Dějiny jedné rodiny: Trojákovi

Dohledávání podrobnější rodinné historie kolem odchodu ze slovenských oblastí na severozápad dnešního Rumunska je vždy mravenčí práce. O to větší můžeme mít radost, podaří-li se u konkrétní rodiny tento přechod vystopovat rovnou ve dvou fázích: nejprve ze severozápadu dnešního Slovenska do oblasti slovenského Rudohoří (Gemer-Novohrad) a následně do rumunských kopců.

Roku 1814 se nám v matrice Oravské Lesné (dříve Erdútka, Erdöčka, Herdučka apod.) objevuje svatba 40letého vdovce Jana Trojáka s 30letou vdovou Katarinou Dulovcovou. O dva roky později se jim v tomtéž místě rodí syn Jan. Další děti už v této obci nenacházíme, bezpochyby proto, že rodina z Oravy odchází. K únoru 1823 ji totiž nacházíme v osadě Drábsko, ve farnosti Lom nad Rimavicou na rozhraní gemerské a novohradské stolice (dnešní střední Slovensko), kde se rodí syn Matuš Troják. K roku 1831 zde pak nalézáme narození pozdního syna Michala Trojáka. Někdy během 30. let nastává přesun rodiny do sedmihradského Rudohoří, konkrétně do nově kolonizované obce Gemelčička (Magyarpatak, Maďarpotok, Valea Ungurului, dnes Fagetu). V tomto období dochází zřejmě také k úmrtí Katariny Dulovcové a ke svatbě vdovce Jana Trojáka st. s mladší Dorotou Belovou; Jan Troják ml. se žení s Márií Svinčákovou a k říjnu roku 1839 nacházíme narození jejich syna Martina, již na Gemelčičce. Roku 1851 si Michal Troják na Gemelčičce bere Barboru Sojkovou. Během 50. let pak četné záznamy o narození dětí dokládají hospodaření obou bratrů Trojákových, Jana a Martina, na vedlejších usedlostech. Dožívají se všichni vysokého věku: Jan Troják st. umírá roku 1855 a jeho úmrtní záznam z Gemelčičky nám potvrzuje narození v Oravské Lesné; Jan Troják mladší umírá 1901, Michal Troják pak až roku 1912, tedy téměř 140 let po předpokládaném narození jeho otce. V Gemelčičce a okolí po nich zůstává četné potomstvo.

Jeden z potomků Michala Trojáka, Tomáš (*1864), je pravděpodobně zachycen na následující fotografii. Ta by jej měla zachycovat již jako stárnoucího muže v době po návratu z 1. sv. války; je tak jednou z nejstarších fotografií, které máme od rumunských Slováků dochované.

??????????????????????????????????????????????????????????????????
Pravděpodobně Tomáš Troják (1864–1953), po návratu z 1. sv. války. Fotografii poskytl pan Štefan Troják.

 

 

13.6.2016

V minulých dnech výjezd za rumunskými Slováky na Znojemsko a Hrušovansko. Mnozí z nejstarší generace slovenských osídlenců z Rumunska zakotvili a dožili právě zde, na teplém jihu. Zde je několik náhrobních fotografií z různých obcí.

IMG_8925

Tomáš a Margita Juhaňákovi (1890-1971, 1889-1983), pohřbeni v Jaroslavicích
Tomáš a Margita Juhaňákovi (1890-1971, 1889-1983), pohřbeni v Jaroslavicích
Ondrej Priatka (1890-1964), pohřben v Jaroslavicích
Ondrej Priatka (1890-1964), pohřben v Jaroslavicích
Šimon Karásek (1892-), pohřben v Jaroslavicích
Šimon Karásek (1892-), pohřben v Jaroslavicích

IMG_9004

IMG_9006
Jan a Anna Liďákovi (1879-1952, 1882-1966), pohřbeni ve Valtrovicích
IMG_9036
Anna Sližíková (1883-1967), pohřbena ve Valtrovicích

IMG_9227

IMG_9228
Pavel a Antonie Koriťákovi (1903-1978, 1911-1988), pohřbeni v Jevišovce

IMG_9243

IMG_9242
Jan a Kateřina Koňarikovi (1897-1984, 1901-1984), pohřbeni v Jevišovce

IMG_9148

IMG_9147
Pavel a Veronika Koryťákovi (1898-1972, 1895-1978), pohřbeni v Dyjákovicích

Stromy – aplikace pro znázornění předků

Jestli se dobře nevyznáte ve svých předcích a prapředcích, pak právě pro vás je určena určena moje nová aplikace Stromy. Podle svých vlastních údajů si v ní můžete vykreslit strom předků až do čtvrté generace, výchozí osobu nepočítaje. (A kdyby čtyři generace nestačily, inu, i každému z prapradědečků můžete přece nakreslit jeho vlastní strom…)

Je to zdarma, ovládání je velmi jednoduché, není potřeba nic instalovat a Vaše rodinné údaje nebudou aplikací uloženy (tedy ani zneužity).

