Poslední výjezd do Rumunska přinesl další informace o hrozných epidemiích, které Slováky v kopcích decimovaly ještě na začátku 20. století. Farnost Gemelčička (Valea Ungurului, Maďarpotok) s osadami Šarany, Magurič, Izvor, Frunze, Zboriště, Ruptura, Ples aj. měla tou dobou něco něco mezi 2–3 tisíci obyvatel. Těžko si představíme, co to muselo být za hrůzu, když během roku 1907 pomřelo v této oblasti 129 dětí na záškrt a dalších 26 na spálu. Přespříštího roku 1909 dalších 109 dětí zabila úplavice. Pokud si nesestavujeme rodokmen velice dopodrobna, tohle v něm většinou nevidíme: našimi pradědy se totiž stali ti, kdo tohle všechno v mládí přežili. Máme tedy po kom mít tuhý kořínek…

Pár fotek z rodinného archivu paní Hany Mikšovské, Prachaticko, okolí Libínského Sedla, pravděpodobně 50. léta:

Fotografie ze Šaran, jedné z velmi chudých obcí/osad sedmihradského Rudohoří, odkud jsme zatím mnoho starých fotografií neviděli. Podle pana Štefana Trojáka, který fotografii poskytl, se jedná zřejmě o rok 1945, zachycena je skupina “kosců” u bývalé úzkokolejky na svážení dřeva.

Když vyjde počasí a světlo, umí být kraj našich pradědů v Rumunsku velká romantika. Zároveň si říkám: jak těžko se asi na těchto svazích před sto lety hospodařilo? Sočet/Stará Huta, Bihor, foceno v červenci 2013.

Databáze slovenských reemigrantů z Rumunska nyní běží na placeném serveru. Práce s ní je však pro uživatele stále zdarma! Změnou je především to, že databáze nebude napříště po určitou část měsíce nedostupná jako dosud. V průběhu roku bude databáze postupně doplňována o další údaje z náhrobků.

Dnes několik novějších fotografií na společné téma. Zemědělství a velká tažná domácí zvířata – každodenní realita našich prarodičů a často ještě i rodičů.

Fotografie: 1) z archivu pana Mojmíra Budi, 2) z diplomové práce Dany Moravcové (1988) o rumunských Slovácích v Jindřichovicích, 3) Rudolf Ocelák (*1935) s dětmi, okolí Rožmberka nad Vltavou.

Některé fotografie s sebou nesou své příběhy, velké či malé. Děvče na této, Tonka roz. Koritárová (*1928, Sočet), se fotilo s kamarádem na pouti. Když se později Tonka vdala, manžel prý na fotku žárlil, tak raději mládence po svém boku odstřihla. Foceno cca roku 1944.

O krásné staré foto z Nové Huty (Sinteu) se podělil pan Jiří Louženský – ten, který byl před lety prvním, kdo na internetu zveřejnil užitečné informace k historii rumunských Slováků (za což mu patří nehynoucí sláva a náš obdiv). Druhá zleva na fotografii je Anežka Straková (*1911), později provd. Aiznerová. Ostatní ženy neznáme. Foceno zřejmě okolo roku 1927. To, že se dívky fotografují s kytičkou nebo modlitební knížkou, je typické právě pro takto staré fotografie.

Dvě svatební fotografie z obce Sočet, resp. Stará Huta (Huta Voivozi), 50. léta.

Vlevo: svatba Rudolfa Kutláka (*1931) a Márie Pešľové (*1936) v dubnu 1957, po boku novomanželů svědkové.

Vpravo: svatba Štefana Koritára (*1932) a Antonie Semmelbauerové (*1933) v říjnu 1957, po boku novomanželů rodiče nevěsty František Semmelbauer a Anna roz. Gocalová, stojící svědkové (Jarošovi?).

Tato fotografie zachycuje rodinné posezení slovenských reemigrantů v Libínském Sedle na Šumavě, okolo r. 1950. Zcela vlevo Berta Tisoňová (roz. Lašáková, *1924), zcela vpravo její manžel Juraj Tisoň (*1919), vedle něj snad jeho bratr s manželkou. Ostatní osoby neznáme. Fotografii poskytla paní Hana Mikšovská.