Generated by All in One SEO v4.9.3, this is an llms.txt file, used by LLMs to index the site.

# Reemigranti

Rumunští Slováci: historie a reemigrace do poválečné ČSR

## Sitemaps

- [XML Sitemap](https://reemigranti.ocelak.cz/sitemap.xml): Contains all public & indexable URLs for this website.

## Příspěvky

- [Novinky – příspěvky](https://reemigranti.ocelak.cz/novinky-prispevky/)
- [Barvy a léta, pády do chudoby (recenze románu Margit Kaffkové)](https://reemigranti.ocelak.cz/barvy-a-leta-pady-do-chudoby-recenze-romanu-margit-kaffkove/) - Začal jsem nějak tyhle knížky vyhledávat: starší maďarské romány, na kterých mě nezajímá ani tak literární vytříbenost, jako spíš zvláštní familárně-exotické prostředí upadající, zanikající domácí šlechty na počátku 20. století. Tatáž monarchie, ale přece jen její jiná polovina, než je nám z historie jakž takž známa. Sociální třídu džentry, nízké šlechty, podle mě v Předlitavsku
- [Zasílání novinek e-mailem](https://reemigranti.ocelak.cz/zasilani-novinek-e-mailem/) - V rámci budování informačních alternativ k Facebooku provozuji zasílání informačních e-mailů. Není to žádné bombardování zprávami, bude se jednat nanejvýš o 5 e-mailů do roka a svůj souhlas se zasíláním můžete kdykoli odvolat. Pokud máte zájem o zasílání zpráv a novinek k tématu rumunských Slováků – reemigrantů, prosím odešlete na adresu radioc@seznam.cz e-mail se zprávou „novinky-reemigranti“.
- [01-10-2025](https://reemigranti.ocelak.cz/01-10-2025/) - Stránky Reemigranti byly v uplynulém půlroce napadené a objevovaly se na nich nerelevantní odkazy na hazard atd. Teď už by to mělo být v pořádku, za komplikace se omlouvám. V této souvislosti byla změněna barevnost stránek a možná se ještě bude měnit. Na jejich obsah a fungování by to nemělo mít vliv.
- [01-09-2025](https://reemigranti.ocelak.cz/01-09-2025/) - Chystám po delší době zas nějaké přednášky o reemigrantech: Šumperk, středa 17. září v mém antikvariátu Pomalá kniha, od 17 hodin. Prostor je velmi malý, tak si radši rezervujte místo. Novosedly mezi Znojmem a Mikulovem, sobota 22. listopadu od 15 hodin. Místa bude dost.
- [Dějiny jedné rodiny: Ferenčíkovi](https://reemigranti.ocelak.cz/dejiny-jedne-rodiny-ferencikovi/) - Ferenčíkovi ze Židárně (Valea Tarnei) byli zcela mimořádná rodina. Měl jsem k tomu už více náznaků, ale teprve teď se mi poskládalo pár střípků dohromady. Juraj Ferenčík (*1897) se ženou Katarinou Skypalovou (*1899) se brali roku 1919, po jeho příchodu ze světové války. Že je na téhle rodině něco zajímavého, mi prvně řekla tahle dochovaná
- [18-07-2025](https://reemigranti.ocelak.cz/18-07-2025/) - S velkým zpožděním jsem se dostal k zajímavému informačnímu zdroji, který vyšel roku 2010 v Rumunsku ve slovenštině pod nenápadným titulem „Jozef - malá kronika“. Autorkou je Mária Pișec (Pišek, rozená Valíčková), dlouholetá učitelka v Zavaňských Kúpelích (Zăuan-Băi) a později ve vzdálenějším rumunském Cugiru. Kéž by každá ze slovenských obcí a osad v Bihoru měla
- [Zavaň, Zavaňské kúpele a tamní učitelé](https://reemigranti.ocelak.cz/zavan-zavanske-kupele-a-tamni-ucitele/) - O Zavani (Zăuan) a o lázeňské osadě Zavaňské kúpele (Zăuan Băi) tu už jednou byla řeč. Několik snímků odtamtud jsem teď získal od pana Andreje Trojáka, jehož rodina (Trojákovi a Vavrovi) v osadě žila. Jedná se o předválečné školní fotografie ze zavaňské školy. Spolu s dětmi se na nich objevuje učitel, jehož jméno bývá v
- [Co všechno znamená Dacia](https://reemigranti.ocelak.cz/co-vsechno-znamena-dacia/) - Nejznámější rumunská značka? Samozřejmě Dacia, každou chvíli kolem vás nějaká projede. Asi ale nevíte, co ten název znamená pro Rumuny a co všechno je na něj historicky nabalené. Dacia odkazuje na starověký kmen Dáků (Dháků), který na území dnešního Rumunska žil ve starověku, bojoval s Římany a byl jimi do nějaké míry asimilován. Proč je
- [Výzkumná témata - náměty pro diplomky a jiné odborné práce](https://reemigranti.ocelak.cz/vyzkumna-temata-namety-pro-diplomky-a-jine-odborne-prace/) - Poznamenávám si sem některá málo probádaná témata a zdroje k rumunským Slovákům, která jsou zajímavou výzvou pro odborné zpracování. Pokud by je někdo chtěl učinit tématem například svojí diplomky, ať se neváhá ozvat o radu a konzultaci. Raná reemigrace z Rumunska (1945–1946). Na rozdíl od pozdější fáze (1947–1949) je tato raná etapa málo prozkoumaná. Tato
- [Antikvariát Pomalá kniha a kancelář v Šumperku](https://reemigranti.ocelak.cz/antikvariat-pomala-kniha-a-kancelar-v-sumperku/) - Otvírám si malý antikvariát v Šumperku. To sice vás ze Šumavy, od Znojma nebo od Chebu nemusí nějak zvlášť vzrušovat, bude to ale i moje kancelář, kde mě v pravidelné otvírací době najdete, pokud byste měli cestu kolem a chtěli něco probrat. Anebo se jen stavit na kus řeči. Pro začátek bude otevřeno dvě dopoledne
- [10-02-2025](https://reemigranti.ocelak.cz/10-02-2025/) - Na stránkách jsem založil sekci Antikvariát, kde se nabízejí knihy jiných vydavatelů k tématu rumunských Slováků. Obvykle z druhé ruky, ale nejen.
- [Vánoční betlehemská hra](https://reemigranti.ocelak.cz/vanocni-betlehemska-hra/) - Vánoční obcházení chlapců s betlehemskou hrou aneb "chodenie s betlehemom" je stará slovenská vánoční tradice. U reemigrantských rodin z Rumunska v Čechách a na Moravě se tento zvyk dochoval místy až do počátku 80. let, výjimečně snad ještě déle, a dodnes se na něj běžně vzpomíná. Zaujala mě otázka, o jaký text se vlastně v
- [13-07-2024](https://reemigranti.ocelak.cz/13-07-2024/) - Z rodinných fotografií pana Jiřího Louženského: svatba Františka Gašpara (*1927) s Julií Švejdíkovou (*1924). Březen 1948, Žlíbek nebo Rejštejn u Kašperských Hor. Oba novomanželé pocházeli z Nové Huti (Șinteu), od roku 1950 žili pak ve Staré Vsi u Rýmařova.
- [Žertování u hučících ohňů Transylvánie (recenze knihy József Nyirő: Bence Uz)](https://reemigranti.ocelak.cz/zertovani-u-hucicich-ohnu-transylvanie-recenze-knihy-jozsef-nyiro-bence-uz/) - Jedna z knížek, na které lze připadnout leda doporučením, tak zastrčená v čase už je. Navíc jde o maďarského autora, který si zadal s válečným horthyovským režimem. Přesto je to pro mě další podnětných titulů ze Sedmihradska a o něm. Tedy o mnohonárodním, hornatém a lesnatém území tzv. Transylvánie, s nímž jsme kdysi byli spojeni
- [Between the woods and the water (ke knize P. L. Fermora)](https://reemigranti.ocelak.cz/fermore-woods-and-water/) - Z nakladatelského popisu: "Coby osmnáctiletý mladík se Patrick Leigh Fermor vydal v prosinci 1933 na pěší pouť Evropou, kterou zakončil příchodem do Istanbulu na počátku roku 1935. Poté, co prošel Nizozemskem, Německem a dorazil do Vídně se zastávkou v Praze, se vydal dále slovanskými oblastmi, po proudu Dunaje do Maďarska, Sedmihradska, Rumunska a na Balkán.
- [Fotoalbum učitele Rudolfa Dočolomanského](https://reemigranti.ocelak.cz/fotoalbum-ucitele-rudolfa-docolomanskeho/) - Rudolf Dočolomanský (1899–1954) byl jedním z prvních vyslaných učitelů u bihorských Slováků v Rumunsku po roce 1930, kdy československý stát začal této své zahraniční menšině věnovat pozornost. Vzhledem k délce jeho působení zde a k tomu, že se na rozdíl od ostatních učitelů zapsal do paměti místních i jako náboženský propagátor, ho můžeme prohlásit i
- [Bety z Bigasovny (recenze knihy)](https://reemigranti.ocelak.cz/bety-z-bigasovny-recenze-knihy/) - Kniha Jitky Kačánové „Bety z Bigasovny“, vydaná letos nakladatelstvím Cattacan, pojednává o minulosti jedné rodiny bihorských Slováků (příjmení Bigas, Švajka), která se s poválečnou reemigraci dostala do osady Kozí Hřbety na Sušicku. Je to vyprávění na základě paměti žijících lidí (nikoli písemných pramenů) a jednoho novodobého výletu do místa původu. Týká se tedy z největší
- [21-03-2024](https://reemigranti.ocelak.cz/21-03-2024/) - Dostala se mi do ruky stará maďarská mapa východního okolí Oradey, zde je z ní výřez věnovaný tamnímu slovenskému osídlení (tzv. Sedmihradské Rudohoří či Plopišské vrchy, mezi železniční tratí na jihu a na severu). Orientačními bodem mohou být slovenské osady Almaszeghuta, Szocset, Hármaspatak a Sólyomkő (Stará Huta, Sočet, Židarňa, Nová Huta) uprostřed mírně vpravo. Mapa
- [Oblakové diagramy příjmení](https://reemigranti.ocelak.cz/oblakove-diagramy-prijmeni/) - Jsem hračička, a tak jsem neodolal možnosti zkusit si vytvořit tzv. wordclouds, "slovní oblaky", z příjmení zastoupených v nejlidnatějších slovenských obcích sedmihradského Rudohoří. Velikost každého příjmení odráží počet jeho výskytů. Sledovaným obdobím jsou roky 1892–1938, konkrétně jsou sledována příjmení ženichů při svatbách za celou farnost Nová Huta (zahrnuje též Starou Hutu, Židáreň, Sočet, částečně Bystrou),
- [Tento svět, jaký je, již stejně dlouho nepotrvá (recenze knihy Mikuláš Bánffy: Byli jste sečteni)](https://reemigranti.ocelak.cz/tento-svet-jaky-je-jiz-stejne-dlouho-nepotrva-recenze-knihy/) - První recenzní ohlas na právě vydaný úvodní díl Bánffyho trilogie zaslala čtenářka Lucie Nováková z Liberce. S dovolením autorky a s poděkováním jej zde zveřejňuji: Tento svět, jaký je, stejně již dlouho nepotrvá Byli jste sečteni, první díl Transylvánské trilogie od Mikuláše Bánffyho, je nádherná, strhující kniha, která svou poetickou imaginací tvoří protipól pragmatické strohosti mnohé
- [08-12-2023](https://reemigranti.ocelak.cz/08-12-2023/) - K rozhovoru o životě předků i o Edici Sedmihradsko si mě pozvala spisovatelka Emma Riedová: odkaz zde.
- [Emigrace rumunských Slováků do Brazílie: lodní seznamy](https://reemigranti.ocelak.cz/emigrace-rumunskych-slovaku-do-brazilie-lodni-seznamy/) - V jednom ze starších příspěvků jsem se pokusil o sestavení seznamu slovenských rodin vystěhovalých ve 20. letech minulého století z Rumunska do Brazílie. Bylo to na základě pozdějšího brazilského imigračního rejstříku, a seznam byl proto značně neúplný. Nyní se mi podařil další zásadní krok: z brazilských archivů jsem získal pasažérské seznamy lodí, na který naši
- [04-11-2023](https://reemigranti.ocelak.cz/04-11-2023/) - Byl doplněn lodní soupis vystěhovalectví bihorských Slováků do Brazílie. Přibyla data k jednomu z příjezdů lodi Zeelandia roku 1924 – celkem asi 15 nových rodin a nové detaily k některým dalším.
- [BRCA1 – dědičná onkologická onemocnění žen](https://reemigranti.ocelak.cz/brca1/) - BRCA1 - genetická porucha vyvolávající rakovinu prsu nebo vaječníků u žen středního věku. Světově nejznámější nositelkou je herečka Angelina Jolie. Porucha se vyskytuje v mojí širší rodině a s určitostí přišla právě z její rumunsko-slovenské strany. Často se vyskytla v bližším nebo vzdálenějším propojení s příjmením Ocelák. Jestli se to vaší rodiny původem z Rumunska
- [Mezi Habsburky a holokaustem, mezi Rumunskem a Ukrajinou: poezie Bukoviny](https://reemigranti.ocelak.cz/mezi-habsburky-a-holokaustem-mezi-rumunskem-a-ukrajinou-poezie-bukoviny/) - Tušíte, kde leží Černovice? Bukovina byla historicky nejvýchodnější korunní zemí habsburské monarchie. Její severní část dnes patří k Ukrajině, jižní část k Rumunsku (zhruba v hranicích dnešní župy Suceava). Rovněž v Bukovině, které se jinak na tomto webu moc nevěnuji, žila malá slovenská menšina v obcích Poiana Micului, Solonețu Nou a Gura Humorului. Po vypálení
- [První díl Transylvánské trilogie je na světě!](https://reemigranti.ocelak.cz/prvni-dil-transylvanske-trilogie-vysel/) - Kniha „Byli jste sečteni“ hraběte Mikuláše Bánffyho, první díl jeho „Transylvánské trilogie“, v pátek dorazila z tiskárny a teď ji rozesílám do světa. Určitě jste o ní ode mě už slyšeli: poslední dva roky jsem se kromě rodičovství bavil a zaměstnával především její přípravou. Někteří z vás na ni sponzorsky přispěli a z maďarštiny ji
- [Učitelé Peter a Pavlína Vaňkovi](https://reemigranti.ocelak.cz/19-09-2023/) - Kdo je pozná? Pavlína a Peter Vaňkovi působili jako učitelé na Židárni (Valea Tarnei) od března 1946 do června 1948. "Pavla" přišla do Rumunska ještě pod příjmením Ondračková, seznámili se teprve tam a v listopadu 1946 se na Slovensku vzali. Každý z nich učil na jiné škole v Židárni, Peter Vaňko to měl k Pavlíně
- [Učitelé a kněží v Rumunsku](https://reemigranti.ocelak.cz/ucitele-a-knezi-v-rumunsku/) - Dvěma osobami, které v jednotlivých obcích našich předků v Rumunsku zaujímaly zcela zvláštní postavení, byli zpravidla učitel (méně často učitelka) a farář. Byli často jedinými vzdělanějšími lidmi v obci, s velkou působností nad všemi nebo aspoň mnoha jejími obyvateli. Přicházeli na dané místo zpravidla odjinud a byli díky pravidelnému platu do určité míry nezávislí na
- [12-09-2023](https://reemigranti.ocelak.cz/12-09-2023/) - Zajímavý dokument někdy z 30. let minulého století, jakýsi Ignác Vilček z Nové Huti. Pokud si ho příbuzní poznali správně, tak narozený 1919, žil pak ve Staré Roli na Karlovarsku a v Malé Štáhli na Bruntálsku, zemřel roku 2004. Dokument je uložen v krajanském archivu Náprstkova muzea v Praze.
- [Osobní doklady poválečných reemigrantů z Rumunska](https://reemigranti.ocelak.cz/osobni-doklady-povalecnych-reemigrantu-z-rumunska/) - Opakovaně jsem v pátrání narazil na nespolehlivost českých rodných listů, které byly reemigrantům v 2. polovině 20. století dodatečně vystavovány zvláštní matrikou v Brně. Tyto rodné listy často nesprávně uvádějí jména v generaci nositelových prarodičů. K vysvětlení této skutečnosti je třeba si napřed uvědomit, jaké doklady osobní totožnosti si reemigranti přiváželi z Rumunska. Byly to
- [20-08-2023](https://reemigranti.ocelak.cz/20-08-2023/) - Z rodinných snímků od paní Jany Švejdíkové:
- [Byli jste sečteni: první díl Transylvánské trilogie vyjde letos na podzim aneb Transylvánie bez upírů](https://reemigranti.ocelak.cz/byli-jste-secteni-prvni-dil-transylvanske-trilogie-vyjde-letos-na-podzim-aneb-transylvanie-bez-upiru/) - Dobrá zpráva – překlad prvního dílu Transylvánské trilogie hraběte Mikuláše Bánffyho už je hotov a vydání knihy Vám tedy můžu s určitostí slíbit letos na podzim. Je to můj zatím největší nakladatelský projekt, rozsáhlý historický román. Někteří z vás darem podpořili převod z maďarštiny do češtiny silami našeho vynikajícího překladatele Roberta Svobody, a tento překlad
- [Nejstarší matrika Nové Huti a Staré Huti v Bihoru](https://reemigranti.ocelak.cz/nejstarsi-matrika-nove-huti-a-stare-huti-v-bihoru/) - Nejstarší známé dějiny Slováků v rumunském Bihoru jsem zpracoval ve svých studiích „Počátky osídlení...“ a „Počátky osídlení II...“, které jsou obsaženy jako Intermezzo I a II také v knize Reemigranti. V mezidobí se jako další důležitý informační zdroj k těmto počátkům objevil majetkový soupis z roku 1828. A nyní se mi po letech snahy podařilo
- [06-03-2023](https://reemigranti.ocelak.cz/06-03-2023/) - Nedatovaný pohled na sklárnu v Bystrej (Pădurea Neagră, převzato z knihy Lászlóa Verese o maďarském sklářství). Dříve jsem se sklárně věnoval zde.
- [Hledání příbuznosti](https://reemigranti.ocelak.cz/hledani-pribuznosti/) - Hodně lidí tu nachází svoje jmenovce a přemýšlí o možné příbuznosti. Dá se taková příbuznost profesionálně dohledat? Ano, jen není předem jasné, jaké budou náklady. V podstatě jde o hledání po linii příjmení od dvou (případně více) výchozích osob, a to buď než se linie spojí, nebo než dosáhneme konce možností hledání (většinou je to
- [Kutlákovi – Chegea, Boiana Huta](https://reemigranti.ocelak.cz/kutlakovi-chegea-boiana-huta/) - Udělal jsem taky jednou radost sobě samému a dal jsem do kupy sourozence prababičky. Rodina Kutlák, úplně původně ze Staré Huti, ale později roztroušena po okolí (Chegea Huta, Boiana Huta, Tašnad). Zajímalo by mě, jestli se najde někdo z potomstva a bude vědět něco dalšího, a třeba mít taky nějakou tu fotku. Františka Kutláková
- [Rumunští Slováci v Amsterdamu](https://reemigranti.ocelak.cz/rumunsti-slovaci-v-amsterdamu/) - O vystěhovalectví rumunských Slováků do Brazílie v letech 1924–1926 jsem psal v 16. kapitole knihy Reemigranti. Ačkoliv jsem kdysi strávil dva studijní roky v Amsterdamu, teprve později jsem se dozvěděl, že tato migrace procházela právě amsterdamským přístavem. Minulý týden se mi konečně poštěstilo se tam vrátit a zdokumentovat dnešní podobu míst, kudy se naši příbuzní
- [O stáří](https://reemigranti.ocelak.cz/o-stari/) - Při studiu matrik z Rumunska mě dlouhodobě překvapuje, jak často se v nich nadsazuje věk zemřelých, a to především u starších lidí. V úmrtních matrikách z 19. století je spíše pravidlem než výjimkou, že se zemřelému 5–10 let přidá, nebo taky patnáct až dvacet. Tolik devadesátiletých a dokonce stoletých, kolik místní matriky uvádějí, po bihorských
- [Podpoříte Transylvánskou trilogii?](https://reemigranti.ocelak.cz/podporite-transylvanskou-trilogii/) - Osudová láska, politika, plesy, lovy, hostiny, pletky, hazard. To všechno všechno čekejte v příští knize mojí Edice Sedmihradsko! O co půjde? Chystám se vydat český překlad „Transylvánské trilogie“ hraběte Mikuláše Bánffyho (1873–1950). Respektive pro začátek její první díl pod názvem "Byli jste sečteni". „Transylvánská trilogie“ je u nás dosud zcela neznámé literární dílo první poloviny
- [23-11-2022](https://reemigranti.ocelak.cz/23-11-2022/) - Laskavými slovy si na mě a moji knížku Reemigranti vzpomněl spisovatel Martin Sichinger v rozhovoru pro Český rozhlas Plus, díky za to.
- [12-11-2022](https://reemigranti.ocelak.cz/12-11-2022/) - Pěkná "krojovaná" od paní Gerlach. Stojící je Katarina Michalčáková, roz. Rolníková (1906–1996), sedící je asi dcera Rozálie, provdaná Hňatková (1930–1991). Foceno asi 1947–48 v Platoři na Sušicku, později se rodina ještě různě přesouvala: Kněžpole na Rýmařovsku, Hojsova Stráž na Železnorudsku, Libavá.
- [Překladatelské ocenění pro Dopisy z Bihoru](https://reemigranti.ocelak.cz/prekladatelske-oceneni-pro-dopisy-z-bihoru/) - Překladatelka Dopisů z Bihoru Adéla Gálová získala za svou práci tvůrčí ocenění Obce překladatelů, jednu z pobočných prémií Ceny Josefa Jungmanna! Z vyjádření poroty: „Mándoky [tj. autor a vypravěč knihy] byl mladý maďarský kaplan působící mezi slovenskou menšinou v Sedmihradsku; dopisy, v nichž mladé slečně barvitě líčí rázovitou, pro něho podivnou skutečnost, a také se
- [Dopisy z Bihoru](https://reemigranti.ocelak.cz/dopisy-z-bihoru/) - Dopisy z Bihoru jsou konečně na světě! *** Sándor Mándoky: Dopisy z Bihoru Mladý maďarský kaplan přichází koncem 19. století na faru v Nové Huti. Přichází na jaře z kvetoucí nížiny a stoupaje s vozem po nekonečné klikaté cestě nachází v kopcích krajinu dosud sevřenou sněhem, bičovanou ledovými větry. Ocitne se mezi uctivě odtažitými, roztomile
- [10-03-2022](https://reemigranti.ocelak.cz/10-03-2022/) - Povedený snímek. Antonie Salajová, rozená Kutláková, nar. asi 1896, foceno 1951 v Moravském Karlově. Později žila rodina na Šumavě, Muckov, Černá v Pošumaví. Foto od paní Hany Musilové.
- [Shromažďovací středisko v Šumperku](https://reemigranti.ocelak.cz/shromazdovaci-stredisko-v-sumperku/) - Asi se mi podařilo zjistit, kudy přesně se reemigranti z Rumunska dostávali na Moravu. Budova na snímku se nachází v Šumperku na křižovatce ulic Jesenická a Lidická (snímek asi sedm let starý). Jsou to někdejší potravinové sklady Velkodistribučního podniku (VDP) a v době organizované reemigrace tu bylo jedno z několika shromažďovacích středisek, kam přijížděly
- [Církevní a civilní matriky](https://reemigranti.ocelak.cz/cirkevni-a-civilni-matriky/) - Dopis varadínského biskupa šumlovskému faráři, na který jsem narazil, zajímavě ilustruje otázku, jež motá hlavu některým rodopiscům: vztah mezi církevními a civilními matrikami. Od svého vzniku v 16. a 17. století byly církevní matriky nejpřesnější evidencí obyvatel a čím dál více tedy i zdrojem dat pro státní správu. Za úřední doklad byly církevní matriční záznamy
- [29-11-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/29-11-2021/) - „Štepení malich ďetkoch v Novom Šasteleku“. Aneb očkování dětí v bihorské vesnici Nový Šastelek (Sacalasau Nou). Neštovice? Nevíme. Fotografie někdy z 30. let, silně a neuměle retušovaná, zřejmě kvůli tmavému obrazu. Zdroj: Europeana Photography Divadelný ústav
- [02-12-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/02-12-2021/) - Můžu si něco vánočně přát? Mých knížek už máte určitě dostatek, ale až budete shánět něco pod stromeček, zkuste se napřed stavit u svých místních nezávislých knihkupců. To jsou na rozdíl od celostátních řetězců (Dobrovský, Luxor, Kosmas, Kanzelsberger) ti, kterým není zatěžko vzít do prodeje knížky od malého nakladatele za férovou cenu. A nemají pak
- [Přednáška Hanušovice (?)](https://reemigranti.ocelak.cz/prednaska-hanusovice/) - 11. listopadu, na sv. Martina, mám od 17 hodin přednášet v pivovarském muzeu v Hanušovicích, kam si mě po třech a půl letech znovu pozvali. Netuším, zda se to uskuteční, vzhledem k tomu, že Šumpersko je aktuálně druhý nejnakaženější okres v celé ČR. Ale tehdy na jaře 2018 jsem k tématu reemigrantů z Rumunska sliboval
- [29-10-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/29-10-2021/) - Vydal jsem knihu, která tentokrát nemá nic společného s rumunskými Slováky. Přesto ale třeba někoho zaujme. Jedná se o český překlad aforismů, dopisů a básní šumperské německé autorky Marie Knitschke (1857–1940), pod názvem Jedůvky. Z mého šumperského života. Více o knize zde. „Mnohým lidem se musíme uklonit a podat jim ruku – i když bychom
- [07-10-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/07-10-2021/) - Příjmení Ujfaluši vám asi bude povědomé přinejmenším díky svému slavnému fotbalovému zástupci Tomášovi. I tento rod patří k těm, které po válce přišly z bihorské oblasti v Rumunsku. Možná vám to jméno zní maďarsky a máte v tom pravdu, nicméně mezi Slováky v Bihoru se tento rod objevil v 2. polovině 19. století a v
- [10-09-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/10-09-2021/) - Nedávno jsem narazil na obzvlášť pěkný exemplář tzv. ztráty předků. To je, když se potomci téhož člověka z některé pozdější generace opět sezdají a dále spolu plodí. Daný předek (respektive rodičovský pár) potom ve stromu předků figuruje vícenásobně, jinými slovy, máte méně předků, než by odpovídalo dvojnásobení v každé další generaci podle principu, že každý
- [Za Jánem Kadlecem](https://reemigranti.ocelak.cz/za-janem-kadlecem/) - Středomoravský měsíčník „Zelení a doba“ přinesl smutnou zprávu o úmrtí pana Jána Kadlece, olomouckého vlastivědného badatele, potomka rumunských Slováků a polistopadového poslance. S úctou dodávám pár vlastních slov. Seznámil jsem se s ním teprve před půldruhým rokem nad tématem jeho předků, Kadlecových a Dobrovských původem z Nové Huti (Sinteu) v Rumunsku. On sám se narodil už
- [Přednáška v Chebu](https://reemigranti.ocelak.cz/prednaska-v-chebu/) - V pátek 1. 10. od 17.30 budu na téma rumunských Slováků – poválečných reemigrantů přednášet v Městské knihovně v Chebu.
- [Přednáška v Šumperku](https://reemigranti.ocelak.cz/prednaska-v-sumperku/) - Dne 16. září 2021 od 17 hodin budu na téma reemigrantů z Rumunska přednášet ve Vlastivědném muzeu Šumperk. A když jsme u Šumperka, rád bych do té doby zjistil, kde byl v Šumperku sběrný tábor, do něhož v letech 1947–49 přijížděly transporty z Rumunska. Z něj se následně osídlovaly celé Jeseníky. Mám jen jednu indicii
- [O Reemigrantech na festivalu Šumava Litera](https://reemigranti.ocelak.cz/o-reemigrantech-na-festivalu-sumava-litera/) - Měl jsem tu čest vystoupit s novým vydáním Reemigrantů v hodinové talk-show letošního festivalu Šumava Litera, který se ze zřejmých důvodů letos nakonec zcela přesunul na internet. Moderoval skvěle připravený Martin Sichinger. Záznam pořadu najdete ZDE. Moc děkuji pořadatelům festivalu, že ze všech těch zrušených podzimních akcí dokázali nakonec něco vykřesat. Sliboval jsem postupně Cheb,
- [23-08-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/23-08-2021/) - "Krajania na odpuste", aneb na pouti, Gemelčička (= Maďarpotok = Valea Ungurului = dnešním rumunským jménem Făgetu). Z fotografií Rudolfa Dočolomanského, zřejmě z roku 1950.
- [16-04-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/16-04-2021/) - Paní Kopřivová se ptá: "Pozná někdo tuto rodinu? Je to další fotka z babiččina šuplíku a vůbec netušíme, kdo na ní je." edit: Tak to vypadá, že v komentářích už máme odpověď – mělo by jít o rodinu Bršťákovu z Bojovského (Marca Huta).
- [29-07-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/29-07-2021/) - Paní Kapusňaková mi poslala tenhle dokument nalezený v rodině. Zajímavý je svým stářím – z 19. století známe z Rumunska různé farské, hlavně matriční záznamy, ale jen velmi málo dokumentů vystavených takto pro konkrétní rodinu. (Rodné, oddací a další listy jsou zpravidla až věc 20. století.) Tady roku 1862 bodonošský farář Anton Pincegh vypisuje z
- [Přednáška ve Starém Městě pod Sněžníkem](https://reemigranti.ocelak.cz/prednaska-ve-starem-meste-pod-sneznikem/) - V sobotu 14. srpna 2021 od 11 hodin dopoledne budu mít na téma reemigrantů z Rumunska kratší přednášku (1 h) ve Starém Městě pod Králickým Sněžníkem. Přednáška se koná v rámci Dne armády 2021 v místním Muzeu vojenské historie (spolek Staroměstští patrioti), kasárenská budova nedaleko za městem směrem na Hanušovice. Na celodenní akci bude pravděpodobně
- [Z fotografií učitele Cyrila Filipa II](https://reemigranti.ocelak.cz/z-fotografii-ucitele-cyrila-filipa-ii/) - Pozůstalost učitele Cyrila Filipa (1917–1997) patří k nejranějším fotografickým souborům z prostředí bihorských Slováků. Je spíše soukromé než dokumentární povahy – z velké části zachycuje Filipa s místními kolegy a přáteli za jeho učitelského působení na Nové Huti (Șinteu) roku 1938. Přesto nám poskytuje náhled místního života v předvečer 2. světové války. Za poskytnutí fotografií
- [04-06-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/04-06-2021/) - Na toto video se určitě podívejte. Za novým cyklem Dedovizeň slovenské veřejnoprávní televize stojí zpěvačka a folkloristka Adriana Fúrikova a tento díl velmi pěkně pojednává o minulosti a současnosti škol v Bodonoši, Boromlaku a Varzalu. Nejstarší historii je potřeba brát s rezervou, ví se o ní málo, ale z té novější jsem se tu i
- [Z fotografií učitele Cyrila Filipa](https://reemigranti.ocelak.cz/z-fotografii-ucitele-cyrila-filipa/) - Cyril Filip (1917–1997) působil jako mladý, pomocný učitel na Nové Huti (Sinteu) koncem 30. let. Díky jeho synu Cyrilovi ml., který se mi ozval, máme možnost si prohlédnout fotografie, které si učitel nechal na památku svého dávného pobytu v Rumunsku. Jedná se o jeden z největších fotografických souborů, které zatím z těchto míst známe. Zveřejňuji
- [Tradiční oděv rumunských Slovenek](https://reemigranti.ocelak.cz/tradicni-odev-rumunskych-slovenek/) - Tím, co z dobových dokladů mizí v čase poměrně nejrychleji, nejsou listinné dokumenty, stavby ani náčiní, nýbrž – možná trochu překvapivě – dobové oblečení. Snad kvůli tomu, jak snadno se recykluje na dětské maškarní bály a pak na hadry. Myslel jsem, že z tradičního oděvu rumunských Slováků se do dnešních dnů nedochovalo už skoro nic.
- [Beseda ve Staré Vsi u Rýmařova](https://reemigranti.ocelak.cz/beseda-ve-stare-vsi-u-rymarova/) - Po dlouhé době první přednáška a setkání k tématu reemigrantů z Rumunska se uskuteční ve čtvrtek 17. 6. od 18 hodin ve Staré Vsi u Rýmařova, v Kulturním domě (dříve kino). Vstup volný, pochlubte se starými fotografiemi a jinými rodinnými památkami!
- [Zprávy etnografa Michala Markuše z Gemelčičky a Židárně (1941)](https://reemigranti.ocelak.cz/zpravy-etnografa-michala-markuse-1941/) - Úvod k překladu Existují starší zprávy o sedmihradských Slovácích i důkladnější etnografická pojednání tohoto tématu. Maďarskojazyčné zprávy Michala Markuše (1912–2004) z roku 1941, osmdesát let ukryté v archivu budapešťského etnografického muzea, jsou však cenné tím, že jsou průnikem obojího: představují nejstarší známé pojednání o sedmihradských Slovácích z pera profesionálního etnografa. Jejich překlad z maďarštiny – zatím ještě
- [Majetkový soupis 1828 – raný pramen k historii Nové Huti a Bodonoše](https://reemigranti.ocelak.cz/majetkovy-soupis-1828-nova-huta-bodonos/) - Ve svých studiích Počátky osídlení... a Počátky osídlení II..., které jsou též součástí knihy Reemigranti (jako Intermezzo 1 a 2), jsem před několika lety prozkoumal počátky slovenského osídlení v bihorsko-salajské oblasti dnešního Rumunska. Jednalo se o velmi detailní zkoumání na základě řady dosud neznámých či málo známých pramenů. Troufám si tvrdit, že všechna budoucí tvrzení o
- [Dulovcovi – svatba na Gemelčičce a Zborišti 1941](https://reemigranti.ocelak.cz/dulovcovi-svatba-na-gemelcicce-a-zboristi-1941/) - Fotografie ze svatby Imricha Dulovce (*1917) a Márie Pišekové (*1923) rodina možná nikdy neviděla. Pořídil je totiž etnograf Michal Markuš během svého studijního pobytu na Gemelčičce roku 1941. Fotografování tehdy ještě zdaleka nebylo běžné a kdoví, zda výzkumník tehdy zhotovil snímky i pro vyobrazené samotné. Oba novomanželé pocházeli z osady Zboriště (administrativně patřila pod rumunskou
- [27-04-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/27-04-2021/) - Krásná skupinová od paní Kopřivové: rodina Bandíkova a Vrobelova na jaře 1948. Foceno už v ČSR, ale jsou tam toho jen nepatrné náznaky (odění a účes děvčátek, panna na klíně, kamenná stavba v pozadí), jinak by to klidně mohlo být ještě v Rumunsku. Všichni ti šviháci s klobouky, paráda. A kdo najde štěně, má bod.
- [11-04-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/11-04-2021/) - Tahle není tak stará, zato má kompozici témař uměleckou. Svatební průvod v Peštiši roku 1975, fotografii poskytla paní Lenka Kopřivová.
- [08-03-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/08-03-2021/) - Unikátní foto od paní Lenky Kopřivové: Zleva Jan Bandík, Pavel Bandík a jeho žena Šarlota Bandíková, z Brazílie, kam asi roku 1924 odjeli za prací. Byli stavaři a prý v Riu de Janieru a Sao Paulu stavěli mrakodrapy. Jan Bandík (*1883) byl výrazně starší bratr Pavla (pouze po otci) a v Brazílii na rozdíl od
- [26-03-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/26-03-2021/) - Pěkný kousek od paní Lenky Kopřivové, měl by to být Peštiš okolo roku 1945, uprostřed s harmonikou její děda Tomáš Bršťák, za ním v klobouku jeho strýc Petr Bandík a nejmladší chlapec Jiří Bandík. Z té vesnice jsem toho ještě moc neviděl. A ty sekyry a pila, takhle nějak tam už od devatenáctého století rubali
- [Blog](https://reemigranti.ocelak.cz/blog/) - Málo se to ví, ale občas píšu i na jiná témata, než jsou rumunští Slováci. Jak to tak vypadá, nejvíc na tato a poslední dobou hlavně ve formě recenzí na knihy. Najdete to všechno na mém blogu: http://ocelak.cz/blog
- [22-02-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/22-02-2021/) - Znáte bihorské snímky fotografa Roberta Kisse z roku 2012? Jeho fotografický cyklus, který byl tuším vystavován jen v Bratislavě, najdete tady: https://kiss.format.com/bihor Mj. s osobním holdem učiteli Vladovi Dolinayovi, který loni v létě tragicky zemřel: "Ačkoliv Československo již jistou řádku let neexistuje, i přesto, že jsem ho zažil jen jako malý capart, narodil jsem se
- [19-02-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/19-02-2021/) - Každý týden rozesílám nějaké knížky a jako správný zelený u toho přemýšlím o metodách balení. Úplně bez plastů to jde blbě, a to kvůli potřebě nepromokavosti. Nechci ale na balení kupovat žádný nový plast (kromě izolepy asi), chci si vystačit s již použitým (bublinky, strečová fólie apod.), který si při různých příležitostech schovávám a mám
- [12-02-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/12-02-2021/) - Trochu jsem se na svém blogu rozepsal: "Jako genealog se specializuju jen na jednu konkrétní oblast a jednu technologii. Pokud ode mě budete chtít zpracovat cokoli jiného, obyčejně vás odmítnu s tím, že bych to na profesionální úrovni nezvládl. Kdybych ale chtěl svůj rodokmen zadat jako zakázku někomu jinému, věděl bych, co od něj chtít
- [05-02-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/05-02-2021/) - Tzv. třetí vojenské mapování, které v habsburské monarchii probíhalo mezi lety 1869–1887, bylo už docela slušně podrobné a zachovala se nám z něj i mapa bihorsko-salajských kopců obývaných Slováky, tehdy ještě v rámci Uherska (dnes Rumunsko). K tomu nejzajímavějšímu patří, že kromě maďarských místních jmen jako Sólyomkő ( = Sinteu, Nová Huta), Almaszeghuta ( =
- [18-01-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/18-01-2021/) - Tohle je zatím asi nejranější doklad o poválečné přítomnosti rumunských Slováků v Čechách – novinový článek ze 14. prosince 1945, který mluví o osídlení 44 osob v Českém Jiřetíně na Mostecku. Objevil ho pan Martin Korch, který na Slovensku zkoumá ranou fázi reemigrace. Jak probíhalo přesídlování v letech 1945 a 1946, je na rozdíl od
- [06-01-2021](https://reemigranti.ocelak.cz/06-01-2021/) - Vyšla další pěkná recenze na Dopisy z Bihoru, tentokrát z pera Matúše Guziara, v časopisu Demokratický střed! https://www.demokratickystred.cz/kdyz-se-uhersky-knez-citil-jako-napoleon/ Obsah časopisu Demokratický střed je dostupný i online, chci vám ale doporučit zvláště jeho tištěnou podobu. Pokud vás zajímá středoevropské politické dění (Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Ukrajina...), tak si v něm můžete za hubičku předplatit čtvrtletní dávku
- [27-11-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/27-11-2020/) - Štefan Juráš z Nové Huti (Sinteu) v Rumunsku, 1893–1940. Hodně se mi líbí na starých fotkách mužů líbí tyhle košile upnuté ke krku. Navíc docela fešák, žejo. Foto poskytl pan Milan Dvořák.
- [11-12-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/11-12-2020/) - Chvála úřadům, které už po první světové válce na cestovních dokladech vyžadovaly fotografii. Zachovaly se nám tak zpravidla vůbec nejstarší snímky rumunských Slováků, které známe. Byli to vystěhovalci do Brazílie v letech 1924-25. Tohle je rodina Juraje Kubaláka (1867-1925) a jeho ženy Márie Koriťákové (1873-1946) z Nové Huti (Sinteu). Foto od pana Milana Dvořáka.
- [13-12-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/13-12-2020/) - Knížky už vám do Vánoc nepošlu, poštám bude teď lepší se vyhnout. Ale pořád ještě je seženete v knihkupectvích v Chebu, Prachaticích, Volarech, Vimperku, Znojmě, Olomouci, Jeseníku a Rýmařově (Íčko). A víte co? I když z toho mám menší podíl než z objednávky u mě, budu moc rád, když místní drobné knihkupce takto podpoříte. Letošní
- [14-11-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/14-11-2020/) - Zas jednou velmi stará fotografie z brazilského vystěhovalectví. Mělo by se jednat o Annu Laurinčíkovou z rumunského Sočetu (Zachotar), nar. 5. 10. 1860, vdovu po Janu Janošťákovi a předtím po Petru Jedličkovi. Foto poskytl pan Martin Korch.
- [10-11-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/10-11-2020/) - Už jste četli Dopisy z Bihoru? Panují kolem nich určité nejasnosti a je to hezká příležitost vysvětlit si pár pojmů z oboru literatury a vydávání knih. 1) Autor a vypravěč. Autorem knihy je maďarský kněz Sándor Mándoky (1864–1942). Vypravěč není autor. Vypravěč je fiktivní postava nebo i jen hlas, jehož pohledem se příběh podává. Když
- [Termíny podzimních akcí](https://reemigranti.ocelak.cz/terminy-podzimnich-akci/) - Podzimní kalendář se mi pomalu plní, i když letos je to vinou covidové epidemie všechno tak trochu "podmínečné". To znamená: sledujte novinky a radši si tady nebo na mém facebooku ověřte, že akce nebyla zrušena, přesunuta apod. Termíny: pátek 9. 10. Cheb, Městská knihovna, od 17.30 ZRUŠENO VZHLEDEM K NAŘÍZENÍ VLÁDY. Kdo by chtěl aspoň
- [Reemigranti: aktualizace 1. vydání](https://reemigranti.ocelak.cz/reemigranti-aktualizace-1-vydani/) - Vylepšete si Reemigranty! Upgrade, update neboli aktualizace. Z počítačů a mobilů to známe všichni. Už jste si ale někdy aktualizovali knížku? K Reemigrantům mi hodně lidí řeklo, že by v knize ocenili nějakou mapku, na které by si všechno mohli prostorově zařadit. Nebylo to tak snadné, protože jen tak něco obšlehnout z internetu jsem nechtěl,
- [Reemigranti: druhé vydání](https://reemigranti.ocelak.cz/reemigranti-druhe-vydani/) - V těchto dnech vychází nové vydání mojí knihy Reemigranti. Hlavní změny oproti předchozímu vydání jsou tyto: přidání nového seznamu lodních pasažérů v brazilském vystěhovalectví z let 1924--26, oddíl II intermezza 5 na předsádku knihy je přidána originální přehledná mapka slovenských obcí v bihorsko-salajské oblasti, vytvořená ve spolupráci s geografem Vítem Kovačkou Ostatní změny v knize
- [15-10-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/15-10-2020/) - Nové vydání knihy Reemigranti, poslední rok rozebrané, bude k dispozici na konci října. V prodejnách asi od prvních listopadových dnů. Prosím informujte o tom okolí. Je mi ctí, že se Reemigrantům dostalo už několika recenzí v odborných časopisech. Tadyhle si můžete přečíst recenzi z minulého roku, kterou uveřejnila dr. Gabriela Fatková v časopise Porta Balcanica. Děkuju paní Fatkové
- [20-09-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/20-09-2020/) - Tři dělají kolektiv, tři knihy tvoří edici. Až zhruba za měsíc vyjde v novém vydání moje knížka Reemigranti, budu mít radost, protože Edice Sedmihradsko bude konečně pohromadě - celá k dostání zároveň. Tři knihy o rumunských Slovácích a každá žánrově jiná. Reemigranti jako populárně-odborné pojednání. Větev ztracená, nalezená jako edice pramenů k tématu. Dopisy z Bihoru Sándora
- [11-08-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/11-08-2020/) - Milánkové, ať počítám, jak počítám, vychází mi, že spousta z vás ještě vůbec nemá Dopisy z Bihoru! Román v dopisech či snad cestopis Sándora Mándokyho z konce 19. století, čerstvě přeložen Adélou Gálovou, je nejnovější knížkou z mého vydavatelského šuplíku. Tady je z něj ukázka. Sněhové masy, zmrzlé pláně, mrazivý severák a chaloupky jako pěst,
- [30-08-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/30-08-2020/) - Jak to letos na podzim s akcemi bude a nebude, je samozřejmě značně nejisté. Když to vyjde dobře, měl bych mít 9. října přednášku v Chebu, něco se taky během podzimu rýsuje v Moravském Berouně a ve Starém Městě pod Sněžníkem. Jestli mě chcete ještě někde a nemáte možnost to zajistit sami, doporučuju se s
- [13.11.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/13-11-2017/) - Krásný, mimořádně starý kousek, ziskaný v České Vsi od pana Josefa Skypaly. Foto z roku 1925 (!), rodina Ondreje Daniela *1883 a Katariny Šubové *1888, s dětmi (nahoře zleva) Markétou, Janem, Pavlem, (dole) Josefem, Františkou, Karlem. Rodina tuším byla z osady Magurič mezi Borodem a Gemelčičkou (Valea Ungurului).
- [10-08-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/10-08-2020/) - Máte doma málo místa? Takhle to měla slovenská rodina Kaliankových v maličké osadě Ošťany (Osteana), kdesi poblíž rumunské obce Tusa. Po reemigraci se usadili v obci Zelená Lhota na Šumavě. Fotografie poskytla paní Štěpánka Šťastná a říká k tomu: "Posílám fotku domu z 50. let, kdy byl ještě stále v původním stavu. Jde o dům,
- [Vlado Dolinay s manželkou Zuzanou tragicky zahynuli](https://reemigranti.ocelak.cz/vlado-dolinay-s-manzelkou-zuzanou-tragicky-zahynuli/) - Dostala se ke mně se zpožděním nesmírně smutná zpráva. V sobotu 25. července 2020 při autonehodě tragicky zemřel 38letý Vlado Dolinay, v letech 2007–2011 vyslaný učitel u Slováků v Rumunsku, provozovatel internetových stránek www.slovacivrumunsku.sk, později respektovaný komunální politik v Bratislavě-Petržalce a od letošního července státní tajemník slovenského ministerstva kultury. Včera bohužel podlehla zraněním i jeho manželka
- [17-07-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/17-07-2020/) - Dnešní fotografická technika sice dovoluje zázraky, ale ještě nikdo nevymyslel, jak vyfotit něco, co už není. A pak jste vděční za kousek zažloutlého papíru s nejasnými obrysy. Na pasové fotografii z brazilského vystěhovalectví, opět od pana Martina Korcha, jsou Jan Gocala a jeho žena Mária Gondeková, s dcerou Antonií, původem ze Staré Huti/Sočetu. Roky narození
- [21-07-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/21-07-2020/) - 1) Víte o něčem, co je v novém vydání Reemigrantů potřeba opravit? 2) Víte o někom, kdo by mi chtěl na toto nové vydání sponzorsky přispět, ať už jako jednotlivec, nebo jako firma? Nabízím uvedení na čestném místě knihy, děkování horem spodem, můžeme se domluvit na otištění firemního loga. (O co, že tahle reklama v
- [20-07-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/20-07-2020/) - Na serveru iLiteratura vyšla první recenze na Dopisy z Bihoru!
- [Você gostaria de descobrir as raízes de sua família?](https://reemigranti.ocelak.cz/voce-gostaria-de-descobrir-as-raizes-de-sua-familia/) - Você gostaria de descobrir as raízes de sua família? Meu nome é Radek Ocelák e sou um genealogista profissional especializado nas famílias eslovacas da Romênia. Muitas dessas famílias deixaram a Europa na década de 1920 e imigraram para o Brasil. Eu não falo português, mas recentemente comecei a contar com os serviços do tradutor Victor
- [07-07-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/07-07-2020/) - Nad knihou Reemigranti mi někteří z vás říkali, že tomu chybí nějaká mapa, na které by si to všechno člověk dokázal místně zasadit. Tak víte co? V novém vydání bude. Žádný hloupý printscreen z internetu, ale seriózní a originální mapa slovenského osídlení v bihorsko-salajské oblasti. Pracujeme na ní s jedním mladým a velmi schopným geografem,
- [02-07-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/02-07-2020/) - Takovéhle sdělení najdete v úvodu každé z mých knížek. Nežádám o granty a dotace; myslím si totiž, že to v dlouhodobém rozměru kazí charakter. (Schválně se zkuste podívat, kolik takových knih z humanitní oblasti najdete. Moc jich nebude...) Moje vydavatelská činnost proto zcela závisí na přízni vás čtenářů: moje knihy neplatíte ze svých daní, a
- [01-07-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/01-07-2020/) - Tak ještě jeden migrační minipříběh: opět Brazílie a opět Korchovi, ale tentokrát jiní. Martin Korch (*1895) a Rozálie, roz. Kutláková/Jarošová (*1902). Pasová fotografie z roku 1924 (omluvte zhoršenou kvalitu), kdy se s dvěma dětmi vydali z rumunského Sočetu (Zachotaru) přes oceán. V nějaké takové bedně si prý vezli majetek. Stali se úspěšnými pěstiteli ananasu ve
- [20-06-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/20-06-2020/) - Když se zpátky do Evropy dostanou cestovní doklady rodin, které v letech 1923--1925 odešly z Rumunska do Brazílie, je to paráda. Fotografie v těchto pasech patří vůbec k nejstarším fotkám, které od rumunských Slováků máme, jinak totiž častější fotografování nastalo teprve od 30. let dál. Tohle je pas Korchových z Bodonoše: Jan Korch (1884) a
- [10-06-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/10-06-2020/) - Co byste měli ještě vědět o Dopisech z Bihoru kaplana Mándokyho. 1) Vypravěč a hlavní hrdina je, abych tak řekl, trochu mluvka. Jestli vám po prvních pěti stránkách přijde, že jsme omylem vytiskli nějakou jinou knížku, vydržte ještě chvíli, brzo se to vyjasní! 2) Děj knihy se odehrává v nejbližším okolí Nové Huti (Sinteu), tj.
- [22-05-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/22-05-2020/) - Sklářské rodiny z Padurea Neagra, čili ze sklárny a sklářské dělnické kolonie v Bystré, byly mezi pozdějšími reemigranty velmi specifickou skupinou – s okolními slovenskými rolníky se moc nemíchali, žili už tak trochu městským životem a jejich složení bylo národnostně pestřejší (Češi a Moravané, Němci, Maďaři, dokonce rodiny srbského nebo francouzského původu). Ti, kteří nebyli
- [24-05-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/24-05-2020/) - To je ale pěkný dobový kousek! Štefan Hoško (*1910) s manželkou Marií roz. Zivčákovou (*1915) a se synem Štefanem, foceno kolem roku 1940. Bydleli na Staré Huti (Huta Voivozi) "pod Baňou". Fotografii poskytl pan Mirek Hoško.
- [12-05-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/12-05-2020/) - Jak už možná tušíte, v první kapitole "Dopisů z Bihoru" hrdina s vozkou jedou nekonečnou, stoupající cestou z Alešdi do kopců Nové Huti. Ještě než vyjedou nad čáru sněhu a ledu, představoval bych si je asi takhle. Ačkoliv o nějakých čtyřicet let mladší, pochází tahle fotka rovněž z okolí Nové Huti (Sinteu) a lze se jen
- [10-05-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/10-05-2020/) - "U žandára jsme si dopřáli půl hodinky odpočinku a naši koně spořádali u potřeby nabrat nových sil veškeré naše zásoby sena. K tomu dostali dvě vědra vody, načež jsme se začali pochystávati na další cestu. Když jsme pak minuvše četnické obydlí dospěli až ke sklárenskému skladu, ležel už na zemi sníh a na stromech jinovatka.
- [09-05-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/09-05-2020/) - Nacionalismus, to je takové to, když národnost považujete za důležitější než všechno ostatní v životě lidí. Poválečná reemigrace z Rumunska byla na tehdejší dobu relativně civilizovaná akce, ale nacionální hlediska na ní byla trapnou skvrnou. Když jste byli rodina Slováků, tak vás až na výjimky celkem bez řečí připustili do ČSR. Smíšená manželství to ale
- [O edici Sedmihradsko](https://reemigranti.ocelak.cz/o-edici-sedmihradsko/) - Jen pro informaci, svoje nakladatelské aktivity budu od nynějška soustředit pod hlavičkou: „edice Sedmihradsko". Všechno podstatné o vydaných knihách se i nadále dozvíte tady.
- [14-04-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/14-07-2020/) - Teda, nejsem lékař, ale když někomu u pěti z osmi předků najdeme úmrtí na plicní chorobu, myslím že je to rodinná anamnéza jako vyšitá. Dobrý důvod dávat si pozor, a zvlášť dneska. Případ jednoho aktuálního rodokmenu.
- [16-04-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/16-04-2020/) - "Pohľad na Novú Hutu a Židáreň z Valea Ungurului." Tohle, jen ještě o půl století dřív, je krajina Mándokyho "Dopisů z Bihoru" – nové knížky, jejíž vydání připravujeme na květen. Bude to tentokrát vyloženě zábavná četba. Fotil Rudolf Dočolomanský roku 1950.
- [07-04-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/07-04-2020/) - Jeden z nejzastrčenějších osad Slováků v Rumunsku byla Bogdana Huta, kde žila mj. tahle rodina. Adolf Kubinec (* asi 1901) se ženou Rozou Sivokovou (* asi 1899); jedna z dcer je Anna (*1925), provdaná později za Adolfa Gembického. Většina rodiny odešla do ČSR, Roza se toho zřejmě nedožila. Odlehlost Bogdana Huty se dá pozorovat na
- [30-03-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/30-03-2020/) - Ukázka z připravované knihy Sándor Mándoky: Dopisy z Bihoru, ve skvělém překladu Adély Gálové. Vyjde během jara. "Vyjdu na zápraží, trochu starého postiskám a uvelebím se ve velkém, slámou vycpaném sofa. Hospodář Jánoš usedne na lavici. – Tak co máte na práci, strýčku? – Inu, nic moc. Chladím se. – Nu, to je dosti pohodlné řemeslo. Na
- [27-03-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/27-03-2020/) - A ještě jedna od pana Kadlece, a to pěkně stará: jeho prarodiče Jan Kadlec (1892–1960) a Rozálie Kozáková (1898–1953). Žili i zemřeli na Nové Huti, do Československa se po válce nevydali. Nejmladší dítě na fotce je Štefan (*1924), foceno to tedy asi bude 1925.
- [23-03-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/23-03-2020/) - Další z oblíbeného žánru "byla pouť a vyfotili jsme se na trávě před plachtou", kterýchžto snímků z válečných let se nám dochovala zajímavá řádka. Tohle je Antonie Dobrovská, roz. Jurášová (1880–1950), z Nové Huti (Sinteu), se dvěma svými dcerami. Foto poskytl pan Ján Kadlec, díky.
- [12-03-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/12-03-2020/) - Pěkný fotografický úlovek: měl by to být František Kubinec (*1910) z Bogdana Huty v řadách rumunských tzv. horských myslivců. Jednotky horských myslivců byly lehké armádní střelecké jednotky speciálně připravované na boj v horském prostředí. Poskytl pan Kubinec z Kraslic.
- [05-03-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/05-03-2020/) - "– Nuže, Imre, a nyní mi obstarejte někoho, kdo by zavezl tohle mé psaní na Novou Hutu. – A zdalipak je to velmi naléhavý vzkaz, smím-li se ptáti? – Baže, mimořádné urgence, neboť si v něm píšu o vůz a kabát. – Snad neráčejí cestovat na Novou Hutu? Čerta starého ráčím, pomyslím si v duchu,
- [15-09-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/15-09-2018/) - Tak, kniha je v tiskárně. Teď si na chvíli odskočím do Řecka, a až se vrátím, možná na mě už bude čekat tisícovka nových, hezoučkých, voňavých svazků. A pak nastane velké rozesílání.
- [08-10-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/08-10-2018/) - Kniha "Reemigranti" je na světě! Všechny potřebné informace k ní najdete na odkazu ZDE.
- [31-03-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/31-03-2019/) - Kniha Reemigranti je po dotisku opět k dispozici. Objednávky na e-mailu: radioc@seznam.cz
- [25.11.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/25-11-2015/) - Učím se zacházet s programovacím jazykem R; pochlubím se tu tedy jedním z prvních výsledků. Myslíte, že různá módní pojmenování dětí jsou záležitostí jen dnešní doby? Kdepak, vkus rodičů se s časem proměňuje odedávna. Graf výše – k rozkliknutí – ukazuje, jak jsou v databázi první generace reemigrantů z Rumunska rozložena nejobvyklejší křestní jména v
- [21-02-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/21-02-2020/) - Z rodinných fotografií pana Jána Kadlece.Reemigrant z Nové Huti, nejen fešák, ale podle všeho taky dobrý chlap: Jozef Dobrovský (1900–1967), žil v Jiříkově na Rýmařovsku. Dívka vpravo je pak jeho dcera Anna, provdaná Kadlecová.
- [07-02-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/07-02-2020/) - Další úžasná foka z knihy Vendelína Úradníka o Slovácích v Bukovině. Tito hoši se na československé náklady v Oradeji připravovali na učitelskou dráhu a většinou se pak skutečně učiteli stali. Některá jména budete znát. "Slovenskí stredoškolácí-štipendisti v Oradei Mare z medzivojnového obdobia. Sediaci zľava: Jozef Čorba z Bikača, Benedek Skypala z Marci Huty, Rudolf Dočolomanský, slovenský učiteľ
- [05-02-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/05-02-2020/) - Mándoky. Dobře si to jméno zapamatujte, protože překlad jeho „horských listů“, Havasi levelek, bude rozhodně knihou roku 2020! Mladý maďarský kaplan přichází koncem 19. století na faru v Sólyomkeő, tedy v Nové Huti. Přichází na jaře z kvetoucí nížiny a stoupaje s vozem po nekonečné klikaté cestě z Alešdi nachází v kopcích krajinu dosud sevřenou sněhem, bičovanou
- [28-01-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/28-01-2020/) - Vím, že můj zájem o ty, kteří po minulosti rumunských Slováků pátrali přede mnou, je spíš soukromá záliba a že jména jako Anton Granatier, Čestmír Krátký, Michal Markuš nezaujmou potomky reemigrantů tolik jako pěkná fotka tradičního oděvu nebo některého z původních míst. Ale tahle mi udělala radost. Ten pán vpravo v klobouku, kterému skoro není
- [11-01-2020](https://reemigranti.ocelak.cz/11-01-2020/) - A ještě jedna typická z Rumunska z doby druhé světové války – skupinka před plachtou, pravděpodobně od pouťového fotografa. Za pozornost stojí dlouhá košilka, ve kterých i chlapci tehdy chodili až do nějakých pěti let věku. Vlevo Anna, dcera Jozefa Kurka a Rozálie Šubové z Gemelčičky (Valea Ungurului). Foto od pana Marka Buriana.
- [Štěpán Smolen: Nad fotografiemi Karla Tisoně](https://reemigranti.ocelak.cz/stepan-smolen-nad-fotografiemi-karla-tisone/) - V uplynulém roce proběhla na dvou místech na Šumavě a v Jeseníkách výstava krajinných fotografií Karla Tisoně z rumunské Gemelčičky (dříve Valea Ungurului, dnes Făgetu), pořízených roku 2011. K Novému roku jako vzpomínku na výstavu zveřejňujeme kromě některých snímků i průvodní slovo, jež výstavě věnoval Štěpán Smolen. Nad fotografiemi Karla Tisoně V nejedné reemigrantské rodině v českém pohraničí byl
- [30-11-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/30-11-2019/) - Ještě jednou můj praprastrýc Anton Kutlák (1891-1983), původem ze Staré Huti (Huta Voivozi), později Boiana Huta, Malšín a Čečovice na Domažlicku. K stáru v Čečovicích "pracoval na statku, vyráběl březová koštata, která mu šla na odbyt, a měl na vínko, které měl rád". Fotografie od paní Hrabčákové.
- [25-11-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/25-11-2019/) - A ještě jedna od pana Buriana, někdy asi z let 1945–1950, děvčata z Gemelčičky (Valea Ungurului). Ta vlevo by měla být Anna, dcera Josefa Kureka a Rozy Šubové. Provdaná později jako Danielová. Pěkný detail zimního oblékání a obouvání.
- [20-11-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/20-11-2019/) - Těchhle skupinových fotek z doby 2. sv. války, pořízených před tou samou plachtou (pokus o dórský sloup vlevo) už jsem viděl víc – viz také fotografie v Reemigrantech na stranách 263, 265 a 267. Tahle, poskytnutá panem Markem Burianem, ale nejlépe odhaluje, za jakých podmínek se fotografovalo. Opravdu to byla jen zavěšená plachta nad trávníkem,
- [02-11-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/2019-11-02/) - Antonie Koryťáková, roz. Segečová, nar. 1889 (nebo 1885?), s dcerou a jejím synem. Získáno od rodiny Koryťákovy (?) na besedě v Bělé pod Pradědem.
- [09-11-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/2019-11-09/) - Můj praprastrýc Anton Kutlák (1891-1983) s manželkou Terezii roz. Koryťákovou (*1893). Původem ze Staré Huti (Huta Voivozi), později žili v Boiana Huta, po reemigraci na Malšíně a nakonec v Čečovicích na Domažlicku. Fotografie od paní Jaroslavy Hrabčákové
- [Větev ztracená, nalezená](https://reemigranti.ocelak.cz/vetev-ztracena-nalezena/) - Větev je na světě! Kniha "Větev ztracená, nalezená. Cestovní a úřední zprávy o Slovácích v Rumunsku z let 1930–1949". Tentokrát pod ní nejsem podepsán jako autor, ale spolu s kolegou Jiřím Třískou jako editor – je to totiž vydání starých, dosud nikdy nevydaných textů ke krajanům v Rumunsku. Mimo jiné třeba pověstné zprávy Granatiera a
- [06-10-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/06-10-2019/) - Nová knížka "Větev ztracená, nalezená" půjde co nevidět do tisku. Můžete se prát, proč vlastně nově vydávat nějaké staré zaprášené strojopisné texty, když k tématu rumunských Slováků je dnes už dost novějšího materiálu, včetně obrázků. Ale to je právě účel edice historických pramenů. Znovu prověřit ty úplně nejpůvodnější zdroje, na kterých v současném poznání stavíme,
- [01-10-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/01-10-2019/) - Výstavu krajinných fotografií z Gemelčičky (Valea Ungurului) autora Karla Tisoně jsme v Bělé pod Pradědem úspěšně zahájili, až do konce listopadu si ji můžete prohlédnout v centru "Bělá v pohybu". A znovu se sejdeme 26. října při lipenské přehradě, v Horní Plané. Pozvánka řekne vše:
- [11-09-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/11-09-2019/) - Výstava fotografií Karla Tisoně se přesouvá na severní Moravu! Vernisáž 28. září v Bělé pod Pradědem bude spojena s besedou nad knihou Reemigranti a bude to zřejmě jediná naše letošní akce na Moravě... Făgetu 2011: Gemelčička v proměnách světla Gemelčička/Făgetu/Maďarpotok/Valea Ungurului, kdysi nejlidnatější slovenská vesnice v bihorsko-salajské oblasti Rumunska, a její krajina, jak ji roku
- [12-09-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/12-09-2019/) - Zírejte na tu krásu od pana Františka Kutláka z Hořic na Šumavě. Obyvatelé slovenské osady Boiana Huta u Tašnadu. Konkrétně tahle osada poválečnou reemigrací naprosto zanikla. Roku 1948 tašnadský farář uzavřel místní matriku s lakonickým konstatováním, že všichni obyvatelé odešli do Československa. Fotografie by měla být z prosince 1947, nedlouho před odjezdem. Úplně vpravo jsou
- [24-08-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/24-08-2019/) - A protože dobrých knih není nikdy dost, rovnou se vám svěřím ještě s dalším vydavatelským plánem. S překladatelkou Adélou Gálovou připravujeme překlad maďarské knihy "Havasi levelek", kterou jsem tu už jednou zmiňoval. Je skoro neuvěřitelné, že ta věc existuje. Je to jakýsi román v dopisech, psaných koncem 19. století maďarským kaplanem na Nové Huti (Sólyomkő, Sinteu).
- [21-08-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/21-08-2019/) - Na vědomost se dává, že příští knížka z mojí vydavatelské zahrádky se bude jmenovat "Větev ztracená, nalezená. Cestovní a úřední zprávy o Slovácích v Rumunsku z let 1929–1949". Jak vyplývá z podtitulu, nebudu pod ní tentokrát podepsán jako autor, ale jen jako editor (spolu s kolegou Jiřím Třískou) a vydavatel. Knížka bude kritickou edicí 4
- [09-08-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/09-08-2019/) - Jen bleskově pár novinek. Zítra vyrážím pěšky s batohem na Šumavu (Prachaticko, Krumlovsko, Novohradsko?) a rád se potkám a pohovořím s každým, kdo mě cestou odchytne. Podrobnosti o postupu cesty budou na mém facebooku. V neděli 1. září: setkání u příležitosti 70. výročí konce reemigrace. Bude to tentokrát výjimečně v Praze (!), od 17 hodin
- [Zájezdy do Rumunska 2019](https://reemigranti.ocelak.cz/zajezdy-do-rumunska-2019/) - Připravuje se prý autobusový zájezd do Rumunska ve dnech 27.6-30.6.2019, ze Znojma. Navštívené obce budou asi hlavně Varzaľ, Boromlak, Siplak, tzn. bude to zajímavé hlavně pro rodiny ze Znojemska (Jaroslavice, Valtrovice...) a taky možná z Vidnavy. Kontaktní osoba pro další dotazy je pan Choleva na čísle 739 088 856. Další zájezd se pořádá někdy na
- [22-04-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/22-04-2019/) - Ohlašuji trochu pozdě, ale přece: v sobotu 4. května od 16 hodin budu s přednáškou Reemigranti v Prachatickém muzeu.
- [29-03-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/29-03-2019/) - Světlík na Šumavě, rok cca 1955, Tonka Valíčková. Fotografii poskytla paní Marie Stiskalová.
- [02-03-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/02-03-2019/) - První letošní přednáška s promítáním a besedou bude v sobotu 30. března v Plesné u Chebu. Od 15 h v Městském kulturním středisku.
- [Karel Tisoň: Výstava fotografií z Gemelčičky](https://reemigranti.ocelak.cz/karel-tison-vystava-fotografii-z-gemelcicky/) - S radostí oznamuji: mezi 16. březnem a 30. dubnem se v obecní knihovně v Benešově nad Černou uskuteční výstava fotografií pana Karla Tisoně s názvem "Făgetu 2011 / Gemelčička v proměnách světla". Gemelčičku, kdysi nejlidnatější slovenskou obec v severním Rumunsku, můžete znát také pod názvem Maďarpotok (Magyarpatak) nebo Valea Ungurului.
- [08-02-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/08-02-2019/) - Jarní kalendář se nám pomalu plní. Zatím to vypadá na jednu pěknou výstavu+besedu v Benešově nad Černou a na přednášky v Plesné na Chebsku a v Prachaticích. Dotisk Reemigrantů čekám během března.
- [27-01-2019](https://reemigranti.ocelak.cz/27-01-2019/) - Stav reemigrantů na prachatickém okrese pravděpodobně k červnu 1946. Chvalovice, Lučenice, Lažišťko, Rohanov a Záhoří nejsou osídleny Slováky z Rumunska, zbytek ano. Psí Koryto je dnes jen Koryto, Fefry jsou Libínské Sedlo.
- [04-12-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/04-12-2018/) - Je to těžko k uvěření, ale tahle kupa knížek je minulostí. Dva měsíce od vydání je náklad Reemigrantů rozebrán až na podlahu. Počítám s dotiskem, před Vánoci to ale už nebude.
- [10-11-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/10-11-2018/) - Uplynulý měsíc byl nabitý. Většina nákladu se rozběhla do světa, nějaké knihy ještě zbývají, případnou objednávku ale radši neodkládejte. Jednak to v prosinci bývá se zasíláním všelijaké, jednak tou dobou možná už nebude co posílat. Proběhly dvě přednášky, 20. 10. ve Vyšším Brodě a 3. 11. ve Volarech, jedna nabitější než druhá – rekord stovky lidí
- [13-10-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/13-10-2018/) - Od pondělka mi prší do mailu objednávky na knížku. Mám z nich velkou radost a děkuju vám za ně. Pomalu se jimi prokousáváme a odesíláme z Rýmařova jeden balíček za druhým. Několik technických připomínek: 1) Od příštího týdne počítám i s rozesíláním na Slovensku, a to – díky několika ochotným lidem – za docela rozumné
- [19-08-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/19-08-2018/) - Tenhle pohled z roku 1950 na chalupy v Novém Šasteleku se do připravované knihy nedostane. Proč, ptáte se, vždyť je pěkný? Když ony jiné fotky jsou ještě hezčí... Těšte se! Fotografoval Rudolf Dočolomanský.
- [18-08-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/18-08-2018/) - Nejen finanční podporou můžete mojí knize pomoci na svět a do světa. Až bude kniha hotová, hodně ocením i pomoc s distribucí. Něco samozřejmě půjde přímým zasíláním, ale možná že: 1) Máte tip na knihkupectví nebo jinou instituci (muzeum...), kde by mohli knihu na téma rumunských Slováků chtít do prodeje. Ať už z čistého zájmu,
- [20-07-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/20-07-2018/) - Něco o mojí chystané knize... Tak zaprvé, už má jméno. Nikoho, pravda, asi úplně nepřekvapí: kniha se bude jmenovat jednoduše „Reemigranti“, s podtitulem „Minulost sedmihradských Slováků a jejich poválečný příchod z Rumunska do ČSR“. Zadruhé: právě jsem s jedním muzeem podepsal smlouvu umožňující mi otisknout v knize 54 krásných předválečných fotek z Rumunska. A to
- [07-07-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/07-07-2018/) - Úpravy a opravy. Letní dny s tužkou, hromádkou potištěného papíru a notebookem na zahradě u tchánů. Tak se s vydatnou redaktorskou pomocí mojí milé ženy první rukopis pomalu mění v knihu. Schválně, jestli budu rychlejší já, nebo podzim.
- [Novinky, květen–červen 2018](https://reemigranti.ocelak.cz/novinky-kveten-cerven-2018/) - Nějak sem poslední dobou nestíhám přidávat novinky. Na mém facebooku toho najdete rozhodně víc než zde. Vlastně ani nevím, kolik je vás takových, kteří sledujete jen příspěvky tady a k těm facebookovým nemáte přístup. (Napište mi, díky.) Ale hlavně: už od zimy sedím a píšu knihu. Bude to kniha o minulosti rumunských (konkrétněji: sedmihradských) Slováků
- [17-06-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/17-06-2018/) - Víte, co je tohle za knihu? Vzácná věc pro nás všechny. Podařilo se mi to nedávno získat z jednoho maďarského antikvariátu. Jsou to vydané zápisky jistého Sándora Mándokyho z let 1895–96, kdy působil jako farář na Nové Huti (Sinteu, Sólyomkő). Kniha má formu dopisů jakési Malvíně a vypadá to, že je plná farářových místních pozorování
- [05-05-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/05-05-2018-2/) - Na podporu občanského bádání jsem zveřejnil některé matriky týkající se slovenského obyvatelstva v následujících rumunských lokalitách: Bikáč (Bicaci), Sv. Job (Saniob), Čenálos (Cenalos), Fegernic, Tautelec, Chioag, Zalnoc. Přeji příjemné pátrání!
- [29-04-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/05-05-2018/) - Mrňavá fotečka, ale možná někoho potěší: školáci a školačky z Ostrova-Malšína na Šumavě, hojně osídleného reemigranty, asi někdy kolem roku 1950. Pozná se někdo? Foto poskytla rodina Kolomarova ze Skorošic.
- [20-06-2017 Zăuan-Băi](https://reemigranti.ocelak.cz/21-06-2017/) - Cenné staré foto od paní Táni Sekáčové. S popiskem vzadu: "Stojká Ondrová fámelijá vzáváňi 35 Dusi 1938?". Tak si to radši přeložíme: jde o rodinu Ondreje Stojky v obci Zavaň a měla mít 35 členů – což bude zřejmě se započtením rodin dospělých synů a dcer. Starého Stojku se ženou vidíme jasně uprostřed. To místo
- [Bogdana Huta](https://reemigranti.ocelak.cz/bogdana-huta/) - Pan Robert Paluka mi poskytl ke zveřejnění několik vesměs nepopsaných starých rodinných fotografií z osady Bogdana Huta, maďarský Csákyújfalu. Tato osada ležela hodně stranou od hlavního slovenského osídlení v bihorsko-salažské oblasti a Slováci tam museli být dosti izolovaní. Oblečení na fotografiích bude zřejmě hodně ovlivněné rumunským okolím – Slováci v oblasti Nové Huti, Gemelčičky, Bodonoše,
- [22-04-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/22-04-2018/) - Včera na mojí přednášce ve Velké Kraši pěkných 55 lidí, přestože by se v tak krásný den mohli třeba rýpat v zahradě nebo výletničit. Díky, vážím si toho. A rovnou nasdílím pár starých kousků, které jsem si přefotil od místní obyvatelky paní Bubelové. Tušíte někdo, kdo na nich je? Já jsem si to bohužel nestihl
- [18-04-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/18-04-2018/) - Fotografií našich rodin z doby první světové války, těch je proklatě málo. Tohle je jedna z nich: měl by tam někde být Jan Bomb (*1887) coby vojenský kovář, ve společnosti několika poddůstojníků císařské a královské rakousko-uherské armády. Bylo to tehdy tak, že vojáci aktivní tříleté služby a devítileté zálohy rukovali ke společné rakousko-uherské armádě, starší
- [30-03-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/30-03-2018/) - Faturovi z Malšína: Anežka Faturová (*1921) se synem a Štefan Fatura (*1925) s motorkou. Doufejme, že si to někdy i vyměnili! Fotografie poskytl pan Jan Fatura.
- [24-03-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/24-03-2018/) - Z města Alešd na Novou Hutu dnes dojedete po široké nové silnici, za dvacet minut jste nahoře. Ale bývalo to jinak. Takhle cestu svého času, v první polovině 50. let, popsal český učitel Evžen Peřina: "Cesta z Aleșdu do Șinteu, to je cesta, kterou jsem sem přijel, cesta, po níž chodívám na poštu, silnice,
- [Přednáška 21. 4. 2018 Velká Kraš](https://reemigranti.ocelak.cz/prednaska-21-4-2018-velka-kras/) - První přednáška letošního roku už je naplánována! A to do nejsevernějšího cípu Moravy, do Velké Kraše na Vidnavsku. Dorazíte? Povídání č. 7 o minulosti rumunských Slováků Všechny zájemce o rodinnou historii zveme na přednášku s besedou a promítáním historických fotografií. Kdy: sobota 21. dubna 2018, od 15.00 hod Kde: Velká Kraš č. 126, Kultuní dům Vstupné
- [10-03-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/10-01-2018/) - Slavný fotograf, režisér, folklorista Karol Plicka v první polovině 50. let kdesi na horním toku Vltavy nahrál pohádkové vyprávění reemigranta Karla Valíčka. Po dlouhém čase tyto nahrávky přepsala a k vydání připravila Iva Kadlečíková a po dalších mnoha peripetiích tato kniha pohádek před pár lety konečně v úplnosti na Slovensku vyšla pod názvem "Prekrásny Janko:
- [Rumunští Slováci v čsl. legiích](https://reemigranti.ocelak.cz/rumunsti-slovaci-v-csl-legiich/) - Do „velkých“ dějin a událostí 20. století se Slováci v Rumunsku zapsali především skrze účast mužů ve světových válkách. (Nejen mužů: doloženu máme také minimálně jednu partyzánku v Jugoslávii, Rozu Sekáčovou *1927 ze Zavaně.) Bojovali a umírali na různých frontách, a to nejen v maďarské armádě, do níž v 1. i 2. světové válce podle místní příslušnosti rukovali. Dobové
- [Jozef Rolník: obyčejný život rumunského Slováka (neobyčejně podrobně)](https://reemigranti.ocelak.cz/jozef-rolnik-obycejny-zivot-rumunskeho-slovaka-neobycejne-podrobne/) - Na červnovém setkání v Kaplici mi rodina Rolníkova ukázala a dovolila zveřejnit mimořádnou rodinnou památku: vlastní životopis („památnou knížku“) Jozefa Rolníka, nar. 31. 12. 1891 na Staré Huti (Huta Voivozi), od roku 1921 žijícího s rodinou v Novém Šasteleku (Sacalasău Nou), po reemigraci z Rumunska roku 1949 pak v jihočeském pohraničí, v osadě Moravice mezi
- ["Obrazni abecedar" Domokoše a Hummila](https://reemigranti.ocelak.cz/obrazni-abecedar-domokose-a-hummila/) - Dnes si představíme jednu didaktickou zvláštnost z Gemelčičky. Totiž slovenský slabikář, který pro děti z Gemelčičky vytvořili a roku 1925 v Šumlově (Simleu Silvaniei) pod názvem "Obrazni abecedar" nechali vydat učitel a "rechtor" (tj. varhaník a kostelní zpěvák) Domokoš s krčmářem (obchodníkem) Hummilem (Hummelem). Na věci je jedna neobvyklost: Domokoš byl Maďar a Hummel zřejmě Němec nebo
- [04-02-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/04-02-2018/) - Jeden velice pěkný kousek z Kašperských Hor od dr. Horpeniaka: rumunské Slovenky na náměstí o pouti roku 1950. Ženský slavnostní kroj tu vidíme takříkajíc ještě v plné parádě. Nedlouho poté začal pomalu mizet – ať už proto, že původní součásti nebyly k sehnání, nebo proto, že ho mladá generace žen nechtěla už nosit a odlišovat
- [23-01-2018](https://reemigranti.ocelak.cz/23-01-2018/) - Hodně potěšilo, protože hodně staré a navíc do rodiny... Ondrej Štiák (*1875) a jeho žena Mária Jureková (*1883). Byli původně ze Sočetu (nebo jak se říkalo "zpozachotára", přes cestu vedle Staré Huti), později žili v Novém Šasteleku. Ondro byl bratranec mého pradědy Antona Oceláka. Takto stará generace se na fotografiích vidí poměrně zřídka. Fotografie poskytl
- [17. 12. 2017](https://reemigranti.ocelak.cz/17-12-2017/) - Drábsko, osada u středoslovenského Lomu nad Rimavicou, je asi vůbec to nejpůsobivější z míst, odkud Slováci odcházeli kolem roku 1830 do bihorsko-salajské oblasti dnešního Rumunska. Jestli přemýšlíte, proč se tehdy vydali do neznáma, podívejte se na tyhle svahy a pomyslete, jak se na nich tehdy mohlo hospodařit. Otázkou ovšem zůstává, jestli si příchodem např. do
- [10. 12. 2017](https://reemigranti.ocelak.cz/10-12-2017/) - Jozef Koritár (1883-1963), zástupce nejstarší generace rumunských Slováků u nás. Roku 1946, ještě před oficiální reemigrací, přišel ovdovělý s rodinou dcery do Nových Valteřic na Bruntálsku, později žil ve Skřivánkově na Zlatohorsku, dožil pak na Litoměřicku. Foto od paní Zuzany Dittrichové.
- [13.11.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/13-11-2015/) - Dovede někdo pojmenovat mladé ženy z této fotografie? Foceno pravděpodobně v 50. letech někde v Československu... edit: zjištěno! Pan Martin Schön ve skupině Reemigranti na Facebooku napsal: "zleva Charlotte Schönová- rozená Bršťáková, Etela Dibďáková a Marie Švejdiková. Ta fotka je už z Československa. Bylo to foceno v Nových Valteřicích u Moravského Berouna asi v roce
- [30.11.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/30-11-2017/) - Padesátá léta na Kašpersku ve dvou fotografiích poskytnutých laskavě dr. Vladimírem Horpeniakem. edit 2. 12. 2017 – Podle sdělení pana Radka Šuby je zmíněný popis chybný, první fotografie má být ve skutečnosti ze Zbytin, druhá z Libínského Sedla na Prachaticku.
- [Přednášky 2017](https://reemigranti.ocelak.cz/prednasky2017/) - Přednáška v Hošťce v sobotu 11. listopadu byla poslední mojí přednáškou letos, takže je čas na malou bilanci sezóny: pronesl jsem v ní 6 přednášek plus jednu "poloviční", v sedmi obcích na oblouku od severomoravského po západočeské pohraničí. Většinou díky místním nadšencům, kteří zařídili různé věci okolo (viz v popiskách fotografií). Průměrně přišlo asi 30
- [Rumunští Slováci ve vojenském prostoru Libavá](https://reemigranti.ocelak.cz/rumunsti-slovaci-ve-vojenskem-prostoru-libava/) - Jednou z oblastí, kam v poválečných letech přicházeli slovenští reemigranti z Rumunska, byl nízký Jeseník. V jeho jižní části byl již koncem 40. let vytvořen vojenský újezd Město Libavá, v důsledku čehož byli noví osídlenci (jakož i zbytky starousedlíků) nuceně vysídleni. V Archivu bezpečnostních složek se zachoval seznam obyvatel jednotlivých obcí z doby před vysídlením,
- [Židé v oblasti Nové Huty a Gemelčičky](https://reemigranti.ocelak.cz/zide-v-oblasti-nove-huty-a-gemelcicky/) - Někdejší židovské obyvatelstvo v oblasti Nové Huty a Gemelčičky je pro nás záhadnou skupinou, o níž víme jen naprosté útržky. Nejpodrobnějším naším historickým zdrojem k obyvatelstvu jsou totiž řimskokatolické matriky, které o Židech až na naprosté výjimky mlčí. Přesto zde alespoň několik málo židovských rodin žilo: nejlepším důkazem je několik náhrobků dosud dochovaných na Gemelčičce.
- [Sklárna Bystrá – Pădurea Neagră](https://reemigranti.ocelak.cz/sklarna-bystra-padurea-neagra/) - Zářijové setkání potomků reemigrantů v jihočeské Lenoře přineslo nejeden cenný obrazový doklad k historii sklárny a sklářské kolonie v Bystré (rum. Pădurea Neagră, maď. Feketeerdő, něm. Schwarzwald). Kvalifikovaní umělečtí řemeslníci v továrně (foukači, brusiči, malíři skla...) se svými rodinami tvořili poměrně uzavřenou skupinou, která si výrobní tajemství v jednotlivých rodech předávala z generace na generaci.
- [25-09-2017](https://reemigranti.ocelak.cz/25-09-2017/) - Dva velice staré (tedy vzácné) kousky ke Slovákům z Bukoviny (rumunská župa Suceava), obce Solonețu Nou (Nový Solonec) a Poiana Micului (Poľana Malého). Z této oblasti směřoval vůbec první poválečný reemigrační transport z Rumunska, protože obyvatelé byli po vypálení Poiany roku 1944 ve zvláště zlé situaci. Fotografie pořídil před rokem 1915 učitel B. Vavroušek. Zdroj:
- [20-09-2017](https://reemigranti.ocelak.cz/20-09-2017/) - Fotografie z Gemelčičky (Valea Ungurului), snad od příležitosti velkého biřmování roku 1938: Julie Trojáková, Anna Lavrinčíková, Jan Staník. Z rodinného archivu poskytl pan Štefan Čajan z Benešova nad Černou.
- [09-09-2017](https://reemigranti.ocelak.cz/09-09-2017/) - Tenhleten nádherný obrázek jsem získal minulý víkend v jihočeské Lenoře. Pohled na sklárnu a sklářskou kolonii v Bystré (rum. Pădurea Neagră, maď. Feketeerdő, něm. Schwarzwald), z roku 1916 nebo o něco málo dřív. Kvalifikovaní skláři v továrně byli poměrně uzavřenou skupinou, která si výrobní tajemství v jednotlivých rodinách předávala z generace na generaci. (Po válce
- [14-09-2017](https://reemigranti.ocelak.cz/14-09-2017/) - Tentokrát cenné foto k jednomu osídlení, o kterém jsme toho tady zatím moc neměli: osada Bogdana Huta v salajské oblasti Rumunska, asi 20 km od hlavního Slováky osídleného území v severním Sedmihradsku. Zdejší rody Kubinec, Gembický, Paluka, Bigas, Kortiš aj. žily zřejmě relativně izolovaně od ostatních Slováků, jen částečně v kontaktu s oblastí Gemelčičky, a
- [Původ slovenského osídlení Stará Huta, Nová Huta, Gemelčička, Židáreň, Sočet](https://reemigranti.ocelak.cz/puvod-slovenskeho-osidleni-stara-huta-nova-huta-gemelcicka-zidaren-socet/) - Tadyhle – http://www.ocelak.cz/wp-content/uploads/2017/07/pocatky_osidleni.pdf – si můžete stáhnout můj nový (a proklatě dlouhý) článek o nejstarších dějinách slovenského osídlení v kopcích Nové Huti, Staré Huti, Židárně, Gemelčičky a spol. Jsem na něj docela pyšný. Jestli z mojí práce za pár let nebo pár desítek let nezbude jinak nic, tak doufám, že tenhle článek ano. (Můžete si ho
- [25-08-2017](https://reemigranti.ocelak.cz/25-08-2017/) - Dva rodinné portrétky z doby těsně po reemigraci: Juraj Lavrenčík (*1924) s manželkou Annou roz. Šubovou a pár dalšími osobami, na Kavrlíku u Kašperských Hor, v roce 1948.
- [11.11.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/11-11-2016/) - O mojí databázi reemigrantů v českém a moravském pohraničí už určitě víte. Zde je na doplnění pár zajímavých grafů ukazujících, co tato databáze o cca 3060 osobách přesněji obsahuje. První graf ukazuje rozdělení zahrnutých osob podle roku narození. Nejstarší osoby v databázi jsou narozeny kolem roku 1870 a zastoupení ročníků postupně sílí – to je
- [20-08-2017](https://reemigranti.ocelak.cz/20-08-2017/) - Tak jsem se svou nastávající poprvé vyrazil na střední Slovensko, do těžko pojmenovatelného kraje, odkud podle výzkumů v první polovině 19. století odcházely slovenské rody, aby na více než sto let zakotvily v kopcích dnešního Rumunska. Tady je malá fotografická ochutnávka. Té slovenské oblasti můžeme říkat třeba Veporské vrchy, historicky vzato se pohybujeme na rozhraní
- [Proč rodokmen (a proč ne)](https://reemigranti.ocelak.cz/proc-rodokmen-a-proc-ne/) - Většina lidí zná ze svých předků jen prarodiče, nanejvýš prababičku nebo pradědu – a to jen ty, které sami zažili. Původ každého z nás je ale psán čtyřmi pradědečky, čtyřmi prababičkami, osmi prapradědy, osmi praprababičkami... A i z nich byl každý jednou mladý, měl pravděpodobně několik dětí, pracoval pro obživu své rodiny – a měl své dva
- [18-07-2017](https://reemigranti.ocelak.cz/18-07-2017/) - Cenný fotografický úlovek: původní "izba" na Gemelčičce, patřící před válkou rodině Štefana Trojáka (*1891) a Anny roz. Koišové (*1898), později prý jejich synovci Jozefu Trojákovi. Foceno roku 1975, kdy už se v chalupě nebydlelo. Je to ale původní dřevěnice, roubená a zřejmě hlínou omazaná stavba, určitě starší než pozdější "nabíjané" hliněné domy. Něco takového si
- [28-07-2017](https://reemigranti.ocelak.cz/28-07-2017/) - Tuto hromadnou fotografii obyvatel brazilské Bratislavy z roku 1952 nám poskytla paní Lydia Vlnieska. Do Brazílie odešly během 20. let minulého století stovky rodin rumunských Slováků a většina se jich usadila v brazilských státech Paraná a Sao Paulo, kde jejich potomci roztroušeni dodnes žijí. Asi největší koncentrace jich svého času žila právě ve slovenské kolonii
- [15-07-2017](https://reemigranti.ocelak.cz/15-07-2017/) - Pár starých rodinných portrétů od pana Františka Jurčíka: Ondrej Jurčík (*1894) a jeho druhá žena Agnesa (*1910, roz. Zivčáková). Přesídlili z rumunských Šaran (část Ruptura?) roku 1947 a skončili tuším někde v českokrumlovském okrese. Mládenec v maďarské uniformě je Ondrejův syn z prvního manželství Ďuro (*1919), zahynul za druhé světové války.
- [04-07-2017](https://reemigranti.ocelak.cz/04-07-2017/) - Válečný maďarský průkaz totožnosti, jaký vidím poprvé, i s fotografiemi. Pavel Chudý z Nové Huti (Sólyomkővár), narozen roku 1893, lesní dělník, postavy střední, vlasů hnědých, čela úzkého, očí hnědých, obočí taktéž, nosu obyčejného, tváře oválné... Věk je 48 let, jsme tedy asi v roce 1941. Kopii průkazu laskavě poskytl Štefan Čajan, díky!
- [Podoby předků](https://reemigranti.ocelak.cz/podoby-predku/) - Tohle se sice netýká rumunských Slováků, zato se to týká rodinné historie obecně a je to můj zbrusu nový projekt. Takže prosím o pozornost. Idea je jednoduchá: někde po světě se toulají staré fotky lidí, které by potomci těch lidí moc rádi viděli a měli. Ale neměli dosud žádnou šanci se k těm fotkám dostat.
- [15-06-2017](https://reemigranti.ocelak.cz/15-06-2017/) - Foto z roku 1925, z paluby nizozemské lodi Orania, kterou tehdy odplulo do Brazílie mimo jiné hodně rumunských Slováků. Minimálně ti lidé v levém rohu k nim určitě patří. Muž bez klobouku uprostřed nahoře je Valent Vlnieska, otec paní Lydie Vlnieska z Brazílie, která nám foto poskytla. ---------------- A rare photo taken in 1925 on
- [06-06-2017](https://reemigranti.ocelak.cz/06-06-2017/) - Díky všem za účast na kaplické besedě a za zajímavý materiál, kterým jste se pochlubili! Tady je první ochutnávka; fotografie související s rodinou Benčovou z Ostrova-Malšína. Od paní Anny Čurdové. Ostrov-Malšín, asi 50. léta, na fotografii by podle popisu měla být Antonie Benčová a Anna Švejdíková-Rolníková. Uprostřed na židli Štefan Benč. Manželka Štefana Benče?
- [01-06-2017](https://reemigranti.ocelak.cz/01-06-2017/) - Fotografii krásně zachovalé původní halenky neboli "oplecka" poskytla paní Františka Sladká. Oplecko bylo prý vyšíváno ještě v Rumunsku, roku 1945, zřejmě na Staré Huti (Huta Voivozi).
- [21.5.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/21-5-2017/) - Krásný rodinný kousek od paní Prekopové. Anežka Šubová z osady Fufez u Židárně (Valea Tarnei), nar. 1927, provdala se za Juraje Lavrenčíka, po reemigraci žili na Kavrlíku u Kašperských Hor. Zde ještě svobodná v Rumunsku, kolem roku 1945. Vyfotila se nejspíš někde ve městě v ateliéru a podobenku poslala chlapci na vojnu. Radši by se
- [Přednáška, Kaplice 3. 6. 2017](https://reemigranti.ocelak.cz/prednaska-kaplice-3-6-2017/) - Povídání č. 2 o minulosti rumunských Slováků je naplánováno do jihočeské Kaplice. Bude se konat v sobotu 3. 6. 2017, odpoledne v 15 hod v podniku Hospoda na Farském náměstí v Kaplici. Můžete se těšit na přednášku s promítáním historických fotografií a besedou. Vstup je zdarma, vezměte s sebou na ukázku své staré rodinné fotografie!
- [5.5.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/5-5-2017/) - Ve starších dobách se v Rumunsku sice tu a tam fotilo, zpravidla to ale byly reprezentativní podobenky jednotlivců a rodin. Momentky a jiné dokumenty každodenního života jsou mimořádně vzácné. Proto mě tyhle dva obrázky hodně těší, i když nejsou moc kvalitní – zachycují reemigrační vlak a shromažďovací středisko v Alešdi ("v Iležďu"), kudy velká část
- [24.4.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/24-4-2017/) - Jeden pěkný kousek od pana Jana Filipčíka. Na fotce je Jan Palucha (1888–1965) s dcerou Alžbětou, provd. pak Filipčíkovou, a synem Janem. Po reemigraci žili Paluchovi a Filipčíkovi v Těchanově v Nízkém Jeseníku. Foto je ale ještě z Nové Huti (Sinteu), cca 1940-42. Uniforma vojáka maďarské armády je dodatečně kolorovaná.
- [18.4.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/18-4-2017/) - Typické ustrojení starších reemigrantek v poválečných dekádách v pohraničí. Na fotografii je paní Anežka Lavrenčíková, roz. Horelicová (1895-1967), reemigrovala ze Židárně (Valea Tarnei) roku 1947 a žila s rodinou v oblasti Kašperských Hor. Foto od paní Mirky Prekopové.
- [Přednáška, Rýmařov 6. 5. 2017](https://reemigranti.ocelak.cz/prednaska-rymarov-6-5-2017/) - Povídání o historii rumunských Slováků Všechny zájemce o rodinnou historii zvu na přednášku s besedou a s promítáním dobových fotografií. Kdy: sobota 6. 5. 2017, 17 hod Kde: kavárna Buřinka, Rýmařov, Sokolovská 30 Vstup zdarma, vezměte s sebou na ukázku staré rodinné foto!
- [Nová Huta a Gemelčička: kostely](https://reemigranti.ocelak.cz/nova-huta-gemelcicka-kostely/) - Podle zpráv z 19. století byl kostel na Nové Huti (Sinteu) vystavěn roku 1840. Tedy nedlouho poté, co zde bylo roku 1838 „pro duchovní povznesení věrných křesťanů v několika hutích roztroušených uprostřed kopců“ zřízeno kaplanství podřízené šumlovské farnosti. Roku 1844 bylo pak kaplanství již s vlastním kostelem povýšeno na samostatnou farnost. Kostel byl vybudován nákladem
- [5.4.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/5-4-2017/) - Nová Huta (Sinteu) v Rumunsku, jedna pěkná krajinka a jedna vzácná fotka tamního vodního mlýna – jediná, kterou zatím znám. Snad 50. nebo 60. léta? Foto z knihy "Svadba bihorských Slovákov", kterou napsal učitel Gejza Rončák.
- [28.3.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/28-3-2017/) - Dostala se ke mně moc pěkná fotka (vřelý dík nejmenovanému dobrodinci). Kostel sv. Štěpána krále na Gemelčičce, postaven 1894, foto bude snad z třicátých let minulého století. Do tohohle kostela pravidelně chodily prababičky a pradědové nemalé části lidí, kteří dnes moje stránky sledují. V popředí lze spatřit klasickou orbu párem volů zapřažených do jha.
- [18.3.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/18-3-2017/) - Na téhle fotce z vlastního rodinného archivu je Peter Poláček (1894–1960) ze Staré Huti (Huta Voivozi). Vzal si Šarlotu Semmelbauerovou (*1899), vyženil tím nevlastního syna a nebyl na něj vůbec hodný. Zemřel prý, když se na něj cestou do Alešdi převrátil vůz. Když jsem tu fotku jako kluk u pratety viděl, popletly se mi věci
- [8.3.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/8-3-2017/) - Soubor rodinných fotografií poskytnutých paní Jitkou Šafaříkovou: na každé z nich vidíme její babičku Katarinu Bejdákovou, roz. Rosíkovou (1892–1983), původem z rumunského Boromlaku, dvakrát ve společnosti manžela Jana Bejdáka, výrazně mladšího (1908–1965). Po přesídlení žili v severočeském Josefově Dole.
- [4.3.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/4-3-2017/) - Pohled na Boromlak (Borumlaca) od paní Šafaříkové, léto 2013. Většina slovenských rodin z rumunského Boromlaku odešla v letech 1947–49 do Československa. Velká část se jich nakonec usadila v Jaroslavicích a Valtrovicích na Znojemsku a v okolí Vidnavy na Jesenicku. Jsou to příjmení jako třeba Koňarik, Juhaňák, Polášek, Drugda... Boromlak byl pak opět dosídlen Slováky, kteří
- [2.3.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/2-3-2017/) - Váš rodokmen taky můžeme zpracovat nějak takhle. Líbí? Zákazník si přál zůstat anonymní, takže je to jen náhled bez čitelných detailů. Ve skutečnosti pak tisk na formátu zúžená A1. Plátno.
- [27.2.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/1473-2/) - Tuhle fotku starého domku v oblasti Nové Huty (Sinteu), asi z roku 1929, už jste možná viděli. Ale tady je ostřejší, takže lze rozeznat i kočičku v popředí. A druhou. Foto pochází z knihy R. Urbana Češi a Slováci v Rumunsku, Bukurešť 1930.
- [Autorská práva k historickým studiím](https://reemigranti.ocelak.cz/autorska-prava-k-historickym-studiim/) - Rád bych na tomto webu zpřístupnil ty nejpodstatnější studie k dějinám rumunských Slováků, které jsou dnes v tištěné podobě těžko k dostání. Problémem jsou ovšem autorská práva, která trvají ještě 70 let po úmrtí autora. V praxi by tak téměř ke všem textům bylo potřeba svolení autora nebo jeho dědiců, kteří obyčejně nejsou známi. Proto
- [10.2.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/1449-2/) - Pohledný starší páreček: Jan Dulovec (*1894) a Kateřina Dulovcová (roz. Aiznerová, *1899) ze Židárně (Valea Tarnei). Po příchodu do Československa žili zřejmě na Opavsku nebo na Bruntálsku, odpočívají dnes ve Václavově u Rýmařova. Foto od pana Jiřího Louženského. (To je ten, díky kterému jsme se vůbec poprvé na internetu dozvěděli něco o historii rumunských Slováků.)
- [2.2.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/2-2-2017/) - Ukázka zbrusu nové grafiky pro rodokmeny. Začal jsem spolupracovat s grafikem, který dovede dát vašim rodokmenům opravdu pěknou individuální podobu. Ideální pro tisk ve velkém formátu (A2, A1 i větší), možno i na plátno. Cena je samozřejmě vyšší než u dosavadní primitivní grafiky; je třeba počítat cca s rozmezím 1500–4000 Kč, v závislosti na složitosti
- [25.1.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/25-1-2017/) - Na hřbitově v Horní Vltavici na Vimpersku leží sníh. Spousta sněhu. To víte, že bych ho radši fotil v létě, ale výzkum je výzkum! Pochováno je tu hodně lidí z Rumunska, hlavně rodiny z nedaleké Lenory. Byli to většinou skláři a jsou to tím pádem trochu neobvyklá příjmení: Rozin, Chrapan, Kosák, Kubinec, Kostka, Brem, Kirsch,
- [20.1.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/20-1-2017/) - Tohle je moc zajímavé a je to pro mě novinka. V červenci 1938 přijela do Prahy výprava asi 30 dětí z rumunského Rudohoří – ze Staré Huti (Huta Voivozi), Nové Huti (Sinteu) a Židárně (Valea Tarnei). Byli tam s nimi učitelé Pavol Horský, Karol Krécbach a Ľudovít Hamáš. Děti si prohlédly Pražský hrad, svatovítskou katedrálu,
- [12.1.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/12-1-2017/) - Velmi cennou rodinnou vzpomínku nám ke zveřejnění poskytl pan Martin Markel. Jedná se o dvě fotografie ze svatby Vincence Hazuchy a Anny Juhaňákové, která se konala v únoru 1943 v Boromlaku. Svatební fotografie z této doby jsou ještě dosti neobvyklé. Druhý obrázek je vzácnou momentkou svatebního veselí. Tančí se na udupané zemi, v botách i
- [9.1.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/9-1-2017/) - Rodinné foto od paní Lídy Kryštof: vlevo Marie Koriťáková se synem, vpravo její sestra Anna Koriťáková, provd. Vetráková, s bratrem Martinem.
- [6.1.2017](https://reemigranti.ocelak.cz/6-1-2017/) - Když se do rodinné historie ponoříte tak, jako pan Ježek, můžou se vám poštěstit nálezy vpravdě neuvěřitelné. Jeho prapraděda Ondro Koriťák, narozený roku 1869 na Nové Huti, před rokem 1920 ovdověl, znovu se oženil a počátkem 20. let zmizel z Nového Šasteleku do Brazílie. Tam někde se nám jako starší fešák s deštníkem fotograficky zvěčnil;
- [31.12.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/31-12-2016/) - Některé z vůbec nejstarších rodin na Staré Huti: Adler, Holakovský, Korch, Salaj, Pešel, Mereďa, Holzer. V různých pracích se můžete dočíst o třech vlnách slovenského osídlování v oblasti Bihoru, přičemž Stará Huta měla být založena až v té třetí kolem roku 1830 nebo 1835. Není to pravda – tyhle rodiny tam prokazatelně žily už o
- [26.12.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/26-12-2016/) - U nás v Rýmařově od včerejška všechno roztálo, tak můžeme aspoň fotograficky zavzpomínat, jaké to bylo, když ještě býval v prosinci sníh. Na kolorované fotce poskytnuté paní Martou Mikulcovou dva zimní staroušci jako z pohádky: Jan Daniel (*1882) a Katarina roz. Hečková (*1888). Foceno prý kolem roku 1956 v Kunčicích u Starého Města pod Sněžníkem.
- [Štědrý den našich předků](https://reemigranti.ocelak.cz/stedry-den/) - „Ženy a děvčata v tento den [Štědrý den] nepředly, netkaly, nešily. Jejich hlavní povinností bylo připravit dům na svátky, během nichž mohly vykonávat jen ty nejnutnější práce: udržovat oheň v peci, ohřívat již připravená jídla a dávat je na stůl, zaopatřit dobytek. Jiné práce jako uklízení, zametání, umývání nádobí, vaření se musely udělat před zasednutím k štědrovečerní večeři
- [21.12.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/21-12-2016/) - Reemigrační dokumenty zmiňují skupinu rumunských Slováků přesídlených po válce do oblasti Jizerských hor, konkrétně do Josefova Dolu a Antonínova poblíž Jablonce n. N. a Tanvaldu. Nikdo se mi z té oblasti nikdy nepřihlásil, tak jsem to tam jel nedávno okouknout sám. Josefův Důl a Antonínov jsou staré sklářské obce, hezky pojizersky zaříznuté mezi okolní kopce,
- [15.12.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/15-12-2016/) - Rodinné, zřejmě zimní foto z obce Svatonina Lhota u Frymburka, poskytnuté panem Mojmírem Buďou, je cennou ukázkou oblékání Slováků v prvních letech po příchodu z Rumunska. Tradičnímu oděvu se tu zatím vymyká jen pánské sako jedné z žen a zřejmě gumové holiny. (Nedostatek vhodné obuvi byl pro reemigranty těsně po příchodu jedním z nejpalčivějších problémů,
- [Reemigrační transporty do ČSR: rozpis](https://reemigranti.ocelak.cz/reemigracni-transporty-do-csr-rozpis/) - V letech 1947–49 bylo Československou přesídlovací komisí ve městě Oradea v rámci reemigrační akce vypraveno 32 transportních vlaků s krajany přesídlujícími z Rumunska do ČSR. Následuje podrobnější rozpis transportů, včetně oblastí, jejichž obyvatelstvo tyto transporty zahrnovaly. Jižní Bukovina, únor 1947 Bihor-Salaj, červenec 1947 Nadlak, červenec 1947 Bihor-Salaj, Bukurešť aj., červenec 1947 Banát – Češi, srpen
- [7.12.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/7-12-2016/) - Rajtky, jezdecké kalhoty, byly tradiční částí mužského oděvu, kterou starší generace rumunských Slováků v pohraničí nosila v některých případech ještě hluboko do druhé poloviny minulého století. Na těchto fotkách se podle oděvu mládeže nacházíme v 70. letech, ale můj praprastrýc chodí v rajtkách pořád... František Ocelák, 1904–1977, Sočet/Stará Huta (Huta Voivozi), později Malonty a Skoronice-Drochov.
- [Emigrace rumunských Slováků do Brazílie: soupis](https://reemigranti.ocelak.cz/emigrace-rumunskych-slovaku-do-brazilie/) - V letech cca 1922–1926 se četné slovenské rodiny z oblasti sedmihradského Rudohoří vystěhovaly do nově kolonizovaných oblastí Brazílie. Přesnější počet těchto emigrantů není znám a žádný původní seznam zřejmě neexistuje. Následující rekonstruovaný soupis za něj má poskytnout alespoň částečnou náhradu. Sestavil jsem ho na základě údajů z elektronizované imigrační kartotéky vedené v brazilském Sao Paulu,
- [22.11.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/22-11-2016/) - Dvě staré a záhadné fotky poskytnuté panem Janem Ježkem, ke kterému se dostaly od brazilského příbuzenstva. První foto údajně zachycuje čísi odjezd z Rumunska do Brazílie, tj. někdy kolem roku 1924. Poznat se tam nikdo nedá, ta fotka je ve skutečnosti maličká, 5x5 cm. Ale můžeme se dohadovat, co je na ní vlastně vidět. Chlapík
- [6.11.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/6-11-2016/) - V rýmařovském sborníku k 80. narozeninám pana Jiřího Karla, nazvaném "Quod bene notandum: liber secundus" (Co je třeba zaznamenat: kniha druhá) mi vyšel článek "A už čo by byla tá Rumunská zlatá... (Rumunští Slováci, jejich poválečné stěhování do českého a moravského pohraničí a na Rýmařovsko)". Je to spíš zkrácená verze historie, kterou si můžete přečíst
- [3.11.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/3-11-2016/) - Nerad otvírám vánoční témata už začátkem listopadu, ale kdybyste si náhodou pro někoho přáli jako dárek rodokmen, už teď je správný čas se o tom začít bavit. Tak se případně ozvěte...
- [24.10.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/24-10-2016/) - Dvě pěkné fotografie od pana Romana Sapouška, z rodiny Mondekovy. Jedna na téma "technika", druhá na téma "zemědělství"... Pamětníci mohou doplnit detaily.
- [19.10.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/19-10-2016/) - Dnes byla výrazně aktualizována moje databáze nejstarší generace rumunských Slováků v českém a moravském pohraničí. Počet zachycených osob vzrostl téměř na dvojnásobek, databáze nyní obsahuje asi 3060 osob. Nově jsou pokryty mj. Chebsko, Znojemsko a Jesenicko. Zahrnuta jsou teď data celkem z asi 150 pohraničních hřbitovů, viz přiložená mapka. Kvůli pokrytí nákladů spojených s tvorbou
- [16.10.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/16-10-2016/) - Dvě krajinky z podzimního výletu do oblasti Nové Huty (Sinteu) a Gemelčičky (Fagetu, Valea Ungurului).
- [9.10.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/9-10-2016/) - Dnešním příspěvkem je smutná zpráva. Dne 20. září 2016 zemřel ve věku 84 let pan Čestmír Krátký, etnograf, fotograf a kunsthistorik, jedna z nejdůležitějších postav našeho bádání v oblasti kultury rumunských Slováků. Více o jeho díle, které zůstalo z větší části nevydáno, naleznete zde.
- [27-09-2016](https://reemigranti.ocelak.cz/1232-2/) - Původ rodu Vasmanských, na nějž v průběhu 20. století narážíme jednak na Nové Huti (Sinteu), jednak v Boromlaku (Borumlaca), je na poměry rumunských Slováků spíše neobvyklý. Nevystopovali jsme jej totiž na Slovensku, ale v Haliči, v dnešním polském městě Nowy Targ. Do oblasti Bihoru v dnešním Rumunsku přichází Jan Waksmundský starší jako panský hajný nejspíše
- [19.9.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/19-9-2016/) - Pěknou zimní fotografii své rodiny z Kunčic u Starého Města poskytla paní Marta Mikulcová. Foceno cca roku 1956. Zleva: Jan Daniel (*1882), jeho vnučka Marta, Kateřina Danielová (roz. Hečko, *1888), Rozálie Danielová (roz. Dirbáková, *1913), Josef Daniel (*1909), další neznáme. Rodina původem z rumunských Šaran přišla do Kunčic roku 1947, v šedesátých letech se odstěhovala
- [09.09.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/09-09-2016/) - Bylo nebylo osm sourozenců, ročníky 1908-1925, kteří po válce všichni odešli z Rumunska do Československa. Zikmund, Koloman, Katarina, Ignác, Margita, Anna, Eduard, Magdaléna. Kontakty se postupně přerušily, a tak mě paní požádala, jestli by bylo možné dohledat místa jejich posledního odpočinku. Tipnete si, jak to dopadlo? Dva jsme našli ve Skalné na Chebsku. Jednoho ve
- [7.9.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/7-9-2016/) - Opravdový rodinný poklad nám dovolil zveřejnit pan Luboš Koleňák. Zachycena je rodina Juraje Václavíka (*1894) a Marie Rapčanové (*1883) ze Sočetu (farnost Sinteu – Nová Huta), starší synové jsou děti Marie po jejím prvním muži Jozefu Václavíkovi. Fotografie vznikla cca roku 1928.
- [22.8.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/22-8-2016/) - Dvě mladé Slovenky z Rumunska na Prachaticku, 50. léta. Vlevo Šarlota Šubová (*1932), provd. Stašáková, z Nového Šasteleku; vpravo kamarádka Poláčková, provd. Furišová. Foto poskytla paní Berta Klimešová.
- [9.8.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/9-8-2016/) - Fotografie ze Šaran poskytnutá panem Štefanem Trojákem, cca 1940-1950? Vlevo manželé Vršanovi, dále (v neznámém pořadí) Štefan Janekov (?), Peter Koiš, Jan Daniel, Pavel Daniel. Cenná ukázka tradičního oblékání: na mužích široké letní "gatě".
- [30.7.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/30-7-2016/) - Několik fotografií z rodinného archivu paní Jany Šmirkové zachycuje nejen rodinu samu (Sedlákovi, Furikovi, Bučkovi, původem Bodonoš v Rumunsku), ale i větší nebo menší výseky z prostředí obce Stránské u Rýmařova během 50. let. Zde i jinde v oblasti Nízkého Jeseníku se v některé fází svého stěhování ocitlo mnoho slovenských rodin z Rumunska. Zdaleka ne
- [25.07.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/25-07-2016/) - Ledaskterá rodina dodnes uchovává fotografickou vzpomínku na příbuzného, který jakožto obyvatel zabraného severního Sedmihradska musel narukovat do 2. sv. války v maďarské uniformě a nikdy se už nevrátil. K takovým fotografiím patří i následující tři.
- [18.7.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/18-7-2016/) - Pan Štefan Troják nám ke zveřejnění poskytl velice cenné foto, které odráží důležitou součást života našich slovenských předků v rumunských kopcích. Téměř každý z mužů býval totiž vedle domácího hospodaření i příležitostným dřevorubcem. V letním období muži často odcházeli za výdělkem "do hory", tj. do vzdálených lesů, a to i na několik měsíců. Fotografie zachycuje
- [Slovenské školství v Rumunsku (III)](https://reemigranti.ocelak.cz/slovenske-skolstvi-v-rumunsku-iii/) - Náš výběr ze čtyřstránky týdeníku Nový Svet (1937, č. 49) věnované novému slovenskému školství v Rumunsku zakončujeme několika zajímavými momentkami, na kterých se setkávají účastníci čs. delegace z října 1936 s místními Slováky a Slovenkami. Dokážete-li někoho z místních na fotografiích přesněji identifikovat, zanechte prosím vzkaz v komentářích.
- [5.7.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/5-7-2016/) - Pěknou, neobvykle ostrou rodinnou fotografii poskytla paní Jana Šmirková. Zleva: Marie Maškarová, rozená Furiková, dcera Hana Maškarová, později provdaná Marečková, zde dosud svobodná, a otec Ďuro Maškara, před svým domem v Bodonoši (Budoi). Foto pochází z 50. let.
- [Slovenské školství v Rumunsku (II)](https://reemigranti.ocelak.cz/slovenske-skolstvi-v-rumunsku-ii/) - Výběr fotografií ze čtyřstrany týdeníku Nový Svet (1937, č. 49) věnované nově zřízeným slovenským školám v rumunských župách Bihor a Salaj pokračuje portréty některých zasloužilých osob. ...dokončení příště...
- [28.6.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/28-6-2016/) - Minulý týden jsem byl v sympatické malé tiskárně domluvit se na tisku rodinných stromů. Svůj rodokmen totiž nechcete jen znát: chcete se jím taky občas pochlubit, pověsit si ho na zeď nebo ho dát darem. Stromy, které elektronicky už znáte, budeme tisknout na kvalitní silný papír do velikosti A3. Dobrá zpráva je, že cena základní
- [Slovenské školství v Rumunsku (I)](https://reemigranti.ocelak.cz/slovenske-skolstvi-v-rumunsku-i/) - Zájem domácí (česko)slovenské veřejnosti o situaci slovenské menšiny v sedmihradském Rudohoří, informovaný publikacemi Urbana (1930) a Granatiera a Třešňáka (1930), vyvrcholil po polovině 30. let stavbou desítky nových škol pro slovenskou výuku a vysláním slovenských učitelů. Jak nás před časem upozornila paní Jarka Zetocha, slovenský týdeník Nový Svet roku 1937, v čísle 49, tomuto chvályhodnému
- [Dějiny jedné rodiny: Trojákovi](https://reemigranti.ocelak.cz/dejiny-jedne-rodiny-trojakovi/) - Dohledávání podrobnější rodinné historie kolem odchodu ze slovenských oblastí na severozápad dnešního Rumunska je vždy mravenčí práce. O to větší můžeme mít radost, podaří-li se u konkrétní rodiny tento přechod vystopovat rovnou ve dvou fázích: nejprve ze severozápadu dnešního Slovenska do oblasti slovenského Rudohoří (Gemer-Novohrad) a následně do rumunských kopců. Roku 1814 se nám v
- [13.6.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/13-6-2016/) - V minulých dnech výjezd za rumunskými Slováky na Znojemsko a Hrušovansko. Mnozí z nejstarší generace slovenských osídlenců z Rumunska zakotvili a dožili právě zde, na teplém jihu. Zde je několik náhrobních fotografií z různých obcí.
- [Stromy – aplikace pro znázornění předků](https://reemigranti.ocelak.cz/stromy-aplikace-pro-znazorneni-predku/) - Jestli se dobře nevyznáte ve svých předcích a prapředcích, pak právě pro vás je určena určena moje nová aplikace Stromy. Podle svých vlastních údajů si v ní můžete vykreslit strom předků až do čtvrté generace, výchozí osobu nepočítaje. (A kdyby čtyři generace nestačily, inu, i každému z prapradědečků můžete přece nakreslit jeho vlastní strom...) Je
- [26.5.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/26-5-2016/) - Zcela mimořádným historickým kouskem, co do stáří i co do zachycené události, nám přispěl pan Štefan Troják. Tato fotografie údajně zachycuje rodinu Tazbirkovu před odjezdem ze Šaran do Ameriky (do Brazílie?) roku 1922.
- [19.5.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/945-2/) - Foto ze Staré Huty (Huta Voivozi), přibližně rok 1959. Zleva Štefan Pešeľ, Juraj Václavík (*1894), jeho zeť Peter Koritár (1914–1978), jméno muže napravo neznáme. Druhá zleva je Petrova matka Veronika Koritárová, roz. Oceláková (1879–1960), ostatní ženy zatím neznáme. Fotografii poskytl pan Luboš Koleňák.
- [14.5.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/14-5-2016/) - Vzácnou fotografii z Nového Šasteleku (Sacălaşau Nou) nám poskytla paní Berta Klimešová. Foto zachycuje Katarinu Šubovou (*1893, roz. Horelicovou) s dětmi Ondrejem, Štefanem, Pavlem, Katarinou a Šarlotou, zřejmě v roce 1939. Jak je z fotky zřejmé, šlo o velmi chudou rodinu v jedné z nejchudších slovenských obcí v sedmihradském Rudohoří.
- [5.5.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/5-5-2016/) - Dnes několik fotek na svatební téma. Tradiční svatba rumunských Slováků a její dozvuky v Československu. Svatba na Gemelčičce v listopadu 1933, pravděpodobně Martin Troják (*1906) a Veronika Sekáčová (*1911). Z fotopřílohy časopisu Slováci v zahraničí (1980). Šimon Troják (*1922) a Mária Vršanová (*1923), svatba roku 1945, Šarany, Rumunsko. Foto poskytl pan Štefan Troják. Jan Stašák
- [3.5.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/3-5-2016/) - Ne všechny rodinné klenoty z Rumunska jsou fotografie – některé jsou doopravdy klenoty! Tyhle úchvatné snubní prstýnky vyrobil prý z hliníku jistý Ondro Valíček, než si v listopadu 1946 v Šaranech vzal Annu Zivčákovou. O fotografii se podělila jejich vnučka Lucie Valíčková.
- [27.4.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/27-4-2016/) - Bodonoš (Budoi), Rumunsko, Vánoce roku 1948 na blátě... Rodina Markova před rozestavěným domkem. Sedící: Julie Marková (roz. Sedláková, *1912) s dcerou Annou-Ninkou, její manžel Tomáš Marek (*1913) se syny Josefem a Janem. Kdo je mládenec za Julií Markovou, není jasné. Foto z rodinného archivu paní Jany Šmirkové.
- [Epidemie (II.)](https://reemigranti.ocelak.cz/epidemie-ii/) - Poslední výjezd do Rumunska přinesl další informace o hrozných epidemiích, které Slováky v kopcích decimovaly ještě na začátku 20. století. Farnost Gemelčička (Valea Ungurului, Maďarpotok) s osadami Šarany, Magurič, Izvor, Frunze, Zboriště, Ruptura, Ples aj. měla tou dobou něco něco mezi 2–3 tisíci obyvatel. Těžko si představíme, co to muselo být za hrůzu, když během
- [20.4.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/20-4-2015/) - Pár fotek z rodinného archivu paní Hany Mikšovské, Prachaticko, okolí Libínského Sedla, pravděpodobně 50. léta:
- [15.4.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/15-4-2016/) - Fotografie ze Šaran, jedné z velmi chudých obcí/osad sedmihradského Rudohoří, odkud jsme zatím mnoho starých fotografií neviděli. Podle pana Štefana Trojáka, který fotografii poskytl, se jedná zřejmě o rok 1945, zachycena je skupina "kosců" u bývalé úzkokolejky na svážení dřeva.
- [4.4.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/4-4-2016/) - Když vyjde počasí a světlo, umí být kraj našich pradědů v Rumunsku velká romantika. Zároveň si říkám: jak těžko se asi na těchto svazích před sto lety hospodařilo? Sočet/Stará Huta, Bihor, foceno v červenci 2013.
- [30.3.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/30-3-2016/) - Databáze slovenských reemigrantů z Rumunska nyní běží na placeném serveru. Práce s ní je však pro uživatele stále zdarma! Změnou je především to, že databáze nebude napříště po určitou část měsíce nedostupná jako dosud. V průběhu roku bude databáze postupně doplňována o další údaje z náhrobků.
- [28.3.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/28-3-2016/) - Dnes několik novějších fotografií na společné téma. Zemědělství a velká tažná domácí zvířata – každodenní realita našich prarodičů a často ještě i rodičů. Fotografie: 1) z archivu pana Mojmíra Budi, 2) z diplomové práce Dany Moravcové (1988) o rumunských Slovácích v Jindřichovicích, 3) Rudolf Ocelák (*1935) s dětmi, okolí Rožmberka nad Vltavou.
- [18.3.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/18-3-2016/) - Některé fotografie s sebou nesou své příběhy, velké či malé. Děvče na této, Tonka roz. Koritárová (*1928, Sočet), se fotilo s kamarádem na pouti. Když se později Tonka vdala, manžel prý na fotku žárlil, tak raději mládence po svém boku odstřihla. Foceno cca roku 1944.
- [11.3.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/11-3-2016/) - O krásné staré foto z Nové Huty (Sinteu) se podělil pan Jiří Louženský – ten, který byl před lety prvním, kdo na internetu zveřejnil užitečné informace k historii rumunských Slováků (za což mu patří nehynoucí sláva a náš obdiv). Druhá zleva na fotografii je Anežka Straková (*1911), později provd. Aiznerová. Ostatní ženy neznáme. Foceno zřejmě
- [25.2.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/25-2-2016/) - Moje databáze první generace slovenských reemigrantů z Rumunska je zpět a je lepší než dříve. Je nyní snadno prohledavatelná podle jmen a dat, k jejímu užívání není už třeba stahovat a ukládat žádné soubory, dokonce i dostupné fotografie si zobrazíte jediným kliknutím. A ještě jednu výhodu to má: je to všechno zdarma :-) Vstup do databáze zde.
- [8.3.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/8-3-2016/) - Dvě svatební fotografie z obce Sočet, resp. Stará Huta (Huta Voivozi), 50. léta. Vlevo: svatba Rudolfa Kutláka (*1931) a Márie Pešľové (*1936) v dubnu 1957, po boku novomanželů svědkové. Vpravo: svatba Štefana Koritára (*1932) a Antonie Semmelbauerové (*1933) v říjnu 1957, po boku novomanželů rodiče nevěsty František Semmelbauer a Anna roz. Gocalová, stojící svědkové (Jarošovi?).
- [2.3.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/2-3-2016/) - Tato fotografie zachycuje rodinné posezení slovenských reemigrantů v Libínském Sedle na Šumavě, okolo r. 1950. Zcela vlevo Berta Tisoňová (roz. Lašáková, *1924), zcela vpravo její manžel Juraj Tisoň (*1919), vedle něj snad jeho bratr s manželkou. Ostatní osoby neznáme. Fotografii poskytla paní Hana Mikšovská.
- [22.2.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/22-2-2016/) - Děvče na dnešní fotografii je Anna Furiková (*1923) z Bodonoše (Budoi), později provdaná Sedláková, ve společnosti maďarského kamaráda. Foceno v lednu 1942 ve městě Oradea (Nagyvárad, Velký Varadín). Anna v té době posluhovala v rodině židovského právníka v Marghitě. Podobnou zkušenost ze služby v cizí rodině, daleko od domova, získalo před svatbou mnoho rumunských Slovenek.
- [15.2.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/15-2-2016/) - Mladý pár slovenských reemigrantů z Rumunska: Juraj Kalianko s manželkou Marií, Drnholec na Mikulovsku, zřejmě pozdní 40. léta. Za povšimnutí stojí součásti tradičního oděvu: kalhoty rajtky a sako, sukně se zástěrou a tmavý kabátek se zdobenými rukávy. Fotografii poskytl pan Karel Kalianko.
- [Horthyovské krutosti v září 1940](https://reemigranti.ocelak.cz/horthyovske-masakry-v-zari-1940/) - Zábor severního Sedmihradska maďarskou horthyovskou armádou v září 1940 byl provázen krutostmi, jejichž obětí bylo především rumunské obyvatelstvo, z menší části ale také židovské a slovenské rodiny. Mezi 7. a 22. zářím toho roku spáchalo maďarské vojsko, někdy za asistence místních Maďarů, sérii masakrů za účelem zastrašení a vyhnání nepohodlného obyvatelstva, obvykle pod záminkou odvety za neexistující
- [2.2.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/2-2-2016/) - 50. léta, fotografie z okolí Staré Huty (Huta Voivozi). Údajně se jedná o vyprovázení návštěvy Kutlákových zpět do Československa. V popředí Anna a Štefan Koritárovi ze Sočetu.
- [7.1.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/7-1-2016/) - Žena, jejíž památce jsou věnovány tyto stránky: Antonie Poláčková, roz. Koritárová (1928–2014). Narozena v Sočetu jako nejstarší ze sourozenců, do Československa s manželem Petrem přišla prvním možným transportem v létě roku 1947. Po mnohých stěhováních se natrvalo usadili ve Velké Štáhli u Rýmařova.
- [25.1.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/25-1-2016/) - Fotografie z roku 1937 zřejmě zachycuje setkání rychtářů slovenských obcí v Rumunsku. Zcela vlevo Juraj Václavík (*1894), v té době rychtář obce Sočet. Fotografii poskytl Luboš Koleňák.
- [19.1.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/19-1-2016/) - Pan Mojmír Buďa se v reakci na minulý příspěvek pochlubil kolorovanou fotografií z vlastní rodiny: Josef Račák, nar. 1919, Borod-Šarany, zřejmě jako voják maďarské armády. Kolorování je zde minimalistické; díky růžovému ladění má dnes fotografie půvabné kouzlo nechtěného.
- [Kolorované fotografie](https://reemigranti.ocelak.cz/kolorovane-fotografie/) - Probíráme-li se starými rodinnými fotografiemi, narazíme někdy na zajímavý fenomén tzv. kolorovaných fotografií, jež v případě reemigrantů z Rumunska typicky pocházejí z 50. let minulého století. I když je při zběžném pohledu můžeme považovat za běžné barevné fotografie, o ty se ve skutečnosti nejedná. (Ačkoli jsou totiž různé techniky barevné fotografie známy už od počátku 20.
- [Epidemie roku 1873](https://reemigranti.ocelak.cz/epidemie-roku-1873/) - Rok 1873 byl bezpochyby jedním z nejhorších roků v životě našich předků. Jak vypovídají úmrtní matriky, slovenské obyvatelstvo v sedmihradském Rudohoří postihly tohoto roku hned dvě smrtící epidemie. V červenci začala řádit cholera a do září téhož roku jí v oblasti Nové Huty a Gemelčičky padlo za oběť ne méně než 47 lidí. Ve valné
- [2.1.2016](https://reemigranti.ocelak.cz/2-1-2016/) - Ze dvou žen na této fotce známe pouze tu vlevo: Roza Chromková z Gemelčičky, zřejmě 40. léta. Fotografii poskytl Štěpán Smolen.
- [27.12.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/27-12-2015/) - Fotografie pořízená roku 1952 ve Stránském u Rýmařova a poskytnutá paní Janou Šmirkovou má díky zešikma zabranému domu úžasný dynamický náboj. Mělo by se jednat vesměs o reemigranty z Bodonoše (Budoi). Známé osoby: druhá sedící zleva – Anna Sedláková, roz. Furiková, s dcerou Julianou, sedící muž vlevo – Ondrej Bučko, sedící žena vpravo – Marie
- [20.12.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/20-12-2015/) - Staré fotografie z pohřbů patří k těm nejpůsobivějším. V tomto případě jde zřejmě o pohřeb na Staré Huti (Huta Voivozi), někdy v 2. polovině 50. let, mělo by se jednat o rodiny Ondrušíků a Kutláků (zemřelá byla prý roz. Kutláková). Mužem v klobouku v pozadí je Peter Mucha.
- [15.12.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/15-12-2015/) - Matkou na této sympatické fotografii je reemigrantka Julie Dirbáková (1924–1996), roz. Račáková, původem z Gemelčičky, později v Bližné u Černé v Pošumaví. Fotografii poskytl pan Mojmír Buďa.
- [10.12.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/10-12-2015/) - Fotografie ze Staré Huty (Huta Voivozi), někdy okolo přelomu 50. a 60. let. Úplně vpravo – Štefan a Anna Koritárovi (*1901 a *1907), úplně vlevo – učitelé Karkušovi. Poznáte ještě někoho dalšího?
- [3.12.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/3-12-2015/) - Rodina Josefa Oceláka z Edrovic u Rýmařova, původem z Bodonoše (není blízce příbuzná s autorem těchto stránek). Sedící zleva: Marie Boráková-Potkašová (1890-1979), Terezie Boráková-Oceláková (1914-1998), Josef Ocelák (1910-1991), Pavel Lašák se stojící ženou Julií roz. Ocelákovou.
- [29.11.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/634/) - Bodonoš (Budoi), pravděpodobně 50. léta. Marie Sedláková, roz. Hirgelová (*1888), se svojí vnučkou Marii Markovou, po provdání Škorvanovou. Fotografii poskytla Jana Šmirková.
- [27.11.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/27-11-2015/) - Mládež z Gemelčičky (Valea Ungurului) na pouti do Šumlova, okolo roku 1942. Uprostřed Anežka Chromková (*1926), vpravo její pozdější manžel František Smolen (*1922). Fotografii poskytl Štěpán Smolen.
- [22.11.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/22-11-2015/) - Silvester Semmelbauer (*1895) ze Staré Huty (Huta Voivozi). Německá rodina Semmelbauerů přišla na Starou Hutu kolem roku 1870 a během dvou generací se plně poslovenštila. Silvestrovi se ženou Rozálií (*1898) se podařilo reemigrovat jedním z posledních transportů roku 1949 a jejich prvním bydlištěm v pohraničí byl Ondrášov u Moravského Berouna.
- [20.11.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/20-11-2015/) - Fotografii z konce 40. či počátku 50. let poskytl pan Mojmír Buďa. Podrobnější popis: stojící: ?, Terezie Račáková roz. Janošťáková, Anna Balková roz. Janošťáková, Anežka Maláková roz. Račáková, Troják, Štefan Janošťák sedící: Eduš, ?, Veronika Račáková roz. Chromková, Marie Račáková, Josef Račák, ?
- [16.11.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/16-11-2015/) - Povedená fotografie z Bodonoše (Budoi), rodina Furikova, někdy mezi lety 1940-42. Fotografii poskytla paní Jana Šmirková. Dospělí zleva: Anna Furiková (později Sedláková), Julie Furiková (vd. Bučková), Anna Furiková (roz. Bigasová), Ondrej Bučko, Ilona Furiková, Marie Furiková (vd. Maškarová).
- [11.11.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/11-11-2015/) - Jak je vidět, tato fotografie vznikla někde ve fotografickém ateliéru. Je na ní Margita Skypalová (*1927) z obce Sočet, dcera Anny Ocelákové, roz. Hoškové, a Františka Oceláka (nevlastní otec).
- [8. 11. 2015](https://reemigranti.ocelak.cz/8-11-2015/) - Mužem v popředí na této fotografii je Jozef Smolen (*1878) z Gemelčičky (Maďarpotok, Valea Ungurului). Fotografii poskytl Štěpán Smolen.
- [5.11.2015](https://reemigranti.ocelak.cz/5-11-2015/) - Ženu na této fotografii se podařilo identifikovat díky skupině "Reemigranti" na Facebooku. Mělo by se jednat o paní Marii Poľakovou, roz. Štiakovou ze Sočetu (Zachotar).
- [2. 11. 2015](https://reemigranti.ocelak.cz/2-11-2015/) - "Toto je moj dom" – Chalupa Štefana Koritára (1901–1986) a jeho rodiny, Sočet (Zachotar), 50. léta?
- [31. 10. 2015](https://reemigranti.ocelak.cz/31-10-2015/) - Žena na fotografii je Lotka Václavíková, žena Juraje Václavíka ze Sočetu (Zachotar), rozená Jedličková ze Židárně (*1900). Zahynula v květnu 1947, údajně pádem ze žebříku.
- [29. 10. 2015](https://reemigranti.ocelak.cz/29-10-2015/) - Neznámá rodina slovenských reemigrantů z Rumunska, pravděpodobně 50. léta. Poznáte na fotografii někoho?
- [26. 10. 2015](https://reemigranti.ocelak.cz/26-10-2015/) - Reemigrantka Anna Gondeková (roz. Oceláková), nar. 1928 Sočet (Zachotar), rodina později žila v Suši na Českokrumlovsku.
- [Novinky - příspěvky](https://reemigranti.ocelak.cz/novinky-prispevky/) - Na této stránce se budou pravidelně objevovat nové fotografie a další příspěvky k tématu rumunských Slováků. Poskytnutím starých rodinných fotografií můžete k jejímu obsahu přispět i Vy.

## Stránky

- [Na úvod](https://reemigranti.ocelak.cz/) - Bylo to v době poválečného osídlování českého a moravského pohraničí, v letech nadějných, zlověstných, nejistých. Vylidněná krajina po vyhnaných Němcích se zvolna plnila českým a slovenským živlem. Pustnoucí usedlosti ožívaly prací nových rukou – často až poté, co byly rukama jiných osídlenců zle vyrabovány. Přicházeli vesměs lidé chudí: lidé poctiví a pracovití, lidé zlí a
- [Zdroje](https://reemigranti.ocelak.cz/zdroje/) - Ve Vašem vlastním pátrání po rodinných kořenech v Rumunsku Vám mohou pomoci zde shromážděné zdroje, pomůcky a odkazy. Databáze Databázi slovenských reemigrantů z Rumunska jsem vytvářel od roku 2014, podle náhrobků na mnoha hřbitovech českého a moravského pohraničí. Databáze aktuálně obsahuje cca 3500 osob narozených mezi lety 1870-1930. Od roku 2018 z technických důvodů není
- [Rodokmeny](https://reemigranti.ocelak.cz/rodokmeny/) - Na objednávku vyhledám Vaše předky v Rumunsku, sestavím rodokmen pro Vás nebo jako dárek pro Vaše blízké, poradím s rodinnou historií. S dotazy a objednávkami mě kontaktujte nejlépe e-mailem. Odpovědi na nejčastější otázky najdete níže. radioc@seznam.cz +420 732 274 773 Cena vždy zahrnuje: dohledání předků ve zvoleném rozsahu, včetně data a místa narození, sňatku, úmrtí, příčiny úmrtí,
- [Edice Sedmihradsko](https://reemigranti.ocelak.cz/knihy/) - Nabídka vydaných knih. Objednávky na e-mailu radioc@seznam.cz Cena knih při objednávce na e-mailu (více o knihách viz níže): Radek Ocelák: Reemigranti – 420 Kč (17 EUR) Mikuláš Bánffy: Byli jste sečteni (I. díl Transylvánské trilogie) – 360 Kč (14,5 EUR) Sándor Mándoky: Dopisy z Bihoru – 240 Kč (9,5 EUR) Větev ztracená, nalezená – rozebráno
- [Antikvariát](https://reemigranti.ocelak.cz/antikvariat/) - Nabízím některé knihy jiných vydavatelů k tématu rumunských Slováků, včetně titulů starých a vzácných (čemuž odpovídají i ceny). Častěji jsou z druhé ruky, stav knihy je uveden v popisku, před platbou počkejte na potvrzení dostupnosti. Zaslání Zásilkovnou od 90 Kč, převzetí v Šumperku po domluvě. Škrtnuté tituly nejsou dostupné, ale mohou se zase objevit. AKTUÁLNÍ
- [O mně](https://reemigranti.ocelak.cz/o-autorovi/) - Jmenuji se Radek Ocelák, z otcovy strany jsem potomkem rumunských Slováků. Vyrostl jsem v Rýmařově, studoval postupně na gymnáziích v Rýmařově a Olomouci a na univerzitách v Praze, Amsterdamu a opět Praze, obory český jazyk a literatura, filosofie, logika. Žiju v Šumperku. Moje soukromá záliba v rodinné historii a ve starých rodinných fotografiích postupně přerostla v obecnější
- [Fotogalerie](https://reemigranti.ocelak.cz/fotogalerie/) - Fotografie rumunských Slováků z období před reemigrací jsou poměrně vzácné, fotografie z doby před rokem 1930 nacházíme jen zcela zřídka. Ptáme-li se žijících reemigrantů na fotky z Rumunska, zpravidla se nám dostane odpovědi: "Vtedy sa něfotilo..." Jak dokazuje tato fotogalerie, naštěstí to není tak úplně pravda. Kromě fotografií z období života v Rumunsku galerie obsahuje
- [Větev ztracená, nalezená](https://reemigranti.ocelak.cz/vetev-ztracena-nalezena/) - Radek Ocelák, Jiří Tříska (eds.): Větev ztracená, nalezená. Cestovní a úřední zprávy o Slovácích v Rumunsku z let 1930–1949 Tento svazek je kritickým vydáním dobových cestovních a úředních zpráv na téma Slováků – a v menší míře i Čechů – v předválečném a těsně poválečném Rumunsku. Zprávy se poměrně detailně věnují geografické, demografické, hospodářské, školské, církevní i
- [Transylvánská trilogie](https://reemigranti.ocelak.cz/transylvanska-trilogie/) - Transylvánská trilogie hraběte Mikuláše Bánffyho (1873–1950) je rozsáhlý, u nás dosud neznámý románový obraz doby, kdy se uherská aristokracie začala blížit svému zániku. Bánffy zde z vlastní zkušenosti zachytil nákladný a pohodlný život dobové šlechty, její lehkomyslnost, zábavy, romantické aféry, souboje, sklony k hazardu a svárlivé politikaření. Ale také denní provoz na šlechtických panstvích a podmanivou
- [Z ohlasů na Reemigranty](https://reemigranti.ocelak.cz/z-ohlasu-na-reemigranty/) - Recenzní ohlasy Recenze Jarmily Horákové v časopise Dějiny a současnost, 06/2019. Recenze Gabriely Fatkové v časopise Porta Balcanica, 1–2/2019, s. 86-88. Recenze Jany Kasíkové v časopise Historie – Otázky – Problémy, 01/2020. Média Lichotivými slovy si na Reemigranty vzpomněl pan Martin Sichinger v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. Vybráno z vašich milých mailových ohlasů na
- [Z vašich ohlasů](https://reemigranti.ocelak.cz/z-vasich-ohlasu/) - Vybráno z vašich milých mailových ohlasů na moji práci. Nic jsem si nevymyslel, úpravy jsou pouze pravopisné... „Dobrý den, úplně mě to rozhodilo. Tolik zpráv jsem nečekala. O některých jsem neměla ani ponětí. Já si rovněž myslím, že je otec jednoduše nemanželský, protože se o tom u nás nemluvilo. Asi si to budu číst pořád
- [I want a family tree!](https://reemigranti.ocelak.cz/make-me-a-family-tree/) - Besides managing this Czech-based website dedicated to the history of Transylvanian Slovaks and their migration from Romania into the border areas of what is now Czech Republic, after WW II, I offer genealogical research of your Slovak roots in Romania (in particular, Bihor and Salaj counties): looking up historical records of your ancestors, creating family
- [Historie](https://reemigranti.ocelak.cz/historie/) - Slováci v Rumunsku Sedmihradské Rudohoří, též Plopiş n. Şes (rum.), Réz (maď.), severní výběžek horského masivu Bihor, se prostírá severně od řeky Crişul Repede v šířce 15-25 km a délce asi 50 km (v ose severozápad-jihovýchod), cca 40 km východně od města Oradea (Velký Varadín, Nagyvárad), v dnešním severozápadním Rumunsku. Území se dělí mezi dvě
- [Vetev_ukazka](https://reemigranti.ocelak.cz/vetev_ukazka/) - *** Větev ztracená,nalezená *** Cestovní a úřední zprávy o Slovácích v Rumunsku z let 1930–1949 *** Radek Ocelák, Jiří Tříska (eds.) *** Rýmařov, 2019 *** ISBN 978-80-907333-1-2 *** Obsah Předmluva ix 1 Anton Granatier a Ladislav Třešňák: Slováci v Rumunsku (1930) 1 1.1 Úvod 2 1.2 Naďlak 3 1.3 Slováci v Rudohorí (župa Bihárska a
- [Dokumenty](https://reemigranti.ocelak.cz/dokumenty/) - Na této stránce najdete archivní dokumenty ilustrující, jak v letech 1947-49 probíhala organizovaná reemigrace rumunských Slováků do ČSR. (Dokumenty vesměs pocházejí z archivu Československé přesídlovací komise v Oradeji, uloženého v Národním archivu ČR.) V druhé polovině roku 1946 začaly rudohorské Slováky zvát k reemigraci do Československa takovéto letáky a plakáty: Členové přesídlovací komise a pověření
- [Skláři a další "solitéři" v oblasti Șinteu a Pădurea Neagră](https://reemigranti.ocelak.cz/sklari-a-dalsi-soliteri-v-oblasti-sinteu-a-padurea-neagra/) - Region Nové Huty (Șinteu, Sólyomkeő, Sólyomkő, Bethlentelep) v bihorské oblasti dnešního Rumunska byl od 1. poloviny 19. století obýván především slovenskými zemědělskými rodinami. Mimo ně se ovšem v oblasti pochopitelně objevovaly i rodiny jiného původu a zaměstnání. Jednalo se v největší míře o sklářské rodiny, často německého původu, pracující ve sklárně Bystrá (Pădurea Neagră, Feketeerdő,
- [Historický místopis slovenského osídlování Sedmihradska](https://reemigranti.ocelak.cz/historicky-mistopis-slovenskeho-osidlovani-sedmihradska/) - Zde najdete základní historický přehled slovenského osídlení v sedmihradském Rudohoří a blízkém okolí (bihorsko-salajská oblast dnešního Rumunska). Místa jsou řazena abecedně podle rumunských názvů a podle slovenských názvů, pokud se tyto od rumunských výrazněji liší. Jedná se pouze o ústřední seznam lokalit. Metodika, použitá literatura, doplňkový seznam vzdálenějších lokalit viz v článku zde. Přehled slovenských obcí
- [Objednat foto](https://reemigranti.ocelak.cz/foto-objednat/) - Tuto fotografii z databáze si můžete v elektronické podobě objednat na e-mailové adrese radioc@seznam.cz. Uvítám Váš případný dobrovolný příspěvek na výdaje spojené s tvorbou a údržbou databáze.
- [Návštěvní kniha](https://reemigranti.ocelak.cz/navstevni-kniha/) - Zde můžete vložit svůj komentář (sjeďte na konec stránky). Chcete-li, aby byla vaše emailová adresa veřejně viditelná, je třeba ji zopakovat v textu komentáře.

## Rubriky

- [Nezařazené](https://reemigranti.ocelak.cz/category/nezarazene/)
- [Novinky](https://reemigranti.ocelak.cz/category/novinky/)
- [Materiály](https://reemigranti.ocelak.cz/category/materialy/)
- [Recenze](https://reemigranti.ocelak.cz/category/recenze/)