05-02-2021

Tzv. třetí vojenské mapování, které v habsburské monarchii probíhalo mezi lety 1869–1887, bylo už docela slušně podrobné a zachovala se nám z něj i mapa bihorsko-salajských kopců obývaných Slováky, tehdy ještě v rámci Uherska (dnes Rumunsko). K tomu nejzajímavějšímu patří, že kromě maďarských místních jmen jako Sólyomkő ( = Sinteu, Nová Huta), Almaszeghuta ( = Huta Voivozi, Stará Huta), Hármaspatak ( = Valea Tarnei, Židáreň) se v mapě objevují i některá místní příjmení. Třeba Šuba (psáno Zuba), Janošťák (psáno Janocsak), Poláček, Rolník, Mereďa (psáno Nereda), Kubelak, Vlček, Salva, Gažák (psáno Gazek), Slovák, Morong, Zetocha.
Proč tam ta jména jsou? Nejspíš proto, že je inspektoři při tvorbě mapy zaznamenali jako pomocný prostředek pro místní orientaci. Při vojenských operacích v krajině je asi označení kopce jménem „Morongovo“, byť neoficiální, přece jen o něco lepší než vůbec nic. V genealogii nám to asi moc nepomůže, protože tou dobou ty rodiny už byly docela rozrostlé a dobový výskyt příjmení na jednom konkrétním místě krajiny mnoho neznamená. Nevíme, kdo z rodu to přesně byl. Studovat tuhle mapu a srovnávat ji s dnešními je ale přesto vzrušující.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *