1) Autor a vypravěč. Autorem knihy je maďarský kněz Sándor Mándoky (1864–1942). Vypravěč není autor. Vypravěč je fiktivní postava nebo i jen hlas, jehož pohledem se příběh podává. Když např. vypravěč a hlavní postava kdysi známého románu „Prezydent Krokadýlů“ říká „potřebuju bouchačku, abych mohl kolem sebe střílet a všichni ze mě měli strach“, nevyjadřuje se tím nutně to, co si myslí autor románu Warren Miller o získávání respektu u bližních. Vypravěč Dopisů z Bihoru se nicméně jmenuje Sándor Mándoky a je kaplanem mezi rumunskými Slováky, stejně jako jím asi půl druhého roku byl sám autor. Je to nesporně postava upovídaná, poživačná, sentimentální, poněkud ufňukaná. Jelikož o autorovi knihy nevíme jinak skoro nic, je těžké posoudit, nakolik v ní vědomě sám sebe stylizuje do postavy komické, a nakolik naopak jde o jeho přímočarý obraz, který dnes působí komicky, aniž to autor zamýšlel. Hranice mezi autorem a vypravěčem se nám tu vzhledem k naší nevědomosti trochu rozplývá. Inu ale, máte-li si z toho zapamatovat jen jedno, tedy autorem Dopisů z Bihoru není Radek Ocelák, jak se občas mylně tvrdí.

2) Překladatelka. V tomto případě Adéla Gálová, obecně osoba, o které ideálně skoro nevíte, dokud si neuvědomíte, že jste se potěšili a pobavili knihou napsanou původně v tak nesrozumitelném jazyce, jako je maďarština. U textů, jako jsou Dopisy z Bihoru, je její úlohou vymyslet adekvátní úroveň češtiny, na které může být umělecký účinek předán. Není to triviální úloha. Z češtiny pozdního 19. století by čtenář(ka) mnoho požitku neměl(a), běžná čeština naší doby by v ústech uherského katolického klerika taky neměla ten správný šmrnc. Překladatelka Dopisů z Bihoru se toho zhostila bystře a vkusně.

3) Redaktor. S překladatelkou začišťuje překlad, aby byl hladký a v různých záležitostech konzistentní napříč knihou. Redaktor jasně vnímá, kde všude je autor a vypravěč Mándoky zralý na pár facek, a na mnoha stránkách by s radostí měnil a škrtal. Nakonec ale skoro vždycky zvítězí myšlenka, že i při své užvaněnosti nám maďarský kaplan nabízí neocenitelný vhled do jedné stránky života Slováků v bihorských kopcích. A že se nesluší příliš rozvrtátvat text autorovi, který se nemůže bránit. Co sám nerad, nečiň jinému, domnívá se redaktor Radek Ocelák.

4) Vynecháme teď roli sazeče, tiskaře, korektora a skočíme rovnou k vydavateli. Vydavatel je ten, kdo to všechno platí, a proto taky o většině věcí rozhoduje. Rozhoduje třeba o tom, v kolika kusech se kniha vyrobí, a pak vzývá nebesa, aby mu celý náklad náhodou nezůstal na krku. Poněvadž vydavatelem Dopisů z Bihoru je rovněž Radek Ocelák, má to aspoň tu výhodu, že nemusí platit redaktora a redaktor příliš neremcá. Spoustu dalších výdajů ale vydavatel s knihou má, a proto má radost z každého, kdo Dopisy z Bihoru nadělí pod stromeček sobě nebo jiným. Fakt, úplně z každého!