Vzácnou fotografii z Nového Šasteleku (Sacălaşau Nou) nám poskytla paní Berta Klimešová. Foto zachycuje Katarinu Šubovou (*1893, roz. Horelicovou) s dětmi Ondrejem, Štefanem, Pavlem, Katarinou a Šarlotou, zřejmě v roce 1939. Jak je z fotky zřejmé, šlo o velmi chudou rodinu v jedné z nejchudších slovenských obcí v sedmihradském Rudohoří.
Dnes několik fotek na svatební téma. Tradiční svatba rumunských Slováků a její dozvuky v Československu.
Svatba na Gemelčičce v listopadu 1933, pravděpodobně Martin Troják (*1906) a Veronika Sekáčová (*1911). Z fotopřílohy časopisu Slováci v zahraničí (1980).
Šimon Troják (*1922) a Mária Vršanová (*1923), svatba roku 1945, Šarany, Rumunsko. Foto poskytl pan Štefan Troják.
Jan Stašák (*1929) z Nové Huti a Šarlota Šubová (*1932) z Nového Šasteleku, svatba cca 1950, Československo. Fotografii poskytla paní Berta Klimešová.
Nevěsta Anežka roz. Račáková, svatba cca 1960. Foto poskytl pan Mojmír Buďa.
Ne všechny rodinné klenoty z Rumunska jsou fotografie – některé jsou doopravdy klenoty! Tyhle úchvatné snubní prstýnky vyrobil prý z hliníku jistý Ondro Valíček, než si v listopadu 1946 v Šaranech vzal Annu Zivčákovou. O fotografii se podělila jejich vnučka Lucie Valíčková.
Bodonoš (Budoi), Rumunsko, Vánoce roku 1948 na blátě… Rodina Markova před rozestavěným domkem. Sedící: Julie Marková (roz. Sedláková, *1912) s dcerou Annou-Ninkou, její manžel Tomáš Marek (*1913) se syny Josefem a Janem. Kdo je mládenec za Julií Markovou, není jasné. Foto z rodinného archivu paní Jany Šmirkové.
Poslední výjezd do Rumunska přinesl další informace o hrozných epidemiích, které Slováky v kopcích decimovaly ještě na začátku 20. století. Farnost Gemelčička (Valea Ungurului, Maďarpotok) s osadami Šarany, Magurič, Izvor, Frunze, Zboriště, Ruptura, Ples aj. měla tou dobou něco něco mezi 2–3 tisíci obyvatel. Těžko si představíme, co to muselo být za hrůzu, když během roku 1907 pomřelo v této oblasti 129 dětí na záškrt a dalších 26 na spálu. Přespříštího roku 1909 dalších 109 dětí zabila úplavice. Pokud si nesestavujeme rodokmen velice dopodrobna, tohle v něm většinou nevidíme: našimi pradědy se totiž stali ti, kdo tohle všechno v mládí přežili. Máme tedy po kom mít tuhý kořínek…
Pár fotek z rodinného archivu paní Hany Mikšovské, Prachaticko, okolí Libínského Sedla, pravděpodobně 50. léta:
Fotografie ze Šaran, jedné z velmi chudých obcí/osad sedmihradského Rudohoří, odkud jsme zatím mnoho starých fotografií neviděli. Podle pana Štefana Trojáka, který fotografii poskytl, se jedná zřejmě o rok 1945, zachycena je skupina “kosců” u bývalé úzkokolejky na svážení dřeva.
Když vyjde počasí a světlo, umí být kraj našich pradědů v Rumunsku velká romantika. Zároveň si říkám: jak těžko se asi na těchto svazích před sto lety hospodařilo? Sočet/Stará Huta, Bihor, foceno v červenci 2013.
Databáze slovenských reemigrantů z Rumunska nyní běží na placeném serveru. Práce s ní je však pro uživatele stále zdarma! Změnou je především to, že databáze nebude napříště po určitou část měsíce nedostupná jako dosud. V průběhu roku bude databáze postupně doplňována o další údaje z náhrobků.
Dnes několik novějších fotografií na společné téma. Zemědělství a velká tažná domácí zvířata – každodenní realita našich prarodičů a často ještě i rodičů.
Fotografie: 1) z archivu pana Mojmíra Budi, 2) z diplomové práce Dany Moravcové (1988) o rumunských Slovácích v Jindřichovicích, 3) Rudolf Ocelák (*1935) s dětmi, okolí Rožmberka nad Vltavou.