Františka Gašpara (*1927) s Julií Švejdíkovou (*1924). Březen 1948, Žlíbek nebo Rejštejn u Kašperských Hor. Oba novomanželé pocházeli z Nové Huti (Șinteu), od roku 1950 žili pak ve Staré Vsi u Rýmařova.