Archiv rubriky: Nezařazené

22.11.2016

Dvě staré a záhadné fotky poskytnuté panem Janem Ježkem, ke kterému se dostaly od brazilského příbuzenstva.

odjezd

První foto údajně zachycuje čísi odjezd z Rumunska do Brazílie, tj. někdy kolem roku 1924. Poznat se tam nikdo nedá, ta fotka je ve skutečnosti maličká, 5×5 cm. Ale můžeme se dohadovat, co je na ní vlastně vidět. Chlapík napravo drží asi harmoniku, aspoň dva muži mají na hlavě cylindr, mezi pány stojí něco jako fotoaparát na stativu? Před čím to všichni stojí? Vypadá to trochu jako korba náklaďáku, ale to moc neodpovídá době vzniku.

Čím dokonalejší fotky dnes člověk může pořídit jediným zmáčknutím tlačítka, tím víc mě fascinuje takovýhle tajemný, málem stoletý čtvereček papíru, na kterém není vidět skoro nic.

pavla_kutlaka_1

Na druhém obrázku dívky a starší ženy čteme příjmení Kutlák a pak snad jméno Pavlína, spíš ale přivlastňovací tvar od Pavel (maď. Pál). Takže zřejmě nějaká souvislost s Pavlem Kutlákem. Vzadu rumunsky: “potvrzuji totožnost osoby” a nečitelné razítko, místo snad Nová Huta? Fotografie zřejmě sloužila jako provizorní osobní doklad a musela vzniknout ještě před cestou do Brazílie, tedy jistě v první polovině 20. let nebo dřív.

11.11.2016

O mojí databázi reemigrantů v českém a moravském pohraničí už určitě víte. Zde je na doplnění pár zajímavých grafů ukazujících, co tato databáze o cca 3060 osobách přesněji obsahuje.

narozeni_histogram

První graf ukazuje rozdělení zahrnutých osob podle roku narození. Nejstarší osoby v databázi jsou narozeny kolem roku 1870 a zastoupení ročníků postupně sílí – to je pochopitelné, protože mnoho lidí z této nejstarší generace zemřelo dřív, než dostalo možnost odejít z Rumunska do Československa, a z těch žijících mnozí zůstali na stáří v Rumunsku. Teprve ročníky po r. 1890 a ještě více 1900 reemigrují ve větším množství. Velice výrazný je pak “zářez” po roce 1915 – ten je dán nízkou porodností v letech 1. sv. války, vinou nepřítomnosti mužů. Různé drobnější výchylky v předchozích letech mohou být náhodné, mohou ale také odrážet epidemie smrtících dětských nemocí (spála, neštovice aj.), které v různých letech na populaci dopadaly a ovlivňovaly tak početnost daného ročníku. Prudký pokles, který v grafu vidíme po roce 1930, je dán čistě metodou sběru dat a neodráží už sílu ročníku – osoby narozené po roce 1930 byly zahrnuty jen do nevelké míry. (Vysvětlení malého bodu zcela napravo, tj. narození kolem roku 2015, je prozaické – jedná se o chybu v datech.)

umrti_histogram

V druhém grafu vidíme rozdělení osob podle roku úmrtí. Čísla od konce 40. let postupně stoupají, klesat pak začínají kolem roku 1990. První je jistě dáno mimo jiné tím, že velká část náhrobků z prvních dob po reemigraci už neexistuje. Druhé plyne zejména z toho, že databáze obsahuje jen málo osob narozených po roce 1930, u kterých je dožití se 21. století statisicky pravděpodobnější. Několik bodů zcela nalevo odpovídá osobám, zemřelým již před reemigrací, které však rodina z nějakého důvodu uvedla na náhrobku v pohraničí.

historicka_cetnost_jmen_zeny_boxplot

Třetí graf vyjadřuje závislost četnosti křestních jmen na roku narození, a to pro deset nejčastějších ženských jmen. Silnější linka uprostřed obdélníčku označuje střední hodnotu, obdélníček ohraničuje druhou a třetí čtvrtinu celkového rozdělení hodnot (takzvaný 25. až 75. percentil) – tj. např. přesně polovina všech Anežek v databázi se narodila mezi lety 1910-1922, čtvrtina dříve a čtvrtina později. Z grafu lze vyčíst, že relativně oblíbenějšími jmény byly ve starší době třeba Veronika a Kateřina, naopak Šarloty, Julie a Anežky se rodily spíše později.

historicka_cetnost_jmen_muzi_boxplot

Čtvrtý graf: totéž pro deset nejčetnějších mužských jmen. Jako jména relativně oblíbenější dříve se nám v grafu ukazují Martin, Ondřej a Pavel, naopak jména Štefan, Karel, František se dětem dávala spíše později.

6.11.2016

V rýmařovském sborníku k 80. narozeninám pana Jiřího Karla, nazvaném “Quod bene notandum: liber secundus” (Co je třeba zaznamenat: kniha druhá) mi vyšel článek “A už čo by byla tá Rumunská zlatá… (Rumunští Slováci, jejich poválečné stěhování do českého a moravského pohraničí a na Rýmařovsko)”. Je to spíš zkrácená verze historie, kterou si můžete přečíst na mém webu, jen lehce rozšířená s přihlédnutím k Rýmařovsku. Ale třeba by to někdo chtěl mít v tištěné podobě. Sborník každopádně vypadá moc hezky a lze ho pořídit za 200 Kč v infocentru rýmařovského muzea.

sbornik

24.10.2016

Dvě pěkné fotografie od pana Romana Sapouška, z rodiny Mondekovy. Jedna na téma “technika”, druhá na téma “zemědělství”… Pamětníci mohou doplnit detaily.

Josef Mondek (*1905) ze Šaran, vlevo, s bratrem Štefanem.
Josef Mondek (*1905) vpravo, na volovi sedí jeho syn. Foceno ve slovenském Šaštíně.

19.10.2016

Dnes byla výrazně aktualizována moje databáze nejstarší generace rumunských Slováků v českém a moravském pohraničí.

Počet zachycených osob vzrostl téměř na dvojnásobek, databáze nyní obsahuje asi 3060 osob. Nově jsou pokryty mj. Chebsko, Znojemsko a Jesenicko. Zahrnuta jsou teď data celkem z asi 150 pohraničních hřbitovů, viz přiložená mapka.

Kvůli pokrytí nákladů spojených s tvorbou a správou databáze je nyní přístup k části fotografií placený.

pohranici
S použitím http:/mapy.cz.

16.10.2016

Dvě krajinky z podzimního výletu do oblasti Nové Huty (Sinteu) a Gemelčičky (Fagetu, Valea Ungurului).

img_1865
Foceno ze Židárně (Valea Tarnei) směrem na Gemelčičku.
img_1823
Foceno ze Sočetu, cestou na Bojovské (Marca Huta), směrem ke Staré Huti.

9.10.2016

Dnešním příspěvkem je smutná zpráva. Dne 20. září 2016 zemřel ve věku 84 let pan Čestmír Krátký, etnograf, fotograf a kunsthistorik, jedna z nejdůležitějších postav našeho bádání v oblasti kultury rumunských Slováků. Více o jeho díle, které zůstalo z větší části nevydáno, naleznete zde.

27-09-2016

otcovska_def

Původ rodu Vasmanských, na nějž v průběhu 20. století narážíme jednak na Nové Huti (Sinteu), jednak v Boromlaku (Borumlaca), je na poměry rumunských Slováků spíše neobvyklý. Nevystopovali jsme jej totiž na Slovensku, ale v Haliči, v dnešním polském městě Nowy Targ. Do oblasti Bihoru v dnešním Rumunsku přichází Jan Waksmundský starší jako panský hajný nejspíše někdy před polovinou 19. století. Jak se zdá, patřili Vaksmundští k místní “honoraci” a styky s místnímí Slováky byly v prvních generacích sporé – rodina se druží a navazuje sňatkové vztahy především s okolním maďarským, popř. německým obyvatelstvem. Jediný Jan Vaksmundský mladší si vzal Slovensku. V generaci jeho potomků, mezi nimiž byl jen Eduard mužského pohlaví, jde však už z hlediska styků o rodinu plně slovenskou. S Eduardem se rod přesouvá z Nové Huti do Boromlaku a příjmení získává novou podobu: Vasmanský. Ani ta není však konečná a u Eduardových potomků, kteří po 2. sv. válce přesídlili do Československa najdeme v jiné větví také formu Vaksmanský.

Za dovolení zveřejnit výsledky rodinného pátrání děkujeme panu Markelovi.

19.9.2016

kuncice_ca1956

Pěknou zimní fotografii své rodiny z Kunčic u Starého Města poskytla paní Marta Mikulcová. Foceno cca roku 1956.  Zleva: Jan Daniel (*1882), jeho vnučka Marta, Kateřina Danielová (roz. Hečko, *1888), Rozálie Danielová (roz. Dirbáková, *1913), Josef Daniel (*1909), další neznáme. Rodina původem z rumunských Šaran přišla do Kunčic roku 1947, v šedesátých letech se odstěhovala do javornického výběžku.