Sklárna Bystrá – Pădurea Neagră

Zářijové setkání potomků reemigrantů v jihočeské Lenoře přineslo nejeden cenný obrazový doklad k historii sklárny a sklářské kolonie v Bystré (rum. Pădurea Neagră, maď. Feketeerdő, něm. Schwarzwald). Kvalifikovaní umělečtí řemeslníci v továrně (foukači, brusiči, malíři skla…) se svými rodinami tvořili poměrně uzavřenou skupinou, která si výrobní tajemství v jednotlivých rodech předávala z generace na generaci. (Po válce skončily tyto rodiny z velké části právě v šumavské sklářské obci Lenora, ale také prý v Novém Boru, Anníně nebo Josefově Dole.) Zásobování sklárny dřevem, „žabicou“ (křemenem) a potravinami, jakož i nekvalifikované práce v továrně, ale zajišťovali Slováci z místa a z okolních kopců (Stará Huta aj.), včetně mládeže a cca do roku 1930 i včetně malých dětí.

Na rozdíl od národnostně „čistých“ Slováků-zemědělců tvořily vlastní sklářské rodiny v Bystré národnostní směs. Byly tu rodiny původu českého, německého, slovenského, francouzského, srbského i maďarského. Souviselo to s častou migrací sklářů za prací v rámci rakousko-uherské monarchie i mimo ni. Ve 20. letech část rodin odešla z Bystré do vzdáleného průmyslového města Turda, kde nábor do nové moderní sklárny podle vzpomínek pamětníků sliboval kvalifikovaným sklářům moderní bydlení (např. s koupelnou) a vysoké výdělky. Méně rozvinutá Bystrá byla pak prý pro skláře útočištěm, kam se v horších časech (např. válečných) mohli vracet.

Za poskytnutí následujících fotografií vděčím panu Antonínu Chrapanovi a panu Richardu Stadlerovi.

Sklárna v Bystré – dům ředitele, kolorované foto, doba neznámá. Zdroj: profila.hu.
Pohled na sklárnu a sklářskou kolonii v Bystré, rok 1916 nebo dříve.
Vzácný pohled na provoz ve sklárně Bystrá – uprostřed je pec obklopená foukači a dalšími pomocníky. 10. nebo 20. léta 20. století?
Brusičská parta z Bystré – jako symbol vidíme dole dva brusné kameny). Rok cca 1930?
Pohled na Bystrou z blízkého kopce, 30. léta?
Interiérové foto z rodiny Stadler, z roku 1938, dokládá vysokou životní úroveň sklářů (vzadu rádiový přijímač) ve srovnání s okolním zemědělským obyvatelstvem.
Pohled na sklárnu Turda.
To se mi líbí:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *