Ve svých studiích Počátky osídlení… a Počátky osídlení II…, které jsou též součástí knihy Reemigranti (jako Intermezzo 1 a 2), jsem před několika lety prozkoumal počátky slovenského osídlení v bihorsko-salajské oblasti dnešního Rumunska. Jednalo se o velmi detailní zkoumání na základě řady dosud neznámých či málo známých pramenů. Troufám si tvrdit, že všechna budoucí tvrzení o raných dějinách Slováků v této části Rumunska by měla vycházet z tohoto pojednání, samozřejmě s možností kritiky uvedených argumentů i konfrontace s nově nalezenými prameny.

Prvním zásadním pramenem k této tematice, který se v mém zorném poli po zpracování zmíněných studií objevil (za upozornění vděčím Martinu Korchovi), je uherský majetkový soupis pro daňové účely („Vagyonösszeírás“, „Landeskonskription“) z roku 1828. Tento rozsáhlý materiál v latině, zveřejněný zde (dostupný však pouze po registraci na serveru Familysearch.org), obsahuje mezi mnoha jinými obcemi také oddíl k Nové Huti (Sólyomkő, dnes Șinteu) a k Bodonoši (Bodonospataka, dnes Budoi) se soupisem vlastníků, údaji k jejich majetku a informacemi o hospodářských poměrech v osadě. Ačkoli v době provedení soupisu již existovaly také osady Stará Huta (Almaszeghuta, dnes Huta Voivozi) a Gemelčička (Magyarpatak, dnes Făgetu, dříve rumunsky též Valea Ungurului), navázané na sklářskou, resp. draslářskou huť, v soupisu se mi je nepodařilo najít. Nelze ovšem vyloučit, že se ve velmi rozsáhlém materiálu tyto osady vyskytují pod jiným, z dnešního pohledu neočekávaným maďarským jménem.

Oddíly soupisu věnované Bodonoši a Nové Huti se navzájem liší svou podrobností. Zatímco soupis majetku i popis poměrů na Nové Huti je velmi stručný (pouze vlastnictví domu), bodonošský soupis k vlastníkům domků navíc uvádí vlastnictví polí, luk a dobytka a v popisném oddílu se detailněji zabývá kvalitou půdy, způsobem obdělávání, výnosy atd. Pro obě osady je soupis zajímavým pramenem, doplňujícím naši znalost samotných jejich počátků, které jsem v předchozích studiích datoval pro sklářskou Novou Hutu rokem 1827 nebo krátce předtím, pro Bodonoš nejpravděpodobněji do roků 1800–1803.

Zatímco pro Bodonoš je k dispozici plná řada matrik už od roku 1806, z Nové Huti známe matriční záznamy soustavněji až od roku 1831. Soupis datovaný červnem 1828 je proto zásadním nový vodítkem i v tom, které z rodin se v této sklářské osadě objevují už v počátečním období. Uvádí se však pouze jméno a příjmení muže – vlastníka domu, což zpravidla nestačí na jednoznačnou identifikaci osoby. Již v době kolonizace této oblasti se pochopitelně jednalo o větvené a provázané rody, příjmení se tedy nutně opakovala a totéž příjmení negarantuje blízkou příbuznost.

Nová Huta

Popis poměrů u osady uvádí, že sklářskou huť si pronajímá vdova šlechtice Josefa Belényesiho, za řízení svého úředníka Johanna Staudingera. Osazenstvo se dělí na sodales (doslova „druhy“, „společníky“, „přidružené“ – totiž sklářští pracovníci) a operarii (tj. pomocní dělníci). Obojí mají ve svém vlastnictví domy, které si sami postavili. První ale pobírají ve sklárně dohodnutý plat, zatímco druzí žijí námezdně ze zpracovávání dřeva a jeho pálení na popel pro výrobu potaše.

Seznam vlastníků tyto dvě kategorie rovněž rozlišuje – sklářští pracovníci, z větší části Němci, jsou v následujícím seznamu uvedeni kurzívou. Jména i příjmení uvádím v nejběžnější dnešní podobě a případná odlišnost zápisu je zmíněna v závorce.

Majitelé domků:

Jozef Tirala

Ondrej Šulaj

Jan Tomáš (Tamás)

František Folvarský

Jan Leskovan

František Čajan

Jan Krkoška (Kirkoska)

Pavel Brenkus (Brinkuszi)

Jozef Gondek

Štefan Vilček

Jozef Žifčák (Zsefcság)

Michal Pivovarčík (Pivovarcseg)

Jozef Garaj

Jozef Valíček (Valintsek)

Pavel Žák

Jan Salaj

Juraj Bajcar (Bajczer)

Jozef Koněvalík (Kuneval)

Ignác Živčák (Zsevcság)

Štefan Kadlec

Martin Segeč

Jan Sobek

Ondrej Kertész

Jozef Bejdák

František Tušinovský (Tusanovszki)

Karl Voller (Volla)

Anton Stadler

Florian Stark

Johann Hirsch

Michael Koller

Anton Adler

Bodonoš

Popis datovaný říjnem 1828 uvádí, že místo bylo osídleno před 24 lety. (Odhad kolonizace v letech 1800–1803, který jsem učinil v předchozí studii, můžeme tedy korigovat dopočteným rokem 1804, nakolik se ovšem rozhodneme takto detailnímu údaji v úředním prameni důvěřovat.) Následuje delší popis obecných hospodářských poměrů. Jako vlastník vsi, zastoupený při podepisování zápisu, je zmíněn pan Ladislav Hegyi.

Majitelé domků:

Jozef ml. Zbranek? (Branek)

Ignác Štefaňák? (Stephanek)

Matyáš Harangoš

Jozef st. Zbranek (Zbranyek)

Ondrej Kolomár

Jan Kolomár

Juraj Kolomár

Martin Kolomár

Jozef Jasida

Juraj Bigas

Ondrej Koleňák

Jura Merka (Mercha)

Michal Segeč

Jozef Toman

Jakub Ruška

Jan Marek

Juraj Kapusňák

Jan Polják

Jozef Verbeník? (Perbenyik)

Jozef Krenek

Jozef Korený

Adam Romanček

Jozef Lašák (Lassek)

Adam Marunčák

Jan Kapusňák

vdova Jana Tribuly

Pavel Pinda

Jakub Klišík

Jan Minarček

Juraj Svorník (Zvornyik)

Jakub Malatinec

Martin Fačák

Adam Svorník (Zvornyik)

Ondrej Gondek

Jozef Fačák

Juraj Škorvanik

Pavel Bandík

Jozef Ocelák

Jakub Svorník (Zvornyik)

Jan Zima

Jozef Svitek

Jan Pinďák? (Bringyák)

Juraj Goljas

Jan Zavičár

Anton Pinďák? (Pringyák)

Juraj Zavičár

Štefan Račák? (Hratsák)

Jan Tulula

Jan Marek

Jozef Peňák/Pinďák? (Pinyák)

Juraj Randis? (Hrandits)

Jozef Garaj? (Garra)

Jan Káňa

Matyáš Jurik

Jozef Mutňan

Marek Pupotík? (Poportyik)

Ondrej Zima

Štefan Bigas

Martin Zima

Matyáš Bigas

Juraj Mutňan? (Mutyan)

Jan Bigas

Juraj Bigas

Juraj Slovák

Pavel Maro

Jan Romanček

Jan Jančistý

Juraj Jančistý