Ve svých studiích Počátky osídlení… a Počátky osídlení II…, které jsou též součástí knihy Reemigranti (jako Intermezzo 1 a 2), jsem před několika lety prozkoumal počátky slovenského osídlení v bihorsko-salajské oblasti dnešního Rumunska. Jednalo se o velmi detailní zkoumání na základě řady dosud neznámých či málo známých pramenů. Troufám si tvrdit, že všechna budoucí tvrzení o raných dějinách Slováků v této části Rumunska by měla vycházet z tohoto pojednání, samozřejmě s možností kritiky uvedených argumentů i konfrontace s nově nalezenými prameny.
Prvním zásadním pramenem k této tematice, který se v mém zorném poli po zpracování zmíněných studií objevil (za upozornění vděčím Martinu Korchovi), je uherský majetkový soupis pro daňové účely („Vagyonösszeírás“, „Landeskonskription“) z roku 1828. Tento rozsáhlý materiál v latině, zveřejněný zde (dostupný však pouze po registraci na serveru Familysearch.org), obsahuje mezi mnoha jinými obcemi také oddíl k Nové Huti (Sólyomkő, dnes Șinteu) a k Bodonoši (Bodonospataka, dnes Budoi) se soupisem vlastníků, údaji k jejich majetku a informacemi o hospodářských poměrech v osadě. Ačkoli v době provedení soupisu již existovaly také osady Stará Huta (Almaszeghuta, dnes Huta Voivozi) a Gemelčička (Magyarpatak, dnes Făgetu, dříve rumunsky též Valea Ungurului), navázané na sklářskou, resp. draslářskou huť, v soupisu se mi je nepodařilo najít. Nelze ovšem vyloučit, že se ve velmi rozsáhlém materiálu tyto osady vyskytují pod jiným, z dnešního pohledu neočekávaným maďarským jménem.
Oddíly soupisu věnované Bodonoši a Nové Huti se navzájem liší svou podrobností. Zatímco soupis majetku i popis poměrů na Nové Huti je velmi stručný (pouze vlastnictví domu), bodonošský soupis k vlastníkům domků navíc uvádí vlastnictví polí, luk a dobytka a v popisném oddílu se detailněji zabývá kvalitou půdy, způsobem obdělávání, výnosy atd. Pro obě osady je soupis zajímavým pramenem, doplňujícím naši znalost samotných jejich počátků, které jsem v předchozích studiích datoval pro sklářskou Novou Hutu rokem 1827 nebo krátce předtím, pro Bodonoš nejpravděpodobněji do roků 1800–1803.
Zatímco pro Bodonoš je k dispozici plná řada matrik už od roku 1806, z Nové Huti známe matriční záznamy soustavněji až od roku 1831. Soupis datovaný červnem 1828 je proto zásadním nový vodítkem i v tom, které z rodin se v této sklářské osadě objevují už v počátečním období. Uvádí se však pouze jméno a příjmení muže – vlastníka domu, což zpravidla nestačí na jednoznačnou identifikaci osoby. Již v době kolonizace této oblasti se pochopitelně jednalo o větvené a provázané rody, příjmení se tedy nutně opakovala a totéž příjmení negarantuje blízkou příbuznost.
Nová Huta
Popis poměrů u osady uvádí, že sklářskou huť si pronajímá vdova šlechtice Josefa Belényesiho, za řízení svého úředníka Johanna Staudingera. Osazenstvo se dělí na sodales (doslova „druhy“, „společníky“, „přidružené“ – totiž sklářští pracovníci) a operarii (tj. pomocní dělníci). Obojí mají ve svém vlastnictví domy, které si sami postavili. První ale pobírají ve sklárně dohodnutý plat, zatímco druzí žijí námezdně ze zpracovávání dřeva a jeho pálení na popel pro výrobu potaše.
Seznam vlastníků tyto dvě kategorie rovněž rozlišuje – sklářští pracovníci, z větší části Němci, jsou v následujícím seznamu uvedeni kurzívou. Jména i příjmení uvádím v nejběžnější dnešní podobě a případná odlišnost zápisu je zmíněna v závorce.
Majitelé domků:
Jozef Tirala
Ondrej Šulaj
Jan Tomáš (Tamás)
František Folvarský
Jan Leskovan
František Čajan
Jan Krkoška (Kirkoska)
Pavel Brenkus (Brinkuszi)
Jozef Gondek
Štefan Vilček
Jozef Žifčák (Zsefcság)
Michal Pivovarčík (Pivovarcseg)
Jozef Garaj
Jozef Valíček (Valintsek)
Pavel Žák
Jan Salaj
Juraj Bajcar (Bajczer)
Jozef Koněvalík (Kuneval)
Ignác Živčák (Zsevcság)
Štefan Kadlec
Martin Segeč
Jan Sobek
Ondrej Kertész
Jozef Bejdák
František Tušinovský (Tusanovszki)
Karl Voller (Volla)
Anton Stadler
Florian Stark
Johann Hirsch
Michael Koller
Anton Adler
Bodonoš
Popis datovaný říjnem 1828 uvádí, že místo bylo osídleno před 24 lety. (Odhad kolonizace v letech 1800–1803, který jsem učinil v předchozí studii, můžeme tedy korigovat dopočteným rokem 1804, nakolik se ovšem rozhodneme takto detailnímu údaji v úředním prameni důvěřovat.) Následuje delší popis obecných hospodářských poměrů. Jako vlastník vsi, zastoupený při podepisování zápisu, je zmíněn pan Ladislav Hegyi.
Majitelé domků:
Jozef ml. Zbranek? (Branek)
Ignác Štefaňák? (Stephanek)
Matyáš Harangoš
Jozef st. Zbranek (Zbranyek)
Ondrej Kolomár
Jan Kolomár
Juraj Kolomár
Martin Kolomár
Jozef Jasida
Juraj Bigas
Ondrej Koleňák
Jura Merka (Mercha)
Michal Segeč
Jozef Toman
Jakub Ruška
Jan Marek
Juraj Kapusňák
Jan Polják
Jozef Verbeník? (Perbenyik)
Jozef Krenek
Jozef Korený
Adam Romanček
Jozef Lašák (Lassek)
Adam Marunčák
Jan Kapusňák
vdova Jana Tribuly
Pavel Pinda
Jakub Klišík
Jan Minarček
Juraj Svorník (Zvornyik)
Jakub Malatinec
Martin Fačák
Adam Svorník (Zvornyik)
Ondrej Gondek
Jozef Fačák
Juraj Škorvanik
Pavel Bandík
Jozef Ocelák
Jakub Svorník (Zvornyik)
Jan Zima
Jozef Svitek
Jan Pinďák? (Bringyák)
Juraj Goljas
Jan Zavičár
Anton Pinďák? (Pringyák)
Juraj Zavičár
Štefan Račák? (Hratsák)
Jan Tulula
Jan Marek
Jozef Peňák/Pinďák? (Pinyák)
Juraj Randis? (Hrandits)
Jozef Garaj? (Garra)
Jan Káňa
Matyáš Jurik
Jozef Mutňan
Marek Pupotík? (Poportyik)
Ondrej Zima
Štefan Bigas
Martin Zima
Matyáš Bigas
Juraj Mutňan? (Mutyan)
Jan Bigas
Juraj Bigas
Juraj Slovák
Pavel Maro
Jan Romanček
Jan Jančistý
Juraj Jančistý