Vstup do aplikace ZDE.

26.5.2016

?????????????????????????????????????????????????????

Zcela mimořádným historickým kouskem, co do stáří i co do zachycené události, nám přispěl pan Štefan Troják. Tato fotografie údajně zachycuje rodinu Tazbirkovu před odjezdem ze Šaran do Ameriky (do Brazílie?) roku 1922.

19.5.2016

veronika2

Foto ze Staré Huty (Huta Voivozi), přibližně rok 1959. Zleva Štefan Pešeľ, Juraj Václavík (*1894), jeho zeť Peter Koritár (1914–1978), jméno muže napravo neznáme. Druhá zleva je Petrova matka Veronika Koritárová, roz. Oceláková (1879–1960), ostatní ženy zatím neznáme. Fotografii poskytl pan Luboš Koleňák.

14.5.2016

???????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????

Vzácnou fotografii z Nového Šasteleku (Sacălaşau Nou) nám poskytla paní Berta Klimešová. Foto zachycuje Katarinu Šubovou (*1893, roz. Horelicovou) s dětmi Ondrejem, Štefanem, Pavlem, Katarinou a Šarlotou, zřejmě v roce 1939. Jak je z fotky zřejmé, šlo o velmi chudou rodinu v jedné z nejchudších slovenských obcí v sedmihradském Rudohoří.

5.5.2016

Dnes několik fotek na svatební téma. Tradiční svatba rumunských Slováků a její dozvuky v Československu.

svatba-gemel

Svatba na Gemelčičce v listopadu 1933, pravděpodobně Martin Troják (*1906) a Veronika Sekáčová (*1911). Z fotopřílohy časopisu Slováci v zahraničí (1980).

Šimon Troják (*1922) a Mária Vršanová (*1923), svatba roku 1945, Šarany, Rumunsko. Foto poskytl pan Štefan Troják.

svatba_stasakovi

Jan Stašák (*1929) z Nové Huti a Šarlota Šubová (*1932) z Nového Šasteleku, svatba cca 1950, Československo. Fotografii poskytla paní Berta Klimešová.

 

 

04

Nevěsta Anežka roz. Račáková, svatba cca 1960. Foto poskytl pan Mojmír Buďa.

3.5.2016

prstynky_03

Ne všechny rodinné klenoty z Rumunska jsou fotografie – některé jsou doopravdy klenoty! Tyhle úchvatné snubní prstýnky vyrobil prý z hliníku jistý Ondro Valíček, než si v listopadu 1946 v Šaranech vzal Annu Zivčákovou. O fotografii se podělila jejich vnučka Lucie Valíčková.

27.4.2016

??????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????

Bodonoš (Budoi), Rumunsko, Vánoce roku 1948 na blátě… Rodina Markova před rozestavěným domkem. Sedící: Julie Marková (roz. Sedláková, *1912) s dcerou Annou-Ninkou, její manžel Tomáš Marek (*1913) se syny Josefem a Janem. Kdo je mládenec za Julií Markovou, není jasné. Foto z rodinného archivu paní Jany Šmirkové.

Epidemie (II.)

Poslední výjezd do Rumunska přinesl další informace o hrozných epidemiích, které Slováky v kopcích decimovaly ještě na začátku 20. století. Farnost Gemelčička (Valea Ungurului, Maďarpotok) s osadami Šarany, Magurič, Izvor, Frunze, Zboriště, Ruptura, Ples aj. měla tou dobou něco něco mezi 2–3 tisíci obyvatel. Těžko si představíme, co to muselo být za hrůzu, když během roku 1907 pomřelo v této oblasti 129 dětí na záškrt a dalších 26 na spálu. Přespříštího roku 1909 dalších 109 dětí zabila úplavice. Pokud si nesestavujeme rodokmen velice dopodrobna, tohle v něm většinou nevidíme: našimi pradědy se totiž stali ti, kdo tohle všechno v mládí přežili. Máme tedy po kom mít tuhý kořínek…