Dějiny jedné rodiny: Trojákovi

Dohledávání podrobnější rodinné historie kolem odchodu ze slovenských oblastí na severozápad dnešního Rumunska je vždy mravenčí práce. O to větší můžeme mít radost, podaří-li se u konkrétní rodiny tento přechod vystopovat rovnou ve dvou fázích: nejprve ze severozápadu dnešního Slovenska do oblasti slovenského Rudohoří (Gemer-Novohrad) a následně do rumunských kopců.

Roku 1814 se nám v matrice Oravské Lesné (dříve Erdútka, Erdöčka, Herdučka apod.) objevuje svatba 40letého vdovce Jana Trojáka s 30letou vdovou Katarinou Dulovcovou. O dva roky později se jim v tomtéž místě rodí syn Jan. Další děti už v této obci nenacházíme, bezpochyby proto, že rodina z Oravy odchází. K únoru 1823 ji totiž nacházíme v osadě Drábsko, ve farnosti Lom nad Rimavicou na rozhraní gemerské a novohradské stolice (dnešní střední Slovensko), kde se rodí syn Matuš Troják. K roku 1831 zde pak nalézáme narození pozdního syna Michala Trojáka. Někdy během 30. let nastává přesun rodiny do sedmihradského Rudohoří, konkrétně do nově kolonizované obce Gemelčička (Magyarpatak, Maďarpotok, Valea Ungurului, dnes Fagetu). V tomto období dochází zřejmě také k úmrtí Katariny Dulovcové a ke svatbě vdovce Jana Trojáka st. s mladší Dorotou Belovou; Jan Troják ml. se žení s Márií Svinčákovou a k říjnu roku 1839 nacházíme narození jejich syna Martina, již na Gemelčičce. Roku 1851 si Michal Troják na Gemelčičce bere Barboru Sojkovou. Během 50. let pak četné záznamy o narození dětí dokládají hospodaření obou bratrů Trojákových, Jana a Martina, na vedlejších usedlostech. Dožívají se všichni vysokého věku: Jan Troják st. umírá roku 1855 a jeho úmrtní záznam z Gemelčičky nám potvrzuje narození v Oravské Lesné; Jan Troják mladší umírá 1901, Michal Troják pak až roku 1912, tedy téměř 140 let po předpokládaném narození jeho otce. V Gemelčičce a okolí po nich zůstává četné potomstvo.

Jeden z potomků Michala Trojáka, Tomáš (*1864), je pravděpodobně zachycen na následující fotografii. Ta by jej měla zachycovat již jako stárnoucího muže v době po návratu z 1. sv. války; je tak jednou z nejstarších fotografií, které máme od rumunských Slováků dochované.

??????????????????????????????????????????????????????????????????
Pravděpodobně Tomáš Troják (1864–1953), po návratu z 1. sv. války. Fotografii poskytl pan Štefan Troják.

 

 

3 komentáře u „Dějiny jedné rodiny: Trojákovi“

  1. Doplnění na základě nově zjištěných údajů: Jan Troják ml. se s Márii Svinčákovou žení v listopadu 1835 skutečně již v Rumunsku. Druhá svatba Jana Trojáka st. proběhla zřejmě v květnu 1837.

  2. Jeto pravda na Gemelčički bol dost velky počet Trojakovych,Po roku 1946 spomedzi nych velky počet odišel do ČSR.,Ale Trojakovy tám ešte zostali a ak sa nemilym až podosial spomedzi tej rozvetvenej rodny tám byvaju,Židareň moje rodisko suedí s Gemelčičkou a tie vršky som prešliapal pešky vela krať ako chlapec,Tyktorych som davno poznal sú všetci pomrety,Po 200 rokoch sa dost ťaško nachadza povod rodiny aj preto,že vtom čase neboli ucelene matriky a vela krať sa aj vymazavali mena a prezvíska bez archívacie ; Anton Salva.:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *