Jak to letos na podzim s akcemi bude a nebude, je samozřejmě značně nejisté. Když to vyjde dobře, měl bych mít 9. října přednášku v Chebu, něco se taky během podzimu rýsuje v Moravském Berouně a ve Starém Městě pod Sněžníkem.
Jestli mě chcete ještě někde a nemáte možnost to zajistit sami, doporučuju se s tím nápadem obrátit na místní knihovnu nebo muzeum, já se sám vnucuju nerad a na pozvání místních je to vždycky nejlepší.
Dávám taky na vědomost, že nové vydání mojí knihy Reemigranti by mělo být k dispozici koncem října. Oproti předchozímu vydání bude upravené jen mírně, bude ale nově obsahovat originální mapku slovenských obcí a osad v bihorsko-salajské oblasti.
Milánkové, ať počítám, jak počítám, vychází mi, že spousta z vás ještě vůbec nemá Dopisy z Bihoru!
Román v dopisech či snad cestopis Sándora Mándokyho z konce 19. století, čerstvě přeložen Adélou Gálovou, je nejnovější knížkou z mého vydavatelského šuplíku. Tady je z něj ukázka. Sněhové masy, zmrzlé pláně, mrazivý severák a chaloupky jako pěst, ve kterých se choulí naši slovenští předci, o čem jiném byste chtěli v srpnových vedrech číst…
Máte doma málo místa? Takhle to měla slovenská rodina Kaliankových v maličké osadě Ošťany (Osteana), kdesi poblíž rumunské obce Tusa. Po reemigraci se usadili v obci Zelená Lhota na Šumavě.
Fotografie poskytla paní Štěpánka Šťastná a říká k tomu: “Posílám fotku domu z 50. let, kdy byl ještě stále v původním stavu. Jde o dům, který postavil otec mého pradědy Martina Kaliánka (16.10.1909 – 21.12.1998), předtím než odešel do 1. světové války. Ten dům postavil na svém pozemku nedaleko domu, kde můj praděda Martin vyrostl a kde zůstala žít jeho matka a tři sestry. Otec Martina se z války nevrátil. Praděda tam po reemigraci ještě asi třikrát byl, jednou i s prababičkou. Jemu se pryč nechtělo, proto jeli až jedním z posledních transportů a jen na velký nátlak prababičky Julie rozené Bejdákové (15.7.1909 – 22.2.1983).”
“V Českách se usadili v Zelené Lhotě na Šumavě, měli tam už příbuzné (prababičky sestru). V Zelené Lhotě se do roku 1948 usídlily tři slovenské rodiny z Rumunska, Dulovcovi, Juričkovi a Rolníkovi. Později během roku 1949 Zelenou Lhotu osídlilo ještě sedm rodin, Bejdákovi, Šulanovi, Koleňákovi, Kaliánkovi, Junkovi, Chronkovi a Fugačovi. Většina z nich byla nějak příbuzensky spřízněná i s naší rodinou. Julie ani Martin nikdy nechodili do školy, prababička zůstala negramotná, ale praděda se sám naučil číst a psát. Než se oženil, sloužil jako četník. Po svatbě pracoval v lesích a na polích, miloval koně, které měl i v Čechách,” dodává paní Šťastná.
Martin a Julie Kaliankovi, pozdější fotoJulie Kalianková před rumunskou školou v Ošťanech (pozdější foto)
1) Víte o něčem, co je v novém vydání Reemigrantů potřeba opravit?
2) Víte o někom, kdo by mi chtěl na toto nové vydání sponzorsky přispět, ať už jako jednotlivec, nebo jako firma? Nabízím uvedení na čestném místě knihy, děkování horem spodem, můžeme se domluvit na otištění firemního loga. (O co, že tahle reklama v koši neskončí!)
Dnešní fotografická technika sice dovoluje zázraky, ale ještě nikdo nevymyslel, jak vyfotit něco, co už není. A pak jste vděční za kousek zažloutlého papíru s nejasnými obrysy. Na pasové fotografii z brazilského vystěhovalectví, opět od pana Martina Korcha, jsou Jan Gocala a jeho žena Mária Gondeková, s dcerou Antonií, původem ze Staré Huti/Sočetu. Roky narození 1867, resp. 1869 z nich dělají jedny z nejstarších rumunských Slováků, které máme obrazově zachycené.
Você gostaria de descobrir as raízes de sua família? Meu nome é Radek Ocelák e sou um genealogista profissional especializado nas famílias eslovacas da Romênia. Muitas dessas famílias deixaram a Europa na década de 1920 e imigraram para o Brasil. Eu não falo português, mas recentemente comecei a contar com os serviços do tradutor Victor Battermann, ele mesmo descendente de eslovacos romenos, para que eu possa apresentar minhas descobertas às famílias no Brasil. Estamos prontos para realizar uma pesquisa genealógica para você. Cuidarei das pesquisas históricas e Victor cuidará que nos entendamos bem. Caso se interesse, entre em contato pelo radioc@seznam.cz e/ou victor.battermann@gmail.com.
O preço do nosso serviço é baseado no número de pessoas a serem descobertas em sua árvore genealógica. Você terá sempre o controle do quanto será explorado, ou seja, o que foi previamente combinado e fará parte do valor total da pesquisa.
Nad knihou Reemigranti mi někteří z vás říkali, že tomu chybí nějaká mapa, na které by si to všechno člověk dokázal místně zasadit. Tak víte co? V novém vydání bude. Žádný hloupý printscreen z internetu, ale seriózní a originální mapa slovenského osídlení v bihorsko-salajské oblasti. Pracujeme na ní s jedním mladým a velmi schopným geografem, sám bych to nedovedl.
Tak ještě jeden migrační minipříběh: opět Brazílie a opět Korchovi, ale tentokrát jiní. Martin Korch (*1895) a Rozálie, roz. Kutláková/Jarošová (*1902). Pasová fotografie z roku 1924 (omluvte zhoršenou kvalitu), kdy se s dvěma dětmi vydali z rumunského Sočetu (Zachotaru) přes oceán. V nějaké takové bedně si prý vezli majetek. Stali se úspěšnými pěstiteli ananasu ve státě Sao Paulo… Na poslední fotografii máme Rozálii v 80. letech, už jako vdovu. Byla to mimochodem sestřenice mého dědy Oceláka. Fotografie mám od pana Martina Korcha (ne však příbuzného jmenovaných) a z brazilského registru cizinců.
Když se zpátky do Evropy dostanou cestovní doklady rodin, které v letech 1923–1925 odešly z Rumunska do Brazílie, je to paráda. Fotografie v těchto pasech patří vůbec k nejstarším fotkám, které od rumunských Slováků máme, jinak totiž častější fotografování nastalo teprve od 30. let dál. Tohle je pas Korchových z Bodonoše: Jan Korch (1884) a Mária roz. Černovská (1882) se čtyřmi syny odpluli v červnu 1924 z Amsterdamu na parníku Orania. Kopii poskytl pan Martin Korch.
Rumunští Slováci: historie a reemigrace do poválečné ČSR
