Na červnovém setkání v Kaplici mi rodina Rolníkova ukázala a dovolila zveřejnit mimořádnou rodinnou památku: vlastní životopis („památnou knížku“) Jozefa Rolníka, nar. 31. 12. 1891 na Staré Huti (Huta Voivozi), od roku 1921 žijícího s rodinou v Novém Šasteleku (Sacalasău Nou), po reemigraci z Rumunska roku 1949 pak v jihočeském pohraničí, v osadě Moravice mezi Frymburkem a Malšínem.

Zápisky jsou cenné tím, že jedná o vlastní výpověď sedmihradského Slováka, který v době před 1. sv. válkou nabyl na poměry velmi neobvyklého vzdělání. Úsměv nad „pouhými“ 7 lety školní docházky nás přejde, když si uvědomíme, že běžné byly v té době a místě maximálně čtyři roky, a to jen v nejlepším případě. (Mnoho předků pro velkou vzdálenost a hospodářské vytížení nechodilo do školy vůbec nebo jen sporadicky; většina lidí zůstávala prakticky negramotná.) O relativně vysokém vzdělání  vypovídá i Rolníkovo plnění úlohy pomocného učitele během roku 1948 – učitelé byli totiž většinou vysíláni do Sedmihradska z mateřského Slovenska a místních rodáků byla jen hrstka.

Záznamy začínají roku 1949, nedlouho po příchodu do pohraničí, a končí půldruhého roku před pisatelovou smrtí. Dávají nám neobvykle podrobně nahlédnout do hospodářského života před válkou v Rumunsku a zvláště pak v poválečném Československu, ale také třeba do běžných osudů a pohybů slovenského vojáka uherské armády za 1. sv. války.

Z životopisu zde vybírám nejzajímavější pasáže, pro snazší srozumitelnost částečně upravuji pravopis.

---

Životodopis [sic!] Jozefa Rolnika

Narodil som sa v roku 1891, decembra 31ho. Otec Rolnik Mihaj bol zemedelec, matka Šuhaj Anna.

6 roků. Školu som začal 1898, učitel bol Sirmaj Jano, na Starej Huti.

7 roků. Druhu tredu 1899, učitel bol Berec Jano na Starej Huti.

(…)

11 roků. Šestu tredu chodil som dobrovolne v roku 1903, učitel bol Turenski Žigmon na Starej Huti.

12 roků. Sedmu tredu dobrovolne 1904, učitel bol Turenski Žigmon na Starej Huti.

Škola prešla.

14 roků. Nastal som pastirem 1905 a 1906.

16 roků. 1907 a 1908 som služil u žandaroch v Popešťu.

17 roků. 1909 som služil ve Velkym Varaďe u pana biskupa, meno jeho Laňi Jozef.

20 roků. 1910 a 1911 som pomahal rodičom, v zemedelstve doma.

21 roků. 1913 som narukoval ku vojsku do Segedinu ku sedmim Pionerom, tam som bol do 1914ho roku.

22 roků. 1914 oktobra 14ho som bol preloženy ku druhemu Brüken Batalionu, do Avstriji do Kremzu o. do Duna [Krems an der Donau].

23 roků. 1915 maja 4teho som išol do Ruska na vojnu [doplněno později: na Krakov]. 1915 v oktobru som prešol do Srbska na vojnu na Kevevar a Semendriju, tam som bol až do 1916ho.

24 roků. 1916 marca som prešol na Taliansko na Tiroly.

25 roků. 1917 som ochorel na tyfus, padnul som do ňemocnici, v maju som prišol z ňemocnici do kadru do Kremzu o. d. Tam som bol jeden mesac. Potem 1917 jula som pošol na rumunsku vojnu, tam som bol až do 1918ho.

26 roků. 1918 v marca 12teho som prešol na Talijansko na Piavu. Tam som bol na velkej ofenziji. 1918 novombra 1ho som sa pohnul z talianskej, domu som prišel decembra 8ho.

Ve stav manželstve

Na Piave po ofenziji som dostal (sobočak) urláp 28 dňi, tak som sa oženil. Sobašil som sa 1918 jula 26teho. Potom som ešči 3 mesace bol vnukaj, prišol som domu decembra 8ho.

28 roků. 1919 Stanul som za lesnika ku drevorubačom do Bistrej [Padurea Neagra], daval som horu na metre rubaňe a odberal som metre [tj. vyměřoval dřevorubcům les na těžbu a přebíral dílo]. Tam som bol 2 roky do 1920teho. Za te dva roky som si nasporil teľo peňazi čo som si kupil 5 holdi [tj. necelé 3 hektary] zemi, v Šasteleku ľem rubanisko.

30 roků. 1921 roku som prišel do Šašteleku byvat. Postavil som si stajňu, v něj som byval 5 roki.

35 roků. 1926 som postavil chižu. Pravda ďeti sa sporili, tak som prevzal zem naspoli obrabať 25 holdi v roku 1934tym. Gazda zemi bol v Cigaňašču [Țigăneștii de Criș] menem Tank Mihaj.

45 roků. 1936 kupil som zasej 2 holdy zemi v kujeskim [Cuieșd] chotare.

55 roků. 1946 som prijal 8 holdi zemi od Ondro Zifčaka, pošol do Slovenskej. Tak společnu zem som zanahal v roku 1946.

Ďeti roďene

Terča sa narodila 15. VIII. 1920

Tonka … 26. IV. 1922

[atd.]

(…)

57 roků. 1948 Som bol vypomocni učitel v našej obci v Šašteleku. 1948 oktobra 25, som popredal statky a majetek v Šašteleku som uveril na Joska Kutlaka.

58 roků. 1949 apria 5. pohnul z domu na presidlovacu komisiju do Varadu. Na Č. S. som došel 24 apria 1949, na Moravicu. Zaujal som si majetek 1949 maja 1ho. Statki som kupil novembra 28ho 1949.

59 roků. 1950 24. marca som prijal č. s. občanstvi.

(…)

Na Moravici som pracoval z nieurodnu zemu 2 roky.

61 roků. 1952 aprila 23ho som dal majetek do štatu. 1952 aprila 28ho som bil na schodzi Spolku svateho Vojtecha. Nadštivil som 1952. IV. 27. Bratislavu. Na 28 som došol do Smokovca, tam som bol tižďeň. Na Moravej som bol 4. maja pri sestre. 1952 maja 12ho som začal pracovať na statnim statku tesarstvi a murarstvo v Blatnej. 52roku žena oňemocňela, pošla do ňemocnici 20. oktobra. Zatim som ja oňemocňel, pošol som do ňemocnici 31 oktobra. Z ňemocnici navratili zme sa obidvaja 7ho novembra nie dosť vihojeni.

(…)

1953 som vystavil na j.z.d. v Malšině 5 budoch, a to pre vozy, nástroje, drevarňu, včelin, hrabanišče a selažnu jamu.

(…)

1954 som vystavil veľku stodolu na mlaťeňa, 32 metre dluhu 16 metri široku.

(…)

14-10-57 som dostal duchod 242 koruny.

(…)

15. marca 1961 Žena mi ochorela.

30. juna 1961 zomrela.

2. jula 1961 mala pohreb.

2 tižňe som vytrval sam, ale mi to niešlo.

16. jula 1961 som sa presťahnul ku mojej ďefki Mare na alomski dvor, ale pracujem len v Malšině.

16-6-1962 som sa sobašil z druhu ženu, som mal 71 rok, ona mala 73 roki.

(…)

1964 prebrali nas Viši Brod štatni statek a pracujem dal ze stavbami.

14-7-1964 dostal som duchod podvišeny 600 k.

1967 v september prestal som pracovat, mal som 74 roki.

1968 2ho februara som bol operovany. Mal som 76 roki. [časově poslední záznam]

(…)

Započaťe Moravici z novymi obyvatelami, v roku 1947 // v ten čas sa obsidlila Moravica

1947 IX prvy došel Gondek Ondrej

1947 IX po dvoch tiždnoch došel Maček Karol

1947 IX aj Rolnik Jozef

1947 X došel Gažák Martin

1947 X aj Hečko Jan

1948 III 8. došel Balek Jan

1948 III 8, aj Valiček Jozef

1949 IV 24 došel som ja Rolnik Jozef

(…)

za byku doskočne platim – 28. jula 1950 300 korun

(…)

za odhynuťe dobytku platim – 28. 7 .1950 90 korun

(…)

Kontingent na rok 1951

dal som vejca 60 k. 9. IV. kili 3.30 koruni 145.90

75 k. 16. IV. kili 4.00 koruni 181.20

(…)

za Franca pokutu som platil 200 k. 7. XI. 1949

(…)

seno som predal velkostatku od Vytoňa, od 9. maja do 10. juna 1950 120 metraki

(…)

Narodne poisťeňe mam platit na rok 1955 750 (…) na to som dal 300 k 18.3.1955

(…)

Pučku som vybral 7. XII. 1949 50.000 ko., Platil som (…) 11. decembra 1950 častka 4451.70, uroki 1484.90, celkem 5936.60

(…)

Požarne čo platim

1. platil som 307 k. 20. VII. 1949

(…)