Rumunští Slováci v čsl. legiích

Do „velkých“ dějin a událostí 20. století se Slováci v Rumunsku zapsali především skrze účast mužů ve světových válkách. (Nejen mužů: doloženu máme také minimálně jednu partyzánku v Jugoslávii, Rozu Sekáčovou *1927 ze Zavaně.) Bojovali a umírali na různých frontách, a to nejen v maďarské armádě, do níž v 1. i 2. světové válce podle místní příslušnosti rukovali. Dobové materiály nám odhalují až překvapivý počet těch, kteří se během 1. sv. války přidali na stranu československých legií v Rusku a v Itálii. Bojovali tu za vznik státu, do něhož oni – nebo jejich děti – dostali možnost odejít teprve po třiceti letech a další světové válce. Z databáze VHA a materiálů poválečné přesídlovací komise byla zjištěna následující jména legionářů:

  • Juraj Bubela (nar. 6.4.1883 nebo 20.3.1893), Židáreň – Rusko
  • Anton Žák (13.1.1895), Židáreň – Itálie
  • Juraj Mamiňák (16.10.1881 nebo 16.8.1881), ? – Rusko
  • Martin Strapek (10.10. nebo 10.11.1885), Magurič – Rusko (12)
  • Jan Liďák (4.5.1899 nebo 16.10.1899?), Borod – Itálie
  • Jan Maňur (6.5.1891), Gemelčička – Rusko (12)
  • Pavel Juhaňák (29.6.1885 nebo 1883), Gemelčička – Rusko (12)
  • Martin Jurčík (22.6.1893), Gemelčička – Rusko (12)
  • Josef Mihalčák (1891), Gemelčička – Francie??
  • Pavel Pavelka (25.8.1890),Gemelčička, – Rusko
  • Jozef Peňák (17.3.1894), Gemelčička – Rusko, (12)
  • Ondrej Turoň (12.5.1888), Gemelčička? – Rusko
  • Ondrej Gažák (1884), Gemelčička  – Rusko (12)
  • Ludvík Novák (1891), Gemelčička – Rusko
  • Karel Albert (27.4.1894), Gemelčička – v databázi VHA není veden, v reemigrační přihlášce uveden jako čsl. legionář v Itálii
  • Štefan Troják (15.12.1891), Gemelčička – v databázi VHA není veden, dle reemigrační přihlášky sloužil u legií přechodně při náhr. tělese
  • Vincenc Franěk (24.4.1894), Boromlak – Rusko
  • Jan Kaša (2.5.1882), Boromlak – Rusko
  • Josef Nocar (15.2. nebo 15.3.1895), Boromlak – Rusko
  • Pavel Lauč (16.7.1888), Varzaľ – Rusko
  • Josef Rosík (9.1.1885), Bodonoš – Rusko
  • Ondrej Pupotík (16.8.1894), Bodonoš – Itálie
  • Jan Adamec (24.12.1893), Fegernik – Rusko (12)

Muži označení symbolem (12) se prý nakonec sešli v jediném útvaru: ve 12. střeleckém pluku čs. vojska na Rusi. Jeho úkolem se roku 1919 stala ochrana transsibiřské magistrály v oblasti irkutského Nižněudinska a do Československa se vrátil jako poslední pluk teprve v červenci 1920.

IMG_8790
Otvírání slovenské školy na podzim 1937 (Valea Ungurului = Gemelčička). Fotografie ukazuje, že i v Rumunsku se bývalým čsl. legionářům dostávalo zvláštních poct, totiž aspoň při příležitostech souvisejících s československým státem. (Foto Nový svet 1937.)
100_3054
Pravděpodobně náhrobek legionáře Jana Maňury (Maňura), Malonty na Kaplicku.
100_5955
Legionář (?) Karel Albert, 27.4.1894–2.3.1970, pohřben ve Starém Městě pod Sněžníkem.

Doplněno 6.1.2017: „Najviac sme boli prekvapení legionármi. Len v Maďarpotoku [Gemelčička, Valea Ungurului] sme ich našli 6, poväčšině ruských. Pravdepodobne bude ich aj viac, a to nielen v Maďarpotoku, ale aj v ostatných slovenských krajoch. Mnohí boli v ruskom zajetí. Ale títo legionári svojim zmýšlaním úplne zapadli do starého prostredia, takže neudržujú žiadnych stykov s našimi legionármi. Vynasnažíme se, aby styky boli obnovené a aby o existencii slovenských legionárov v Rudohorí dozvedel sa i spolek rumunských dobrovoľníkov.“ Zpráva A. Granatiera a L. Třešňáka, rok 1930.

 

To se mi líbí:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *